Gravimetrická síť Zbyněk Suchánek, H2IGE1

Obecně Gravimetrická síť obsahuje body, na kterých se měří zemská tíže Jednotkou tíhového zrychlení je 1 mGal = 10-5 m.s-2 V naší zeměpisné poloze má hodnota tíže velikost zhruba 981 Gal V geodézii jsou výsledky tíhových měření využívány k určení geoidu, což je plocha konstantního tíhového potenciálu, která splývá s klidnou hladinou světových oceánů

Měřické metody: Absolutní: Relativní: Balistické gravimetry na principu volného pádu Měříme přímo délku dráhy padajícího tělesa a čas V ČR 2 absolutní tíhové body Kyvadla Měříme dobu kyvu kyvadla a jeho délku Dříve používaná metoda Relativní: Gravimetry Měříme změnu délky (nebo torze) pera se zavěšeným závažím

Historický vývoj Rakouská kyvadlová měření (1889-1895) Československá kyvadlová měření (1936-1939) Německá kyvadlová měření (1939-1943) Gravimetrická síť (1948-1954) Československá státní gravimetrická síť 1964 Jednotná gravimetrická síť (1982-1985) Tíhový systém 1995 – S-Gr95

Rakouská kyvadlová měření V letech 1889-1895 Byla měřena Robertem Sterneckem a jeho spolupracovníky z rakouského Vojenského zeměpisného ústavu V Čechách a na Moravě 107 a na Slovensku 35 kyvadlových stanic Přesnost měření byla ±13 mGal

Československá kyvadlová měření V letech 1936-1939 Měření bylo podd vedením Dr. B. Kladivy z Geodetického ústavu VUT v Brně ve spolupráci s Mrkosem a Potočkem Byl použit Fechnerový čtyřkyvadlový přístroj Přesnost měření byla ±2 mGal

Německá kyvadlová měření V letech 1939-1943 Měření provedl postupimský Geodetický ústav pod Weikenovým vedením Opět měřeno Fechnerovým čtyřkyvadlovým přístrojem Odhadovaná přesnost měření byla ±1 mGal

Gravimetrická síť 1948-1954 Budováním gravimetrické sítě I. a II. řádu Základní síť obsahovala 26 bodů na letištích seskupených do třech sedmiúhelníků Síť I. řádu obsahovala 108 tíhových bodů, které tvořily vrcholy trojúhelníků 499 bodů II. řádu bylo na stranách trojúhelníků Referenčním bodem sítě byla kyvadlová stanice Praha–Strahov Přesnost měření byla ±0,23 mGal

Československá státní gravimetrická síť 1964 V roce 1958 byly zahájeny práce na zpřesnění gravimetrické sítě (kladen důraz na správný rozměr sítě) Napojena na mezinárodní gravimetrickou síť vybudovanou v letech 1957-1958 Kostru celé gravimetrické sítě vytvořila základní síť, obsahující 20 bodů, zaměřená leteckou cestou hvězdicovou metodou z bodů Praha–Ruzyně a Sliač Do sítě byly převzaty body gravimetrické sítě 1954 Referenčním bodem byl zvolen bod mezinárodní sítě Praha–Ruzyně Střední chyba po vyrovnání byla ±0,026 mGal

Jednotná gravimetrická síť (JGS) V letech Modernizace Československé gravimetrické sítě doplněná o nová měření Vzájemná spolupráce s Maďarskem Použita čtyřnásobná profilová metoda

Tíhový systém 1995 – S-Gr95 1. absolutní tíhový systém Současné platný Patří do mezinárodního rámce 16-ti absolutních bodů Je tvořen : 2 absolutními body – Pecný, Polom 11 body nultého řádu (z toho 5 na letištích) 427 body I. a II. řádu 26 body hlavní gravimetrické základny Přesnost ± 0.021 mGal Je spravován ČUZK

Přehledná gravimetrická mapa ČR Využity body gravimetrické mapy ČSSR v měřítku 1:200 000 (z gravimetrického mapování 1953-1961) Mapa úplných Bougerových anomálií pro redukční hustotu 2670 kg m-3 krok izolinií gravimetrické mapy činí 25µms-2 Zasazena do tíhového systému S-Gr95 Souřadnicový systém S-42

Použité zdroje https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/sb2005/Sbornik_ 50_let_VUGTK/Part_1-Scientific_Contribution/12- Trager.pdf https://www.ig.cas.cz/userdata/files/popular/Gravime tricka_mapa.pdf Geofyzika a geodynamika, doc.RNDr. Lubomil Pospíšil CSc.,2007

Děkuji za pozornost