Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0052 Číslo sady  06 Číslo DUM  4 Předmět  Biologie Tematický okruh  Biologie a ekologie Název materiálu Tělní tekutiny Autor  Mgr. Radka Nováková Datum tvorby říjen 2013 Ročník  druhý Anotace Prezentace slouží k seznámení žáků s stavbou a funkcí tělních tekutin člověka Metodický pokyn Powerpointová výkladová prezentace. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Radka Nováková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785.  Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). 1

Tělní tekutiny zabezpečují látkovou přeměnu v těle zajišťují spojení organizmu s vnějším prostředím zajišťují buňkám tkání stálé optimální prostředí HOMEOSTÁZA

Tělní tekutiny - složení hlavní složkou tělních tekutin je voda a v ní rozpuštěné organické a anorganické látky vnitrobuněčné tělní tekutiny –intracelulární součást buněk, 55% tělesné vody mimobuněčné tělní tekutiny – extracelulární krev, míza, tkáňový mok, komorová oční voda

Krev červená, neprůhledná ,vazká tekutina pH = 7,4 proudí v uzavřeném cévním oběhu 8% hmotnosti: Ž – 4,5 l, M - 5-6 l stále se obnovuje za 1 den 50 ml za rok 18 litrů

Funkce krve 1) Transportní - dýchací plyny – kyslík, oxid uhličitý - živiny, hormony - zplodiny metabolismu 2) Ochranná - zajištění imunity a krevní srážlivosti 3) Termoregulační - vyrovnávání teplotních rozdílů mezi jednotlivými orgány 4) Specifická – udržování homeostázy

Složení krve tekutá složka: plazma krevní buňky/ tělíska červené krvinky - erytrocyty bílé krvinky – leukocyty krevní destičky - trombocyty

Krevní plazma tekutá složka – průhledná, nažloutlá, pH – 7,4 za fyziologických podmínek stálé složení: 91% vody + 1% anorg. látek + 8% org. látek anorganické látky: chlorid sodný, hydrogenuhličitan sodný udržují stálý osmotický tlak, stálé pH fyziologický roztok – 0,9% r. chloridu sodného organické látky: bílkoviny glukóza

Červené krvinky - erytrocyty bezjaderné, okrouhlé buňky tvoří se v kostní dřeni odbourávají se ve slezině životnost 120 dnů zajišťují přenos kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitého z tkání do plic obsahují červené barvivo hemoglobin složka HEM – dvojmocné Fe, bílkovinná složka – GLOBIN hemoglobin + O2 = oxyhemoglobin hemoglobin + CO2 = karbaminohemoglobin hemoglobin + CO = karboxyhemoglobin – mnohem pevnější, vyřazena výměna plynů Obr. 1

Bílé krvinky - leukocyty jsou bezbarvé, mají jádro, nepravidelný proměnlivý tvar nacházejí se v krvi, tkáňovém moku, míze délka života různá(hodiny x stovky dnů) významně se uplatňují při obraně organismu jejich počet kolísá: více po jídle, při tělesné námaze, vlivem operačního zásahu, v těhotenství více při infekčních onemocněních, krvácení, otravách, při některých nádorech není rozdíl u mužů a žen, děti více než dospělí(1/2) schopnost fagocytózy vyšetření na počet bílých krvinek: ráno, nalačno a bez tělesné zátěže

Typy bílých krvinek 1) granulocyty buňky s jádrem, mají v cytoplazmě barvitelná zrníčka (granula) jejich počet kolísá životnost 7 dní až měsíc jsou schopné fagocytozy Obr. 2 eosinofilní granulocyt

Rozdělení granulocytů neutrofilní: nejpočetnější skupina – 60 - 70% barví se neutrálními barvivy(fialová) mají schopnost diapedézy i fagocytózy – označují se jako mikrofágy, tvoří první obrannou linii počet stoupá při infekcích, ve velkém počtu obsaženy ve hnisu eosinofilní: 3 – 5% barví se kyselým barvivem (červená) schopnost pohybu, ale nefagocytují zmnožují se při alergiích a parazitálních onemocněních basofilní: 0,5 – 1% barví se zásaditými barvivy(modrá) protisrážlivá funkce – obsah heparinu

Typy bílých krvinek neobsahují barvitelná zrníčka ( grana) 2) agranulocyty neobsahují barvitelná zrníčka ( grana) životnost měsíce – celý život mají celistvé jádro Obr. 3 monocyt

Typy agranulocytů a) monocyty – schopné fagocytozy b) lymfocyty – nefagocytují, vytvářejí protilátky vznikají v mízní tkáni(mízní uzliny, mandle, brzlík) lymfocyty B – zodpovídají za humorální imunitu (tvorba protilátek) lymfocyty T – zodpovídají za buněčnou imunitu (odvržení cizí tkáně transplantátu)

Krevní destičky - trombocyty malá zrnitá tělíska bez jádra vznikají v kostní dřeni životnost 4 dny zahajují srážení krve – uzavření poraněné cévy fibrinogen – fibrin – síť vláken - krevní koláč – na okrajích sérum

Krevní skupiny klasifikoval je v roce 1907 český lékař profesor Jan Jánský systém AB0 reakce antigenu a protilátky aglutinogeny – antigeny v membráně červených krvinek aglutinogen A, aglutinogen B aglutininy – protilátky proti aglutinogenům přítomné v plazmě anit A, anti B Krevní plazma vždy obsahuje protilátky proti tomu z antigenů, která není přítomen na membránách vlastních erytrocytů

Krevní skupiny Obr. 4

Krevní skupiny skupina % aglutinogen aglutinin A 41 B 18 AB 9 32

Tkáňový mok podobné složení jako krevní plazma obtéká tělní buňky vzniká z krve prostupováním tekutiny z krve přes krevní kapiláry tvoří se z něj míza

Míza - lymfa nažloutlá tekutina podobné složení jako krevní plazma méně bílkovin, více tuků, lymfocyty proudí v lymfatických cévách

Zdroje Odmaturuj z biologie. Brno: DIDAKTIS spol. s r.o., 2003. ISBN 978-80-86285-67-2. RIGUTTI, Adriana. Ilustrovaný atlas anatomie. 1. vyd. Praha: Sun, 2006, 239 s. ISBN 80-737-1142-7. Obr. 1 [cit. 2010-10-04]. Dostupný pod licencí Microsoft Office 2010 na WWW: <http://office.microsoft.com/cs-cz/images/>. Obr. 2 USER CS99. Wikimedia Commons. Wikimedia Commons [online]. 2005-10-01. [cit. 2014-03-15]. Dostupné pod licencí Public Domain na: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PBEosinophil.jpg Obr.3 BOBJGALINDO. Wikimedia Commons. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné pod licencíCreative Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Monocyte_no_vacuoles.JPG Obr.4 MALMSTAJN. WikiSkripta. WikiSkripta [online]. 2010-11-10. [cit. 2014-03-15]. Dostupné pod licencí Creative Commons na: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Krevni_skupiny.png