Revize Paktu růstu a stability Michal Slavík Smilovice 16.12.2004 Pozn. Prezentované názory jsou postřehy autora a nejedná se nutně.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
1 Změny v Paktu stability a růstu (základní přehled) Michal Andrle (MFČR)
Advertisements

Reforma Paktu o stabilitě a růstu a dohled nad makroekonomickými nerovnováhami v EU: hlavní otázky pro ČR Jakub Mazur Vedoucí oddělení 532 Hospodářská.
MAKROEKONOMICKÁ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE
STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek Předseda vlády ČR.
Kam kráčí eurozóna Trutnov,
Etiketa fiskální politiky Smilovice, 4.května 2010 Zuzana Šmídová.
František Cvengroš Situace a výhled ekonomiky ČR (podklad pro kulatý stůl k přípravě Národního programu reforem 2013) Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY.
Evropské fórum podnikání Rizika předčasného přijetí společné měny Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 17. září 2008 Vladimír Tomšík.
Možné scénáře pohybu koruny v ERM II Viktor Kotlán obor měnové politiky ČNB Smilovice,
Reforma rozpočtového dohledu EU: Hlavní prvky rámce účinného od prosince 2011 Jakub Mazur Ministerstvo financí Odbor Mezinárodně právní a záležitosti EU.
FUNGOVÁNÍ EUROZÓNY, FEDERATIVNÍ PRVKY V EU
CENOVÁ KONVERGENCE K EU: Poznatky z mezinárodního srovnání Seminář MF ČR Smilovice, 2. prosince 2003 Martin Čihák (MMF) Tomáš Holub (ČNB)
Mgr. Lenka Geržová katedra finančního práva a finanční vědy PF UK
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
Finanční prostředky pro příští programové období prosince 2006 Ing. Bohdan Hejduk, náměstek ministra.
FISKÁLNÍ POLITIKA – 2. nástroj hospodářské politiky
SOUČASNÝ VÝVOJ V EUROZÓNĚ (v kontextu konkurenceschopnosti)
Od koruny k €uru vede cesta dlouhá … Martin Kupka listopad 2007 Investiční výzkum.
Přijetí eura v Estonsku I.Břicháčková. Historie ► Estonsko je 1. zemí bývalého SSSR, které přijalo euro - k ► Během krátké doby podruhé vyměnili.
PETR MACH Budoucí vývoj evropské měny Může měnová unie fungovat bez fiskálních pravidel?
Finanční perspektiva EU Ministerstvo financí, odbor Národního fondu.
Zadluženost domácností v ČR Smilovice 5. června 2007 Zdeněk Veselý MF ČR Názory a závěry prezentované dále jsou autorovy a nemusí tak být v souladu s postojem.
Inflace.
1 VŠFS MEI KSB ZS 2007/08 Konzultace
Hodnocení Stabilizačních a Konvergenčních programů – aktualizace 2006/07 Ponaučení pro ČR Smilovice 6.června 2007 Jakub Mazur.
1 VŠFS - KS ZS 2006/07 mezinárodní ekonomická integrace Dodatky k měnové unii
Fiskální ústupové strategie v EU Daniel Sachs Prezentace pro seminář MF – Smilovice, prosinec 2009.
Dva příklady snahy o řešení ekonomické krise eurozóny
BIVŠ.  Trojí devalvace měnového kurzu!  Liberalizace cen – skokový nárůst cen  Liberalizace zahran.obchodu -> pouze vnitřní směnitelnost koruny  Fiskální.
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
1 Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou Tomáš Holub Seminář MF ČR Smilovice, 6. prosince 2005.
Mgr. Lenka Geržová katedra finančního práva a finanční vědy PF UK
1/6 Makroekonomické dopady fiskální politiky Aleš Krejdl.
Ekonomická situace EU a návrhy na silnější hospodářskou koordinaci JUDr. Lenka Pítrová, CSc. Úřad vlády ČR, SEZ Únor, 2011.
Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
1 VŠFS KSM MEI Společný rozpočet EU Společný rozpočet EU Osnova: 1. Obecná charakteristika společného rozpočtu EU 2. Příjmy společného rozpočtu.
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Plnění Národního programu reforem Ing. Tomáš Zídek Ministerstvo financí ČR Odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU a ČR.
Konvergenční kritéria
Vývoj měnové integrace v Evropě a její možná budoucnost Petr Zahradník EU Office ČS,
Přijetí eura v ČR –současný stav, perspektivy
€ Několik argumentů pro stanovení termínu zavedení eura Petr Očko Telefónica O2 Czech Republic & Univerzita Karlova Praha EuroTeam, 7. listopadu 2007.
Hospodářská politika. Hospodářská politika (HP) je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.
Regionální politika ČR a EU 2 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice.
Veřejné finance a penzijní systémy - klíčová východiska Státem provozovaný penzijní systém ve své stávající podobě je součástí veřejných rozpočtů váhově.
1 VŠFS – KS MEI Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou.
Správa hospodářských záležitostí v EU a dlouhodobá vize „skutečné hospodářské a měnové unie“ Jakub Mazur Ministerstvo financí Odbor Mezinárodně právní.
Evropský semestr a posílená koordinace hospodářských politik v EU Jakub Mazur Oddělení 532 Hospodářská a finanční politika EU Prezentace pro seminář MF.
Konvergenční kritéria Evropská hospodářská a měnová unie.
„Konvergenční“ proces (několik postřehů) František Cvengroš Smilovice, listopad 2005.
Role ECB a nový mix hospodářské politiky v Eurozóně Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Zefektivnění přechodu absolventů UPOL do praxe reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Česká fiskální politika jako přizpůsobovací mechanismus
1 VŠFS – KS – LS 2005/06 mezinárodní ekonomická integrace Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou
1 VŠFS – KS – LS 2006/07 Mezinárodní ekonomická integrace Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou
Konvergenční zprávy, Pakt stability a růstu Hospodářská a měnová unie.
Financování kapitol státního rozpočtu II
SPOLEČNÁ MĚNA EURO (EUR, €). ČR a €
Daně Rizikem pro volný pohyb zboží může být i rozdílné zdanění Sjednocení daňových soustav - nereálné 1. Daňová diskriminace zakázána - (Případ „Whisky.
Revize rozpočtu EU a budoucnost kohezní politiky EU Ing. Jan Gregor Ministerstvo financí ČR Expertní seminář Reforma kohezní politiky – aktuální vývoj.
HYNEKFAJMON Euro a Česká republika. HYNEKFAJMON Euro a Česká republika Výchozí situace 1.ČR se přistoupením k EU zavázala přijmout měnu euro (čl. 4 Aktu.
Rozpočtová odpovědnost a rozpočtová kázeň 25. dubna 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy 29.
Rozpočtová kázeň a rozpočtová odpovědnost
Fiskální politika Pavel Seknička.
Pakt stability a růstu EVSE Šárka Horáková.
Úvod, základní principy a cíle
Koncepční přístupy k hospodářské politice
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Rizika českých veřejných financí
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví
Transkript prezentace:

Revize Paktu růstu a stability Michal Slavík Smilovice Pozn. Prezentované názory jsou postřehy autora a nejedná se nutně o názory a postoje ČNB.

Obsah Fiskální vývoj EU Motivace Paktu Návrhy Komise Důsledky pro ČR

1. Fiskální vývoj EU Značné konsolidační úsilí všech zemí před založením měnové unie (1994 – 1998) Po roce 2001 začínají země divergovat Cíle deklarované v Programech stability a Konvergenčních programech se stávají „pohyblivými cíly“ Porušování Paktu (Německo, Francie), sankční mechanismus paktu neuplatněn Důsledek: eroze dodržování fiskálních pravidel (SGP dnes mrtev resp. nekredibilní, i když formálně právně stále existuje)

Vývoj deficitu a HDP zemí EU Zdroj: Deroose-Langedijk(2004)

Deficity deklarované v KOPRech (první 1998, šestý 2003) Zdroj: Deroose-Langedijk(2004)

Důvody pro fiskální disciplínu Zdravé veřejné finance: –podporují nízkoinflační ekonomický růst při zachování makroekonomické stability –umožňují nízké úrokové sazby a stimulují tak investiční aktivitu soukromého sektoru –prodlužují investiční horizont soukromého sektoru –vytváří prostor pro budoucí náklady spojené se stárnutím populace

Důvody pro fiskální disciplínu II. –Existence jednotné měny způsobuje, že na všechny členy měnové unie působí stejné krátkodobé úrokové sazby –Nadměrná expanzivní fiskální politika jednoho člena tak zvýší úrokové sazby platné pro všechny členy (tzv. spill-over effect) –V EMU chybí disciplinující role směnných kurzů

Zdroj? Public Finances in EMU, 2004

2. Motivace Paktu Zabezpečit dlouhodobou fiskální disciplínu pro fungování měnové unie Země měnové unie jsou vystaveny jedné měnové politice a měly by proto mít podobnou fiskální politiku (nalezení optimálního mixu měnové a fiskální politiky v rámci EMU)

Charakter (původního) Paktu Jednoduchá pravidla Striktní numerické limity Důraz na deficit Minimální prostor pro ekonomické posouzení fiskálního vývoje daného státu Přísné a neflexibilní termíny a sankce

Důvod 3 % kritéria pro deficit Jednoduchost Původní předpoklad: při trvalém (nominálním) ekonomickém růstu 5 % a trvalých deficitech 3 % HDP bude poměr dluhu na HDP stabilní v čase Problém s růstem: 5 % bylo bez problému dosahováno v minulosti (nevážený průměr nominálního růstu EU-15 v letech byl dokonce nad 10 %)

Simulace vývoje dluhu při různých variantách růstu HDP Zdroj: Deroose-Langedijk(2004)

Důvod 3 % kritéria pro deficit II. Základním cílem je ve střednědobém horizontu vyrovnané nebo přebytkové hospodaření veřejného sektoru (CTBOIS) 3 % hranice pro deficit měla vytvořit dostatečný prostor pro působení automatických stabilizátorů, tj. zhoršení salda v období ekonomické recese

Idea cyklického očišťování deficitu (CAB) a 3 % limit

Procedura nadměrného deficitu (EDP) Přesně daný postup, jak vynutit odstranění nadměrného deficitu (tj. deficitu > 3 % HDP) 2 základní termíny: –na přijetí účinných opatření: 4 měsíce ! –na odstranění deficitu: rok po zjištění nadměrného deficitu, nejsou-li výjimečné okolnosti (tj. např. v roce 2003 země překročí 3 %, v roce 2004 to reportuje EU a komise vydá doporučení a v roce 2005 by měl být deficit již pod 3 %)

EDP u EU-12

3. Návrhy Komise: Oficiální motivace Posílit a vyjasnit implementační rovinu Paktu Více se zaměřit na dluh a dlouhodobou udržitelnost (sustainability) Obohatit pravidla o racionální ekonomický prvek (enrich common framework with stronger rationale) Větší zohlednění specifik daných zemí (country specific differences) Reagovat na větší heterogenitu po rozšíření EU na 25 zemí

Návrhy Komise: neoficiální Uvolnit Pakt, když do stávající pravidla není schopna plnit většina členů EU Mít nějaká pravidla, když stávající jsou nefunkční Posílit svojí rozhodovací roli

Charakteristika návrhů Referenční hodnoty 3 % a 60 % neměnit Důraz na implementační rovinu Paktu Střednědobý cíl (CTBOIS) méně striktní pro nízce zadlužené země Snaha nechat dluh konvergovat k nějaké bezpečné hladině (např. 40 % HDP) Snaha podpořit strukturální reformy

Důraz na dluhové kritérium Stávající výše dluhu (rok 2003): –EU 12: 70,6 %, EU 15: 64,3 %, EU 25: 63,4 % –IT: 27%, DE 27%, FR 19%, ES 7%, BE 7% Značná heterogenita mezi zeměmi Snaha: –snížit dluh pod 60% HDP ve vysoce zadlužených zemích (kvůli ageingu) –zamezit růstu dluhu nad 60 % HDP u pomalu rostoucích zemí –redukovat krátkodobost při provádění rozpočtových politik

Hrubý konsolidovaný dluh na HDP, rok 2003

Diferenciace CTBOIS podle dluhu CTBOIS > 0EL, IT, BE 0 > CTBOIS > -0,5AT, DE, FR, MT, PT, NL, CY -0,5 > CTBOIS > -1ES, SE, HU, FI, DK -1 > CTBOIS > -1,5UK, SK, IE, LU, CZ, EE, LV, LT, PL, SL

4. Důsledky pro ČR Návrhy komise vedou ke komplikaci pravidel a tím i jejich horší srozumitelnosti a vynutitelnosti Dluhovému kritériu nikdo nerozumí (60 % HDP je pro veřejnost příliš abstraktní pojem) Návrhy neřeší 3 základní problémy: –Nevytvářejí motivy, aby politici v postižených zemích realizovali nutná konsolidační opatření –Nezabraňují spill-over efektům –Přetrvává i nadále asymetrie v rámci hosp. cyklu

K čemu taková pravidla povedou Základní problém: návrhy Komise jsou často natolik nejasné a protichůdné, že nelze určit k čemu vlastně při implementaci povedou K nerovnému zacházení se zeměmi (a tím i vzniku politického napětí) Nízko-zadlužené země se dále zadluží směrem k 60 % HDP, vysoce zadlužené země (pravděpodobně) dluh nesníží Posílení vlivu Komise (na úkor národních vlád)

K čemu taková pravidla povedou II. Důraz na dlouhodobost povede k neřešení problému v krátkém období (faktické odkládání reforem do nekonečna) Zahrnutí strukturálních reforem (vynětí některých výdajů z limitu) oslabí Pakt

K čemu se přiklonit? Podpořit snahu o zlepšení kvality dat (tlak na Eurostat) Podpořit snahu o zachování jednoduchosti pravidel identických pro všechny (nezvyšovat vliv Komise) Odmítnout zbrklou modifikaci Paktu (Komise se snaží protlačit změny do března 2005)

K čemu se přiklonit? (II.) Odmítnout snahu o vylučování některých výdajových položek („strukturální reformy“) Odmítnout umělé numerické cíle CTBOIS V oblasti úrokových sazeb budeme price taker – je žádoucí omezit vliv price makers (největších dlužníků) na růst sazeb vlivem jejich dalšího zadlužování

(Dovolené) náměty na diskuzi… Jak zajistit rozpočtovou disciplínu v „dobrých časech“? Jak v rámci střednědobého cíle zohlednit dlouhodobou udržitelnost? Jak uspokojivě v rámci dluhového kritéria stanovit tempo poklesu dluhu? Jak hodnotit strukturální reformy při hodnocení deficitu? Zohledňovat cyklické vlivy při zahájení EDP nebo v tempu stanovení rychlosti snižování schodku?

Závěr … jako málo pravděpodobné se jeví, že národně modifikovaná, méně transparentní a více nesrozumitelná kritéria by mohla přispět k větší disciplíně při jejich dodržování. Zdá se, že navržená redefinice kritérií nepředstavuje dostatečný nástroj motivující národní vlády k ozdravění veřejných financí.

Děkuji za pozornost