Stabilita veřejných financí a politický populismus Ivan Kočárník Dluhové financování veřejných výdajů jako všeobecný jev (data) Do začátku 70.let ve vyspělých zemích jistá umírněnost – deficity se pohybovaly v rozmezí 1- 3 % HDP Byla léta, ve kterých byly i rozpočtové přebytky a to i v takových zemích jako např.Francie

Vývoj veřejného dluhu V 1.pol.70 let nastává vzestup spojený s krizemi (ropné šoky apod.) Dluhy kumulativně stále rostou a většina zemí nesplácí jistiny (pouze roluje) VD je stále rostoucí veličinou – není odvislý pouze od ročních deficitů, ale i od jiných faktorů (hlavně od úrokové míry, kterou je úročen VD) V zásadě podobně je tomu i s relativní váhou (poměrem VD a HDP) VD (hlavně poměr úrokové míry a tempa růstu HDP)

Příčiny deficitního financování Příčiny obecně - ekonomické (alternativa zdanění při financování veřejných výdajů, rozdíly dobrovolnost x vynucení, různý vliv na kupní sílu, monetizace (Buchanan) a pozitivní účinky - politické (VD není výsledkem veřejného zájmu, ale skupinového – přerozdělení daňového břemene ve prospěch stávající generace a v neprospěch budoucí generace, generační odpovědnost x neodpovědnost – která skupina je větší)

Příčiny rychle rostoucího zadlužení Krize v 70. A 80. Letech uvolnily jakousi přirozenou fiskální disciplínu Nadnárodní autority - zejména IMF – „poněkud vyměkly“ Politické garnitury viděly, že se v podmínkách rostoucích VD nic dramatického neděje a bylo pro ně pohodlnější „slibovat“ a kupovat si voliče než se chovat úsporně (zejména socialistické vlády) Pravicové strany v obavách o volební vítězství začaly dělat kompromisy

Fiscal rules (FR) Rostoucí zadlužení začalo pomalu, ale jistě být hrozbou pro udržitelnost veřejných financí Objevuje se naléhavě potřeba jakési fiskální regulace Vznikají fiscal rules -fiskální pravidla, jejichž cílem je omezení fiskální politiky prostřednictvím jednoduchých numerických limitů a rozpočtových agregátů Vývoj FR byl tak vlastně funkcí narůstajících veřejných dluhů – svědčí o tom data

Fiscal rules (FR) Jakási fiskální pravidla po 2.světové válce měly pouze 4 země – Německo, Japonsko,Itálie a Holandsko Rostoucí VD v 70. a 80. letech vedly řadu zemí k přijetí určitých numerických rozpočtových omezení. V literatuře se uvádí např.Gramm-Rudman- Hollings Act 1985 (USA) a později Budget Enforcement Act 1990, Federal Spending Control Act 1991 (Kanada)

Fiscal rules (FR) V Latinské Americe ve 2.polovině 90.let (Argentina, Uruquay, problémy) V Evropě v rámci EU – Maastricht Treaty 1992 a Pakt…95 resp.97 supranacioální FR V r.2009 mělo 80 čl.zemí IMF buď národní nebo nadnárodní FR – z toho vyspělé země 21, tranzitivní ekonomiky 33 a rozvojové země 26 Asi 52 % FR vyplývá z mezinárodních smluv, SGP v Evropě, WAEMU, CEMAC, ECCU

Formy FR FR mohou sloužit k různým cílům – vždy však primárně jde o udržitelnost veřejných financí. Literatura uvádí zejména následující numerická pravidla zaměřená na Výsledek rozpočtu (saldo, saldo v poměru k HDP) Celkový dluh (zpravidla v poměru k HDP) Výdajová pravidla Příjmová pravidla

Formy FR V praxi pak zpravidla jde o kombinaci pravidel (cíle, úroveň) Např. je v literatuře velmi chválená švédská zkušenost - kombinace 2 pravidel -přebytek rozpočtu v podobě net lending v % k HDP -výdajové cílení (rámce)

FR v rámci EU Původní představy vyrovnanost VR jako všeobecný princip Odchylky (plusové a minusové) v zásadě pouze jako odraz hosp. cyklu Politické ústupky 2x – jak při startu SGP, tak i později, když zejména velké země se dostaly do problémů

FR v rámci EU Výsledky uplatňování FR v EU nejsou valné z řady příčin (nedůslednost, kr.úč.) Otázkou zůstává, zda by nebyly horší bez uplatňování i těchto měkkých pravidel Měnová unie zesiluje význam FR – nebylo to doceněno, stejně tak nebyly doceněny základní teoretické atributy MU a proto jsme svědky problémů

FR v ČR Konkrétní zkušenosti s FC budou prezentovány odpoledne Moje poznatky: -potřeba FR v ČR je zesílená díky krátké zkušenosti s uplatněním demokracie -je zesílena i vyšinutím našeho politického systému

FR v ČR -je zesílena obecně nízkou vzdělaností národa (podle některých sociologů až 80 % populace jsou „hlupáci“), což v podmínkách rovného volebního práva může být smrtící - 2 FR by měly být zakotveny v ústavě (pokus v polovině 90.let nevyšel, mj.díky hlouposti novinářů a některých kváziekonomů) – vyrovnanost VR jako obecný princip a expertní orgán pod vedením ministra financí, který provádí odhad příjmů

Použitá literatura Pavel Dvořák:Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize (Beck 2008) U.H.Brusewitz, Y.Lindh: Expenditure ceilings and fiscal policy – Swedisch Experiences Kolektiv IMF, který vedl Manmohan Kumar, Fiscal Rules- Anchoring Expectations for Sustainable Public Finances (Prosinec 2009) D.Vašková: Veřejné finance v kontextu koordinace fiskálních politik v EU IFS, Yearbook, 1966

Děkuji za pozornost Vonoklasy 2. května 2010