Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_02 Tematická oblast:Český jazyk pro střední školy Ročník:2 Datum dokončení: Anotace:Podpora výukové hodiny, seznámení studentů s dílem Boženy Němcové Jméno autora:Mgr. Erika Minaříková

Božena Němcová dílo

Básně a pohádky V polovině 40. let vstoupila Božena Němcová do české literatury Vlasteneckými a milostnými básněmi a pohádkami. Ovlivněna byla K. J. Erbenem. Národní báchorky a pověsti Boženy Němcové Sbírka obsahuje pohádky, pověsti a legendy. Autorka jednotlivé pohádkové motivy upravovala, usilovala však o zobrazení typického prostředí s typickými postavami českého lidu s jeho povahovými vlastnostmi. Hlavní myšlenkou pohádek B. Němcové je vítězství mravních hodnot nad silami zla. Nejznámější pohádky: O Popelce, Princ Bajaja, Čert a Káča, O dvanácti měsíčkách, O perníkové chaloupce, Sůl nad zlato, O princezně se zlatou hvězdou na čele, Sedmero krkavců, O Smolíčkovi, O kohoutkovi a slepičce, Potrestaná pýcha, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku

Pohádky Slovenské pohádky a pověsti vznikly z národopisného zájmu. Němcová chtěla přiblížit českému čtenáři bohatství slovenského lidového umění. Podání slovenských pohádek je zaznamenáno tak, jak jej Němcová slyšela z úst vypravěčů nebo jak jej nalezla již ve vydaných sbírkách.

Národopisné obrázky Časté stěhování (pobyt na Chodsku a Slovensku) dalo Němcové mnoho látky pro psaní cestopisných a národopisným obrázkům-žurnalistické tvorbě. Obrazy z okolí domažlického, články, které vycházely na pokračování v Květech a České včele, zaznamenávaly stav národního uvědomění na Chodsku. Všímaly si také lidových zvyků a otázek sociálních (postavení žen, otázky vzdělání, sociální potřeby lidu). Články ze Slovenska a o Slovensku jsou drobné národopisné studie, které zobrazují život Slováků na Slovensku. Žurnalistická činnost a pohádky byly Němcové průpravou pro tvorbu povídek.

Povídky První povídky vznikaly za pobytu Němcové na Domažlicku. Hrdnou povídek je tzv. dobrý člověk. Většinou pochází z lidového prostředí, je dobrý, ušlechtilý, společensky prospěšný, nesobecký a snaží se prosazovat dobro. Němcová se ve svých povídkách snaží řešit společenské otázky. ■ Povídka V zámku a podzámčí ukazuje kontrasty panského přepychu a bídy. (Joly, pes paní Skočdopolové, který spí na polštáři, jí vybraná jídla z porcelánového talíře a vdova Karásková se octne s kojencem a malým Vojtíškem bez přístřeší). ■ Pohorská vesnice je dílo spíše idealizované. Hrabě Hanuš, jeho matka a Jelenka, Hanušova snoubenka, žijí ve shodě se svými poddanými a využívají své moci a majetku k povznesení lidu.

■ Divá Bára je povídka, ve které Němcová ukazuje, že ryzí povaha a dobré srdce člověka nesouvisí ani s jeho vzhledem, ani se společenským postavením. ■ V povídce Pan učitel autorka představuje své idealizované dětství na vesnické malotřídce. Poukazuje na význam a potřebu vzdělání. ■ Karla je povídka o matce, která vydává svého syna za dceru, aby ho uchránila od vojenské povinnosti. ■ Chýže pod horami “obrázek ze Slovenska“ popisuje zvyky a život lidí v horách na Slovensku( lidový jazyk, písničky, pověry, oblečení, nástroje). Hlavním motivem je čistá láska a nezkaženost prostého lidu.

Babička (1855) Babička vznikala v nejtěžším období autorčina života, po smrti syna Hynka. Zdrojem inspirace byly vzpomínky na vlastní dětství. Hlavním záměrem bylo ukázat harmonický život prostých lidí. Ústřední postava, babička, je ideálně dokonalý člověk, který prošel životními strastmi a dovedl se jimi poučit, aby dospěl k moudrosti a vnitřní vyrovnanosti. Základní osnovu tvoří dvě dějová pásma. 1.ukazuje život na Starém bělidle - příjezd babičky, popis členů Proškovy rodiny a celé řady dalších postav: mlynář, bláznivá Viktorka, paní kněžna a její schovanka apod. 2.popisuje rok na Starém bělidle v jednotlivých ročních obdobích.

Osoby v Babičce Rázovité postavy venkovanů 1. poloviny 19. století. Babička (Magdalena Novotná)-skutečná postava, jak si ji Němcová pamatovala z dětství. Matka (Terezie Novotná/Panklová)-zpanštělá, neměla pochopení pro vesnický život. Otec (Jan Pankl) srdečný a sdílný člověk. Němec, který žil se všemi ve shodě. Dětské postavy Barunčiných sourozenců (Jan, Vilém, Adélka) Pan mlynář, Kristla se svým ženichem Jakubem Mílou, rodina Kudrnova, Viktorka Panský svět tvoří: Paní kněžna (Kateřina Bedřiška Zaháňská), komtesa Hortensie

Odkazy VILÍMEK, Jan. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: _Bo%C5%BEena_N%C4%9Bmcov%C3%A1.jpg