Barokní architektura v českých zemích Bao Tran Thai Han Thi Nguyen Petr Pham Tomáš Mališka Filip Měkota

Baroko se dostalo do Čech důsledkem prohrané 30tileté války   nastala rekatolizace a spolu s ní pronikl do Čech i nový sloh - baroko, které bylo nejdříve Čechům vnucováno. Časem však díky Jezuitům zdomácněl a dosáhl i světové úrovně se svými specifickými českými rysy.  národ se upíná k duchovním hodnotám => vznik poutních kostelů, boží muka, úcta k svatým – například sv. Jan Nepomucký… 

Hlavní architektonické prvky: Nepravidelné půdorysy staveb - elipsy

Symetrie stavby Palác Jana III. Sobieského ve Varšavě

ilusionismus kupole s lucernou točené – tordované sloupy

Balustr

ARCHITEKTURA První stavby (druhá polovina 17.století) byla díla cizinců, především tedy Italů. Mezi první stavby patří například:   Klementinum – Carlo Lurago Valdštejnský palác – Giovanni Pieroni Zámek Trója – Giovanni Battista Mathey Začátek 18. století - období vrcholného baroka   Baroko zdomácnělo (na dílech se podílejí Češi) a stavby vznikají především v Praze. Hlavními představiteli jsou: Kryštof Dienzenhofer a jeho syn Kilián - Chrám sv. Mikuláše, Malá Strana Santini Aichel

Carlo Lurago – Klementinum

Giovanni Pieroni – Valdštejnský palác

Giovanni Battista Mathey - Zámek Trója

Jan Bernard Fischer z Erlachu - Zámek Vranov nad Dyjí

Kryštof DIENTZENHOFER (1655 – 1722) Byl jeden z prvních barokních architektů, kteří i natrvalo bydleli v Česku. Využíval barokní italskou a vídeňskou architekturu - průnik elipsoidů. Často spolupracoval se svým synem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.

Jan Blažej SANTINI-AICHEL (1677 – 1723) Patří ke třetí generaci italských stavitelů. Byl částečně chromý a měl jen čtvrt století na tvorbu. Nejpozoruhodnější jsou jeho dostavby poničených gotických kostelů ve stylu barokní gotiky, kterou použil i při úplně nových stavbách.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou

Kladruby a Sedlec u Kutné Hory

Kilián Ignác DIENTZENHOFER (1689 – 1751) Představuje vrchol české barokní architektury. Byl velmi vzdělaný. Uměl dobře latinsky, italsky, německy, francouzsky, anglicky a česky – jazyk, který považuje za mateřský. Spolupracoval i se svým otcem (kostel sv. Mikuláše na Malé straně – kupole).

Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně

Invalidovna

Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí