400 roků od vynálezu dalekohledu (Lippershey ve své optické dílně)

Prehistorie Čočky: asi 3000 BC technologie výroby skla, Egypt 2560 př.n.l. - 860 př.n.l. – Egypťané leštili křišťál, polodrahokamy 3000 př.n.l. Nimrud - čočka (Layard 1850), Giovanni Pettinato – dalekohled? 7. stol. př.n.l. Ninive, 5. stol. Kréta – čočky?

423 BC - Aristofanes “zapalující sklíčko” (Oblaky) 4 př.n.l. - 65 n.l. - Seneca Mladší, 23 - 79 n.l.- Plinius Starší: lupy, zvětšování obrazu skleněnou koulí naplněnou vodou, paprsky kulové baňky mohou zapálit oheň Optická (dutá) zrcadla: 470 BC - 390 BC – Číňan Mozi - užití dutého zrcadla k fokusaci slunečních paprsků. “Zapalující lžičky” ve Vestiných chrámech, Archimédés (287 – 212 př.n.l.) 984 n.l. - Ibn Sahl traktát O zapalujících zrcadlech 1011 - 1021 n.l. - Ibn al-Haytham (Alhacen) Kniha optiky, popis čoček, lupa. Kamera obscura

1230 - 1235 – Robert Grosseteste: “Optika umožňuje, aby se malé vzdálené věci jevily veliké, jak chceme …” (O duze) 1266 – Roger Bacon popis teleskopu 1550 - 1570 – Leonard Digges - čočkový i zrcadlový dalekohled (podle Johna Dee a Thomase Diggese a dalších) Před 1574 – Taqi Al-Din (Turek) popis dalekohledu 1586 Giambapttista della Porta

Za dva týdny Jacob Metius, Zacharias Janssen 2. říjen 1608 – Hans Lippersey (1570 - 1619) holandský brusič čoček patentuje „přibližovací přístroj“ (dva týdny před narozením Evangelisty Torricelliho) Za dva týdny Jacob Metius, Zacharias Janssen

1609 – Galileo Galilei vyrábí “cannocchiale”, “perspicillum" Olověná trubka, plakonvexní a plankonkávní čočky 2 – 3 cm 1611 "telescopium„ Fredeco Cesi

Plankonvexní (bikonvexní) objektiv a plankonkávní oklulár 14x, 20x, 34x Objektivy 51, 26, 37, 58 mm Clonky 26, 11, 16, 38 mm 14x zorný úhel 0,250 (3,50 subjektivní)! Plošné zvětšení Ambrožova replika

„Sidereus Nuncius“ Padova podzim 1609 krátery na Měsíci, skvrny na Slunci, Jupiterovy měsíce, podivný vzhled Saturnu, hvězdičky tvořící Mléčnou dráhu, fáze Venuše

Astrologická chodba Valdštejnského paláce (1623-9): čtyři měsíce Jupitera dva měsíce Saturnu – prstenec Autorem italský matematik a astrolog Giovanni Pieroni. Saturnův prstenec rozpoznal až 1656 Christian Huygens (13 let po smrti Galileiho).

Galileovy náčrty Měsíce Schema Galileova dalekohledu

Martin Horký z Lochovic, 1610 jako asistent Giovaniho Meginiho v Boloni, návštěva Galilea „Na zemi to funguje zázračně, ale na nebesích klame tím, že se hvězdy jeví dvojité.“ (Onu „dvojitost“ dokumentuje na pozorování Mizaru.) Magini i Horký byly k přístroji skeptičtí a považovali Jupiterovy měsíce za optický klam. Horký sepsal pamflet zpochybňující Galileova pozorování. Galileiho obvinil, že o oněch „fiktivních planetách“ u Jupitera referuje pouze z lačnosti po penězích. Magini Horkého ze svého domu vykázal. Horký napsal list Keplerovi do Prahy. Popisuje, jak Galileiho přístroj „podvádí“, nicméně připojuje dodatek, že dalekohled si „tajně otiskl do vosku“, aby si podle toho udělal lepší.

Johannes Kepler 1604 Astronomia pars optica - dírková komora (na Slunce), pokus o zaznamenání Merkura před Sluncem, 1604 skvrny na Slunci 1611 – Dioptrika - nový typ dalekohledu 1630 konstruuje až Christoph Scheiner a Maria Šírek (Schyrleus, Schyrl, Schyrle) z Rheity. (Od Šírka i názvy „objektiv“ a „okulár“.) Thomas Harriot (pros. 1610) skvrny, Fabricius, Galilei 1638 Hevelius a Scheiner - první paralakticky montovaný dalekohled pro pozorování Slunce projekcí (6 cm) (1650 - Christiaan Huygens konstruuje dvoučočkový okulár)

Období velmi dlouhých dalekohledů 1645 12 cm Hevelius 45 m 1655 5,7 cm Christian Huygens 4 m (Titan) 1656 7 cm Christian Huygens 7,6 m 1686 19 cm Constantin Huygens 41 m 1686 22 cm Const. Huygens 70 m

Heveliův dalekohled v Gdaňsku

Zrcadlový dalekohled 1550 - 1570 - Leonard Digges 1616 - Niccolo Zucchi: pruhy na Jupiteru, skvrny na Marsu 1663 – James Gregory dalekohled s primárním paraboloidickým zdrcadlem a sekundárním elipsoloidickým zdrcadlem sestrojil 1674 Robert Hooke a 1721 John Hadley

1668 - Isaac Newton vyrobil první funkční “Newtonův dalekohled”

1672 - Laurent Cassegrain, dalekohled s paraboloidickým primárem a vypuklým hyperboloidickým sekundárem

William Herschel (1738 - 1822) 1857 Léon Foucault stříbřená skleněná zrcadla

Veliké historické zrcadlové dalekohledy 1734 38 cm James Short typ Gregory 1789 -1815 1.22 m W. Herschel 13m, Bath, England (naposledy užit 1815, zničen 1839) 1783 47 cm William Herschel's 7m, Bath, England, (John Herschel v Jižní Africe 1834 -1838) 1826 -1845 0,91 m lord Rosse 1845 -1878 1.83 m Rosse “Leviathan”, Birr Castle, Ireland (naposledy užit 1878, zničen 1908, restaurován 1998) 1878 -1889 1.22 m Melbourne, Australia. Poslední dalekohled s kovovým zrcadlem (Lord Rosse) 1917 -1948 2.5m Hooker, Mt. Wilson, Kalifornie, USA. 1948 -1974 5.0 m Halův d., Mt. Palomar, Kalifornie

Období obřích zrcadlových dalekohledů Dalekohled Williama Herschela

Dalekohled Johna Herschela ve Feldhausenu (JAR)

Rosse 1845 “Leviathan”, 1,8m

Achromatický dalekohled 1733 - Chester Moore Hall vynalezl achromatickou čočku 1758 - John Dollond patentoval Další období dlouhých dalekohledů

Dalekohled v Chicagu

Pulkov

Clarkův objektiv z roku 1859 dodnes dobře slouží .

Okuláry Keplerův okulár 1650 - Christiaan Huygens dvoučočkový okulár 1783 - Jesse Ramsden 1849 - Carl Kellner - achromatický okulár 1860 - Georg Simon Plössl 1880 - Ernst Abbe - ortoskopický okulár po 1980 Al. Nagler – ultraširokoúhlý okulár (Ethos 100o)

Další vylepšení – katadioptrické systémy 1930 - Bernhard Schmidt – Schmidtova komora 1944 - Dmitri Dmitrievich Maksutov

Mt. Wilson 1925

Doprava zrcadla na Mt. Wilson