Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo sady08 Číslo DUM 10 PředmětČeský jazyk a literatura Tematický okruhLiteratura Název materiáluExpresionismus AutorMgr. Petra Karfíková Datum tvorby Ročník3. ročník Anotace Prezentace – expresionismus v Čechách – pojem, osobnosti a dílo, texty a úkoly Metodický pokyn Studenti se seznámí prostřednictvím prezentace s pojmem expresionismus a jeho vlivem na osobnosti v Čechách. Po přečtení textů vypracují odpovědi na otázky. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Karfíková. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Expresionismus vychází z pocitu krize civilizace – důsledek rozpadu všech hodnot a odcizení vlivem války zachycuje bezprostřední, rozumem nekontrolovatelné vnitřní stavy jeho rysy jsou autentičnost, bezprostřednost metoda psaní – zachycení toku myšlenek, vnitřních pocitů Expresionismus v Čechách brněnská skupina Literární skupina – zformovaná kolem časopisu Host zakládající člen – František Götz další představitelé – Lev Blatný, Zdeněk Kalista program zformulován ve stati Několik slov o našem vynání uměleckém a sociálním (1921) manifest expresionismu – Naše naděje, víra a práce (1922)

Richard Weiner (1884 – 1937) autor, který se během války na srbské frontě psychicky zhroutil, což zanechalo na jeho psychice následky na celý život po válce žil v Paříži a stal se dopisovatelem Lidových novin do Prahy se vrátil rok před smrtí Dílo v tvorbě se odráží jeho zážitky z války – hrůza, beznaděje, nedůvěra v rozum velmi náročné texty, nesoudržná dějová linie, vnitřní pocity, sny jazykově velmi složité texty, experimenty s logikou i větnou soudržností textu soubor povídek Lítice (1916), Škleb (1919) próza Lazebník (1929) – text plný symboliky, tajemství, šifer

„I pochopil jsem, že nikoliv na něm jsem se provinil, nýbrž že trest, jenž mě stihnul, byl za ono velké mé Provinění, které nemá vztahu k věcem a lidem, které plodí zlo ne skrze předměty, nýbrž bezprostředně skrze sebe sama, zlo utajené a neplodné, kletba mého života.“ (Škleb) Otázky: Zakroužkujte slova zastaralá. Podtrhněte zastaralé větné vazby. Co je tím Proviněním – zkuste ústně vlastními slovy popsat pocit, který je charakteristický pro všechny expresionisty.

Ladislav Klíma (1878 – 1929) během studií byl pro urážku habsburské monarchie vyloučen ze všech škol R-U odmítal vykonávat občanská povolání, celý život se věnoval filosofii a nechával se finančně podporovat od příbuzných a známých neúspěch v praktikování vlastní filosofie ho vedl k alkoholismu Filosofie: silou své vůle chtěl dojít k maximální svobodě (já = Já = Bůh = Volnost) Dílo: velmi složité texty plné obrazotvornosti, fantazie, psychopatologických jevů, halucinací, hororových pasáží romaneto Utrpení knížete Sternenhocha - utrpení manželského páru v světě viděného jako žalář soubor povídek Slavná Nemesis a jiné příběhy

„ Potáceje se přistoupil k oknu, otevřel je. Východ se silně, příšerně bělal a zdálo se, že jižjiž musí dole zruměnit. V královské osamocenosti třpytila se na něm denice, magicky tichá a vlídná, démantová, jak tvář Etermina, - zvědavý pohled slunce, oklikou chtějícího vidět, jak vypadá země v noci. Hory, děsivější než jindy v mrtvolné své bělosti, hrozivě se na nebi probouzely. Z černého dosud lůna éteru duchově zněly dva ostýchavé ptačí hlásky.“ (Slavná Nemesis a jiné příběhy) Úkol: Zkuste svými slovy zachytit to, co popisuje L. Klíma.

Další expresionisté: Jan Weiss (1892 – 1972) byl legionářem, úředníkem na ministerstvu veřejných prací Dílo: patří k zakladatelům sci-fi v jeho textech se objevují zrůdné obrazy, halucinace, chorobné vize román Dům o tisíci patrech - příběh zvráceného upíra, který si zotročí celý svět prostřednictvím soustavy zrcadel v obrovském mrakodrapu

Josef Váchal (1884 – 1969) studoval stará náboženství, magii, sám byl členem několika sekt jeho tvorba je ovlivněna satanismem a okultismem Dílo: texty jsou plné mystifikací, ironie, nadsázky román Krvavý román (1924)– pokus o horor (sám ho vytiskl v 17 exemplářích, k tomu vytvořil vlastní dřevoryty) soubor povídek Přírodopis strašidel (1924)

Citace: LUKEŠ, Emil, Vladimír FORST a Jiří HOLÝ. Čítanka české a slovenské literatury. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, c1992, , 68. ISBN