VY_32_INOVACE_28-16 Antická filosofie Epikureismus

Zahrada Epikúrova „Žij skrytě.“ Epikúros ze Samu (341 – 270 př. K.) zakladatel epikureismus svou školu založil záměrně daleko od velkoměsta (athénské předměstí) Epikúros dával přednost životu v soukromí (→ státu ani politiky si příliš necenil) „Žij skrytě.“

člověk je bytost individuální X až dosud se tradovalo → člověk=bytost společenská (zóon politikon čili občan státu) veřejná činnost → rozptyluje lidi → znemožňuje jim dosáhnout v životě klidu (blaženosti) přirozené sociální vazby mezi lidmi neexistují → každý člověk myslí především sám na sebe „zahrada Epikúrova“ → veřejně přístupná všem bez ohledu na pohlaví, původ, společenské postavení nebo povolání

Cizinče, zde se dobře poměješ. Zde je nejvyšším dobrem slast. epikurejci=myslitelé ze zahrady nad vchodem do zahrady údajně visel nápis Cizinče, zde se dobře poměješ. Zde je nejvyšším dobrem slast.

Hédonismus – Epikúrova nauka z řeckého hédoné (med, něco sladkého, slast, rozkoš) etický názor základním motivem lidského chování, nejvyšším dobrem a štěstím je SLAST Epikúrova verze hédonismu → promyšlená a logická „Nežeňme se za kdejakým požitkem, naopak, na mnohé musíme rezignovat.“

existují 3 druhy tužeb (slastí) dosažení slastí je podřízeno rozumu → člověk se musí naučit celé řady prožitků vzdát → žádná slast sice není sama o sobě zlá, ale často s sebou přináší víc nepříjemností než potěšení existují 3 druhy tužeb (slastí) ty, které jsou přirozené a musí být uspokojeny v každém případě (jako touha po jídle a přístřeší) ty, které jsou přirozené, ale nemusí být nutně uspokojeny (jako touha po sexuální slasti) ty, které nejsou ani přirozené, ani nezbytné (jako touha po bohatství a slávě)

pro dosáhnutí blaženosti (ataraxia) → uspokojovat pouze touhy prvního druhu, v menší míře touhy druhého druhu a opomíjet třetí druh touhy v dosažení blaženosti nám často zabraňují STRACHY (Epikúros je klasifikuje v několika podobách) strach z toho, že nedosáhneme blaženosti (štěstí, ataraxie) strach z utrpení strach z bohů strach ze smrti

Jak se zbavit těchto obav (strachů)? strach člověka z toho, že nedosáhne pocitu štěstí → Epikúros tvrdí, že dosáhnout štěstí, tedy slasti, je možno velmi snadno strach z utrpení → intenzivní bolest netrvá dlouho → a pokud ano, pak přestává být intenzivní strach člověka z bohů → neodůvodněný strach → bohové sice existují, ale nemají žádný vliv na život smrtelníků (údělem bohů je věčné blaho a ničím nerušený pokoj → kdyby ovlivňovali lidské životy museli by projevit starost a úsilí) strach ze smrti → nerozumný strach → „Dokud jsme zde my, není tu smrt, a když je tu smrt, nejsme tu my.“

Slovo „epikúrejec“ se dnes často používá k označení osoby libující si ve smyslových rozkoších.

Autor DUM: Mgr. Veronika Čadová Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Veronika Čadová