Abeceda a formální jazyk

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Gymnázium, Broumov, Hradební 218
Advertisements

Interpretovaná Matematika
Přednáška 10 Určitý integrál
Množiny Přirozená čísla Celá čísla Racionální čísla Komplexní čísla
Deduktivní soustava výrokové logiky
Komplexní čísla. Komplexní číslo je uspořádaná dvojice [x, y], kde číslo x představuje reálnou část a číslo y imaginární část. Pokud je reálná část nulová,
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
MARKOVSKÉ ŘETĚZCE.
Seminární práce číslo: 7 Zpracoval : Vladimír KORDÍK T-4.C
Algebra.
Teorie čísel Nekonečno
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Lineární algebra.
Úvod do Teorie množin.
Základní číselné množiny
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ Inovace ve vzdělávání na naší škole Název: Složené výroky Autor:Mgr. Petr Vanický kód.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Formální jazyky a gramatiky
Formulace a vlastnosti úloh lineárního programování
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Příklady jazyků Příklad 1: G=({S}, {0,1}, P, S)
Gramatiky a jazyky Přednáška z předmětu Řízení v komplexních systémech
Číselným oborem rozumíme číselnou množinu, na které jsou definovány bez omezení početní operace sčítání a násobení, tj. číselný obor je vzhledem k těmto.
Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
Matice.
Úvod do databázových systémů
Predikátová logika.
V matematice existují i seskupení objektů, které nejsou množinami.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Výroky, negace, logické spojky
STATISTIKA (PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA)
Základní logické spojky.  Výrokem rozumíme každé tvrzení tedy (oznamovací větu), o kterém můžeme rozhodnout zda je pravdivé či nikoliv.  Je-li pravdivé.
Pre-algebra Antonín Jančařík.
Algebra II..
Vztah bezkontextových jazyků a ZA
Regulární výrazy Regulární výrazy představují další možnost popisu regulárních jazyků (právě od nich dostaly své jméno). Definice: Množina všech regulárních.
Lineární zobrazení.
Turingův stroj.
FUNKCE. Závislost délky vegetační sezóny na nadmořské výšce
Množiny.
MATEMATIKA Obsah přednášky Funkce. 3. Limita funkce
Vektorové prostory.
Číselné posloupnosti.
Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce
Množinové pojmy – množina, prázdná množina, podmnožina, rovnost množin
Výroková logika.
VY_32_INOVACE_22-01 Posloupnosti.
POSLOUPNOST Mgr.Zdeňka Hudcová TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR.
Množiny Matematika Autor: Mgr. Karla Bumbálková
Náhodná veličina. Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
Matice Přednáška č.4. Definice: Soubor prvků nazýváme maticí typu i-tý řádek j-tý sloupec prvky matice.
Číselné obory 9.ročník Mgr. Miroslava Černá ZŠ Volgogradská 6B Ostrava-Zábřeh.
Funkce. Funkce - definice Funkce je zobrazení, které každému číslu z podmnožiny množiny reálných čísel R přiřazuje právě jedno reálné číslo. Funkci značíme.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_42_INOVACE_12_19 Název materiáluZákladní.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Kateřina Linková. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného.
MNOŽINY RNDr. Jiří Kocourek. Množina: skupina (souhrn, soubor) nějakých objektů.
Funkce Funkce je zobrazení z jedné číselné množiny do druhé, nejčastěji Buď A a B množiny, f zobrazení. Potom definiční obor a obor hodnot nazveme množiny:
ALGEBRAICKÉ STRUKTURY
MNO ŽI NY Kristýna Zemková, Václav Zemek
Definiční obor a obor hodnot
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
MNO ŽI NY Kristýna Zemková, Václav Zemek
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
1 Lineární (vektorová) algebra
Matematická logika 5. přednáška
MNOŽINY RNDr. Jiří Kocourek.
Predikátová logika.
Transkript prezentace:

Abeceda a formální jazyk U přirozeného jazyka je nutné znát nejprve písmena, z nichž se tvoří slova a potom věty Stejně je tomu i u formálních jazyků DEF: Abeceda je konečná množina prvků, které nazýváme symboly. Příklad: A = {a,b,c, …,x,y,z} B = {0,1} C = {0,1,2,…,9} D = {.,0,1,2,…,9}

Řetězce nad danou abecedou DEF: Řetězec nad abecedou A je libovolná konečná posloupnost symbolů z abecedy A. x = a1a2…..ak-1ak je řetězec nad A  {ai  A | i=1,..,k} Příklad: 0101011 je řetězec nad abecedou A = {0,1} 4.573.3 je řetězec nad abecedou B = {.,0,1,2,…,9} 0.A567 není řetězec nad abecedou B = {.,0,1,2,…,9} DEF: Délka řetězce je rovna počtu symbolů v řetězci. x = a1a2…..ak-1ak & ai  A pro i=1,..,k, potom |x| = k

Řetězce nad danou abecedou DEF: Řetězec s nulovou délkou se nazývá prázdný řetězec a značí se e. DEF Obrácený řetězec. Jestliže x = a1a2…..ak-1ak je řetězec nad abecedou A potom xR= akak-1…..a2a1 je obrácený řetězec k řetězci x Příklad: x = abcde xR= edcba Tvrzení: (xR) R= x

Operace zřetězení DEF: Jestliže x = a1a2…ak-1ak a y = b1b2…bl-1bl , potom řetězec xy = a1a2…akb1b2…bl-1bl nazýváme zřetězením řetězců x a y (značíme x•y) Tvrzení: Množina všech řetězců nad danou abecedou je uzavřená vzhledem k operaci zřetězení. Důkaz: Nechť x = a1a2…ak-1ak {ai  A, i=1,..,k} y = b1b2…bl-1bl , {bi  A, i=1,..,l} potom xy = a1a2…akb1b2…bl-1bl = c1…ckck+1…ck+l a současně {ci  A, i=1,..,k+l}

Prefix, postfix a podřetězec DEF: Jestliže x = a1a2…ai…aj ….am, potom libovolný řetězec u = a1a2…ai nazýváme prefixem řetězce x v = ai+1…aj nazýváme podřetězcem řetězce x w = aj+1…am nazýváme postfixem řetězce x Napíšeme-li řetězec ve tvaru x=uvw, potom u je prefix, v je podřetězec a w je postfix

Prefix, postfix a podřetězec Příklad: Nechť x = 0101 potom prefixy: e, 0, 01, 010, 0101 podřetězce: e, 0, 1, 01, 10, 010, 101, 0101 postfixy: e, 1, 01, 101, 0101 (prefixem není 1, 10 atd.; podřetězcem není 11, 00 atd.) (e je prefixem, postfixem i podřetězcem lib. řetězce) Úloha: x = hradec ??? prefixy, podřetězce, postfixy

Množina řetězců nad abecedou DEF: Nechť A je libovolná abeceda. Množina všech řetězců nad abecedou A se označuje A*. DEF: Množina všech neprázdných řetězců nad abecedou A se označuje A+. Platí A+ = A* – {e} Příklad: Nechť A = {0,1}, potom A* = {e, 0, 1, 00, 01, 10, 11, 000, 001, 010, …} A+ = {0, 1, 00, 01, 10, 11, 000, 001, 010, …}

Formální jazyky DEF: Nechť A je daná abeceda. Potom libovolná podmnožina L  A* je formální jazyk nad abecedou  A. Je-li L konečná (respektive nekonečná), je příslušný jazyk konečný (respektive nekonečný) Jazyk může být i prázdný. Příklad: Nechť L je český jazyk, potom: x  L: Ahoj , čau, dobré, ráno, dobrý, den, dobrou, noc, … x  L: Axoj, čaw, dibré, morning, bnon, jour, ….

Formální jazyky Jazyk je množina a z toho plyne, že jej umíme popsat: - vyjmenováním všech prvků - definováním vlastnosti, kterou musí všechny prvky množiny splňovat Příklad: A = {a}, potom L1= {e, a, aa, aaa} = {ai| i = 0, 1, 2, 3} …konečný L2= {a, aa, aaa, …} = {ai| i > 0} = A+ …nekonečný L3= Ø …prázdný L4= {e}  L3 = Ø …neprázdný jazyk obsahující jediné slovo

Formální jazyky Jazyk je množina a z toho plyne, že lze používat i běžné množinové operace: DEF: Nechť A a B jsou abecedy, L1 a L2 jazyky takové, že L1  A* a L2  B*. Potom platí A  B = {x| xA  xB} L1  L2 = {y| y L1  y L2} A  B = {x| xA  xB} L1  L2 = {y| y L1  y L2} A \ B = {x| xA  xB} L1 \ L2 = {y| y L1  y  L2}

Formální jazyky DEF: Operace zřetězení jazyků: L =L1•L2 = {xy| x L1  y  L2} Příklad: Nechť L1 ={a,b,.., z} a L2 = {a,b,..,z,0,1,..,9}*. Potom L= L1•L2 je množina všech řetězců nad abecedou {a,b,..,z,0,1,..,9} takových, že x = a1a2…an, kde a1 L1 & a2…an L2 L = ? L je množina všech běžně používaných identifikátorů, jelikož každý řetězec z L začíná písmenem.

Formální jazyky DEF: Nechť L je jazyk, potom n-tou moncninu jazyka definujeme takto: L0 = {e} Ln = LLn-1 pro n1 Příklad: L = {ab, ba} Napište první čtyři mocniny jazyka L. Popište slovy n-tou mocninu jazyka L.

Formální jazyky DEF: Nechť L je jazyk, potom iterací jazyka rozumíme množinu L* = L0  L1  L2  L3  L4  … a pozitivní iterací množinu L+ = L1  L2  L3  … Platí: L* = L+  {e} , L+ = LL* = L*L Příklad: L = {ab} L+ = {ab, abab, ababab, abababab, ….} L* = {e, ab, abab, ababab, abababab, ….}

Formální jazyky - úkoly Příklad: L = {0,1,..,9}* Jazyk nezáporných celých čísel s vedoucími nulami. Úlohy: Nadefinujte jazyk, který obsahuje nezáporná celá čísla (bez vedoucích nul). Nadefinujte jazyk, který obsahuje všechna celá čísla. Nadefinujte jazyk, který obsahuje reálná čísla. Nadefinujte jazyk, který obsahuje množinu všech komentářů v programovacím jazyce C. Nadefinujte jazyk nad abecedou {a,b,…,z}, který obsahuje všechny slova obsahující podřetězec zuzana.

Formální jazyky - úkoly Úlohy: Lze množinu přirozených čísel považovat za abecedu? Lze množinu přirozených čísel považovat za jazyk? Která slova jsou zároveň prefixem i sufixem slova 101? Jaká slova vzniknou zřetězením jazyků {11,00} a {11,0}? Jaký jazyk vznikne iterací jazyka {00,01,1}? Obsahuje tento jazyk všechna slova nad abecedou {0,1}? Pro L1 ={w{a,b}|w obsahuje sudý počet symbolů a} a L2 ={w{a,b}|w začíná a končí stejným symbolem} napište několik prvních slov z L1  L2, L1  L2, L1 \ L2, \L1.

Formální jazyky - úkoly Úlohy: Popište slovně jazyk nad abecedou {0,1} vzniklý iterací jazyka {00,111}*? Jak lze schematicky popsat všechny posloupnosti stisků přepínačů A a B, které zajistí, že žárovka poté znovu svítí? A B