Léčba dětí syfilitických matek - je vždy nutná ? O. Filipovská V. Resl
Podezření na kongenitální syfilis Neléčená syfilis matky (nebo první léčba v pozdní graviditě) Klinické příznaky: rhinitida, makulopapulosní exantem, hepatosplenomegalie, nízká porodní hmotnost, abnormality dlouhých kostí, žloutenka Léčba matky erytromycinem v těhotenství Léčba matky Benzathine PNC v dávce 2.4 mil.j.i.m. Titr netreponemových protilátek u dítěte (RRR,VDRL) je čtyřnásobně vyšší než u matky (odebírat vždy současně krev matky a pupečníkovou krev novorozence během či těsně po porodu!).
Podezření na kongenitální syfilis Pozitivita specifických testů IgM (FTA-Abs IgM nebo EIA IgM či western blott IgM, v minulosti také testy 19SIgM FTA a SPHA) v krvi plodu. Porušení placentární bariéry lze zjistit současným odběrem ceruloplazminu nebo haptoglobinu z krve matky a pupečníkové krve novorozence. (CPL novorozenec 0.03-0.17 g/l, matka 0.3-0.6 g/l.) Vzestup titrů protilátek při kontrolách v prvním roce života Přetrvávání treponemových protilátek po 1. roce života
Léčba není nutná Při pasivním přenosu protilátek třídy IgG přes placentární bariéru Pokles až negativita VDRL do 6 měsíců, TPHA a FTA-Abs do 12 měsíců věku