Členovci

Systém -nejpočetnější živočišný kmen dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti typickým znakem je nestejnocenné článkování těla a končetin tělo je rozlišeno na hlavu , hruď a zadeček - mají pevný tělní pokryv – vnější kostru ( tvořena chitinovou kutikulou) jednotlivé články jsou spojeny tenkou blankou během života je krunýř několikrát svlékán a nahrazován mají různě upravené dýchací orgány mimořádný rozvoj nervové soustavy a instinktivního chování vynikající adaptaci k životu ve všech biotopech Systém 4 podkmeny : Trojlaločnatci 2. Klepítkatci 3. Žabernatí 4. Vzdušnicovci

Podkmen: Trojlaločnatci rozšířeni v prvohorních mořích - jediná třída: Trilobiti Stavba těla všechny končetiny stejné první pár přeměněn na tykadla tělo rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček hřbetní strana rozdělena na tři podélné laloky tělní články stejné – každý nese dvouvětevné končetiny vnitřní větev = funkce pohybová vnější větev = funkce dýchací Výchozí

Podkmen: Klepítkatci - cca 36 000 druhů -první pár končetin přeměněn v klepítka ( chelicery) - druhý pár přeměněn v makadla ( pedipalpy) hlava srůstá s hrudí v hlavohruď – nese 4 páry kráčivých končetin zadeček nečlánkovaný bez končetin Systém: 3 třídy 1. Hrotnatci 2. Pavoukovci 3. Nohatky 1.třída: Hrotnatci 200 druhů vyhynulých kyjonožců 5 žijících ostrorepů - zbytky starobylé skupiny z prvohor

Ostrorep americký - mělčiny při pobřeží Mexického zálivu Ostrorep molucký – jihovýchodní Asie

2. třída: Pavoukovci nejstarší suchozemští živočichové všechny druhy dýchají vzdušný kyslík zadeček vždy bez končetin Vnější stavba těla hlavohruď a stopkou přirostlý zadeček - 4 páry kráčivých končetin v předu na hlavohrudi jednoduchá očka srpovitá klepítka ( chelicery) jedové žlázy makadla ( pedipalpy) – hmat pomocné pářicí ústrojí - snovací bradavky ( tvorba pavučiny)

Vnitřní stavba - mimotělní trávení -střevo má vakovité výběžky – zásoba potravy vylučovací ústrojí = malphigické trubice ( vývod do střeva) - párové dýchací vaky 4 snovací bradavky – 6 typů snovacích žláz – několik odlišných vláken s rozdílným funkčním určením gonochoristé s zřetelným pohlavním dimorfismem častý manželský kanibalismus samice ukládá oplozená vajíčka do zámotku ( kokonu) - vývoj přímý

- nervovou soustavu tvoří mohutná podhltanová zauzlina - cévní soustava otevřená- trubicovité srdce - haemocyanin smyslové ústrojí = hlavně mechanoreceptory , chemoreceptory jednoduchá očka – dobře vnímají okolí Pavoukovci mají velmi složité instinktivní chování

Systém : třída pavoukovci se rozděluje do 6 řádů – 1.- pavouci 3.- štírci 4.- solifugy 5.- sekáči 6. roztoči Řád : Pavouci cca 20 000 dravých živočichů většina lapá kořist do sítí, jiné druhy skokem. nebo v běhu kosmopolitní rozšíření v ČR žije cca 1000 druhů Křižákovití charakteristické svislé pavučiny ( staví výhradně samičky) na zadečku charakteristická kresba

Křižák obecný

Pokoutnikovití Pokoutník domácí - husté vodorovné pavučiny v domácnostech

Sklípkanovití - žijí v tropech, v děrách v zemi , často mimořádná velikost ( 10 cm) Sklípkan huňatý - žije v Brazílii

Snovačkovití - kořist omotávají lepivým vláknem , výskyt hlavně v tropech Snovačka jedovatá - černá vdova ( nejjedovatější pavouk)

Skákavkovití drobnější pestře zbarvené druhy, přepadají kořist skokem , výskyt v teplých oblastech Skákavka pruhovaná

Slíďákovití . žijí v podzemních chodbičkách, na vlhkých místech, samičky nosí kokony s vajíčky na spodní straně zadečku Slíďák mokřadní – běžný druh

Běžníkovití drobní pavouci , kořist loví skokem , často číhají v květu na hmyz,,koncem léta vypouštějí mláďata unášivá vlákna „ babí léto“ Běžník květomilný

Vodouchovití Vodouch stříbřitý – je přizpůsoben životu ve stojatých vodách tůní . hnízdo staví pod vodou, kde také loví kořist

Řád : Štíři - starobylá skupina suchozemských pavoukovců - koncové články zadečku protažené s hrotem a jedovou žlázou - teplomilní a soumrační živočichové - obývají stepní biotopy, ale i vlhké pralesy - samičky jsou vejcoživorodé , o mláďata se stará – nosí je na svém těle Štír středomořský – evropský druh

Veleštír obrovský – žije v tropické západní Africe

Řád : Štírci drobní živočichové , zploštělé tělo, nemají protažený zadeček a jedové žlázy živí se dravě roztoči a drobným hmyzem Štírek obecný - volně v přírodě , běžný Štírek knihový - v domácnostech

Řád : Solifugy nezvykle členěná hlavohruď suché teplé stepní biotopy jedové žlázy nemají noční dravci Solifuga egejská – Evropský druh – oblast středomoří

Řád :Sekáči - kulovité tělo – zadeček nerozlišen od hlavohrudi dlouhé kráčivé končetiny dravci schopnost autotomie = odvrhnutí končetiny při podráždění upadnou do stavu strnulosti Sekáč domácí , Sekáč rohatý – rohovitý výrůstek na chelicerách

Řád : Roztoči - cca 10 000 druhů hlavohruď zpravidla srůstá se zadečkem ústní ústrojí kousavé nebo bodavě savé - larvy mají pouze 3 páry končetin ( dospělci 4 páry) - přemisťují se často forézií = na ochlupeném hmyzu dýchají celým povrchem těla , nebo vzdušnicemi základním smyslem je hmat Klíště obecné - vajíčka – larvy - parazité drobných obratlovců– dospělec –sání na savcích ( samička) zvětší objem až 320x

Čmelík kuří – ektoparazit slepic, v noci saje krev Sametka zarděnková – larvy i dospělci vyvolávají u člověka kožní vyrážku - trombidiozu

Zákožka svrabová – samičky vyvrtávají v pokožce chodbičky , úporné svědění

Prašivka hovězí – způsobuje prašivinu skotu Trudník lidský – žije v kožních mazových žlázách , nejčastěji v obličeji

Roztočík včelí – parazituje v hrudních vzdušnicích včel – vysává hemolymfu

Roztoč varroa – velmi nebezpečný, nemoc varoáza – parazituje na larvách včely medonosné . Představuje ohrožení včely medonosné jako druhu . Lupovka kuří – původcem nemoci drůbeže - vápenky

Vlnovníci a hálčivci - jsou parazité rostlin , rostliny chřadnou, nerostou , často vytvářejí novotvary - hálky Vlnovník révový – plstnatění révy vinné

Vlnovník švestkový – barevné hálky na listech švestky Vlnovník rybízový – zvětšené pupeny černého rybízu = hálky

Sviluška chmelová – vysává šťávu na listech mnoha rostlin

Pancířníci – půdní roztoči , mají značný význam pro tvorbu humusu

3. třída : Nohatky na dně moří až do hloubky 4000 m tenké tělo, mohutné nohy – zasahují do nich i vnitřní orgány Nohatka pobřežní

3. podkmen: Žabernatí - všechny druhy patří do jediné třídy: Korýši dýchají vždy žábrami dva páry tykadel – dlouhá tykadla ( antény) , krátká ( antenuly) tři páry ústních končetin – 1 pár kusadel a dva páry čelistí další končetiny rozeklané , vyrůstají i na zadečku - povrch těla kryt krunýřem- během vývoje svlékání až na výjimky gonochoristé s vývojem nepřímým – larva = nauplius , zoea pouze raci mají vývoj přímý mimořádná rozmnožovací schopnost - velká tvarová rozmanitost těla - tvoří podstatnou složku vodní biomasy s nesmírným významem Systém : korýši nižší : perloočky, buchanky, žábronožky, lupenonožci,lasturnatky, kapřivci , svijonožci korýši vyšší : rakovci

Řád: Perloočky - velikost do 5 mm – významná součást zooplanktonu zploštělé tělo – uloženo ve dvouchlopňové schránce přílbovitá hlava s hrotitým výběžkem – rostrum zadeček bez končetin - první pár tykadel zakrnělý druhý pár tvoří rozvětvená tykadla s veslovacími brvami nápadné černě pigmentované oko na hrudi 5 párů rozeklaných nožek s žaberními přívěsky – dýchání + filtrace mikr. potravy na hřbetní straně plodová komůrka – zde se vyvíjejí partenogeneticky zárodky a koncem léta i oplozená vajíčka v obalech ( efipia) na hřbetní části hrudi srdce - žebříčkovitá gangliová soustava - pro perloočky je typická partenogeneze Hrotnatka obecná ( Daphnia pulex)

Čočkovec obecný – všeobecně rozšířený druh

Nosatička obecná - antenuly protažené do chobotku Hrbatka jezerní – kyselá voda chladných jezer

Řád : Buchanky - zpravidla mořské druhy , i ve sladkých vodách patří k nejhojnějším plankt. korýšům - ve vodách se vyskytují po celý rok ( i pod ledem) - tělo nemá žádnou skořápku - dýchají celým povrchem těla ( nemají žábra ani srdce) na hlavě mohutné antenuly se smyslovými brvami pohyb zajišťují plovací nožky samičky po stranách zadečku nesou hroznovité váčky s vajíčky Buchanka obecná

Řád. Žábronožky ze stran zploštělí živočichové – cca 30 mm velcí žijí v periodických tůních mají nesmírně odolná životaschopná vajíčka Žábronožka sněžní - výskyt v ledové vodě tajícího sněhu

Řád : Lupenonožci vodní dravci , periodické tůně zploštělé tělo kryto hřbetním štítkem vajíčka snášejí vyschnutí i vymrznutí Listonoh jarní

Řád : Kapřivci ektoparaziti ryb lupínkovitě zploštělé tělo , kryté oválným štítkem bodec s jedovatou žlázou dýchají celým povrchem těla Kapřivec plochý

Řád :Svijonožci výhradně mořští korýši pevně přisedlí k podkladu tělo obaleno pláštěm hermafroditi Vilejš stvolnatý - v mořích celého světa

Korýši vyšší ( cca 14 tis, tvarově velmi rozmanitých druhů ) Rakovci tělo kryto pevným krunýřem složené z 21 článků ( 6 článků hlava, 8 článků hruď, 7 zadeček) na zadečkových článcích vyvinuty končetiny Rak říční tělo rozlišeno na hlavohruď a zadeček krunýř je zpevněn vápenatými solemi - v předu vybíhá ve špičatý výběžek = rostrum krunýř je během života mnohokrát svlékán – řízeno hormonálně rakůvky ( vápencovitá tělíska) doplnění vápníku při inkrustaci

rak dýchá žábrami – umístěné v žaberní dutině pod krunýřem cévní soustava otevřená , hemolymfa bezbarvá nervová soustava : gangliová ,žebříčkovitého typu 19 párů končetin : 1 pár. malá tykadla ( antenuly) – statický orgán chemoreceptory 2 pár: velká tykadla ( antény) – vylučovací žlázy 3. pár : kusadla ( mandibuly) 4 a 5 pár : čelisti 6- 8 pár : čelistní nožky - zpracovávají potravu 9-13 pár: silné kráčivé končetiny - klepeta - klepítka - drápky 14 -18 pár : zadečkové končetiny – přidržování vajíček 19 pár : společně s telsonem tvoří ocasní vějířek

Raci jsou gonochoristé s vývojem přímým , dožívají se až 20 let Rak říční - čisté tekoucí vody

Rak kamenáč - horské potoky , drobnější , široká klepeta Rak bahenní – štíhlá klepeta, méně náročný na čistotu vody

Poustevníček palmový - velikost až 30 cm, plody kokosových palem

Rak poustevníček – symbióza se sasankou

Humr evropský – délka až 60 cm , několik kg, stáří až 30 let , nestejně velká klepeta

Krabi ( 4 400 druhů) – většinou v moři Krab obecný – Atlantik a Středozemní moře Krab říční – samečkové mají ochlupená klepeta , zavlečen i do Evropy

Velekrab japonský – rozpětí noh až 3 m

Další zástupci rakovců : Strašek kudlankový – dno mělkých moří, úderem klepet rozbíjí krunýře krabů Bezkrunýřka slepá - chladné podzemní vody

Beruška vodní - stojaté vody , rozkládající se rostlinné zbytky Stínka obecná – přizpůsobena suchozemskému způsobu života , vlhké biotopy

Svinka obecná – suché biotopy Kreveta baltická – tělo bez inkrustace , ze stran zploštělé

Garnát obecný - tělo bez inkrustace, součást „krillu“ Blešivec obecný – velmi čisté sladké vody – bioindikátor , tělo zploštělé bez krunýře

Langusta obecná – silně inkrustovaný krunýř, velmi dlouhé antény, hmotnost až 8 kg

4. podkmen: Vzdušnicovci členovci dýchající rozvětvenou soustavou vzdušnic – kyslík je přímo předáván tkáním - na hlavě pouze jeden pár tykadel - nohy vždy nerozvětvené Systém : třídy: drobnušky, stonoženky, hmyzenky, vidličnatky, mnohonožky stonožky, chvostoskoci, hmyz

Třída : Mnohonožky tělo protáhlé, válcovité na průřezu kruhovité velký počet článků z každého článku vyrůstají dva páry noh na hlavě krátká tykadla a pár jednoduchých oček mnoho druhů mnohonožek je slepých - kutikula silně inkrustována živí se zbytky organismů , žijí pod kameny , v tlejícím listí aj. Mnohonožka slepá

Chlupule podkorní - velikost 2 mm , pod kůrou stromů Svinule lesní – dovede se svinout do „klubíčka“

Mnohonožka zemní – tropická oblast

Třída : Stonožky protáhlé tělo shora zploštělé na hlavě 1 pár tenkých tykadel každý tělní článek nese pouze 1 pár noh (až 170 párů) nohy silné vkloubeny postranně první pár je přeměněn v kusadlové nožky s jedovou žlázou - v larválním stádiím postupně po každém svlékání dorůstají tělní články i nohy - živí se dravě – kořist omračují jedem Je známo cca 2 800 druhů, převážně v tropech .- dorůstají do větších rozměrů

Stonožka škvorová – noční živočich, pod kůrou a kameny Zemivka žlutavá – dost hojná, v tlející organické hmotě

Strašník dalmatský – na Balkáně , výskytem zasahuje až na jižní Moravu

Třída : Chvostoskoci v půdě žijící drobní živočichové ( velikost několik mm) 8 jednoduchých oček , kousací ústní ústrojí - většina má na zadečku skákací aparát - jsou významným humusotvorným činitelem Poskok škodlivý – v květináčích, ve sklenicích – ožírá jemné kořínky rostlin

Mákovka vodní – na hladině stojatých vod Huňatka sněžní – žije na sněhu

Třída : Hmyz - nejpočetnější skupina živočichů vůbec ( popsáno cca 1 milion druhů) - rozmanití tvarem i velikostí ( od 0,2 mm do 30 cm) - obrovská reprodukční schopnost - kosmopolitně rozšířen ve všech biotopech - nesmírný ekologický a hospodářský význam ( pozitivní i negativní) -1. opylování rostlin . udržení druhové rozmanitosti - biodiverzity 2. poskytuje potraviny - med 3. v řadě zemí slouží jako potrava – vysoký obsah proteinů 4. poskytuje suroviny – hedvábí, vosk 5. udržuje v krajině hygienu – chrobáci, hrobaříci 6. významný humusotvorný činitel 7. významná součást potravního řetězce

Stavba těla : Negativní: 1. cizopasníci člověka i zvířat - střečci, blechy , vši 2. škůdci rostlin – mšice, ploštice, kůrovci. 3. přenášejí nemoci rostlin , živočichů i člověka – komáři, mouchy , mšice, blechy 4. znehodnocují potraviny - švábi, moli, kožojedi Stavba těla : - tělo je zřetelně rozděleno na hlavu, hruď a zadeček Hlava hmyzu - srůstem 6 článků 1 pár složených očí očka = omatidia některé druhy i očka jednoduchá

- 1 pár tykadel – smyslové ústrojí – hlavně čich – vnímání feromonů ústní ústrojí - základní je ústrojí kousací - kusadla , čelisti , dolní pysk s makadly

kousací bodací lízací sací

Hruď hmyzu tvořena třemi články - předohruď - středohruď - zadohruď kyčle příkyčlí - každý článek nese článkovanou končetinu stehno - základní je kráčivá končetina - nohy jsou přizpůsobeny k různé činnosti holeň chodidlo

skákací kráčivá přichycovací sběrací

na středohrudi a zadohrudi zpravidla vyrůstá vždy pár křídel vychlípeniny pokožky protkané soustavou žilek – vyztužení křídla - struktura žilnatiny je druhově charakteristická -1. oba páry blanité ( vosy, včely) 2.druhý pár kožovitý = krytky ( šváb ,saranče)

3. první pár zcela schitinizovaný = krovky ( brouci) 4. křídla v přední části tuhá v zadní blanitá = polokrovky ( ploštice)

5. druhý pár zcela redukován – přeměněn na kyvadélka ( mouchy , komáři ) 6. křídla zcela redukovaná - druhotně bezkřídlý hmyz ( blechy )

Zadeček hmyzu - 6 – 11 článků - u některých druhů kladélko ( lumci, lumčíci) - žahadlo ( vosy)

- přívěsné štěty - škvoři - dýchací otvory – stigmata vzdušnic

Vnitřní stavba těla trávicí soustava . ústní ústrojí slinné žlázy jícen ,vole, žaludek žvýkací a žaludek žlaznatý - nerozlišené střevo dýchací soustava - systém vzdušnic

cévní soustava - otevřená hřbetní céva v zadečku bezbarvá hemolymfa nervová soustava - gangliová žebříčkovitého typu vylučovací soustava - malphigické žlázy – ústí do střeva smyslové ústrojí velmi dokonale vyvinuto složené oči + jednoduchá očka sluchové orgány hmatové orgány – brvy , chodidlo čich – vnímání a dorozumívání pomocí feromonů

Hmyz má dokonale vyvinuto instinktivní chování Rozmnožování hmyzu - gonochoristé , často pohlavní dimorfismus - některé druhy schopnost partenogeneze ( vývoj z neoplozeného vajíčka)-mšice pedogeneze ( množení v larválním stádiu) - bejlomorky samice kladou velké množství velmi odolných vajíček – rozmanitý tvar ( ovoviparie)

- nebo kladou již larvy ( líhnou se při kladení vajíček) – ovoviviparie -masařky -vývoj hmyzu je nepřímý 1. proměna nedokonalá ( hemimetabolie) vajíčko - larva ( nymfa) - dospělec ( imago) nymfa je podobná dospělci , nemá křídla postupně dorůstá a s každým svlékáním je podobnější dospělci

proměna dokonalá ( holometabolia) vajíčko - larva - kukla - dospělec - larva je zcela nepodobná dospělci ( housenka, housenice, ponrava aj.,) - kukla nepohyblivá nebo jen omezeně pohyblivá