Slovenské národní povstání, Květnové povstání osvobozování Československa Osvobozování ČSR Květnové povstání

Slovenské národní povstání Ke konci roku 1943 byl odboj proti fašismu na vzestupu. Komunisté a agrárníci se dohodli na vytvoření Slovenské národní rady. Prvním dokumentem tohoto ilegálního orgánu byla Vánoční dohoda, kde došlo ke shodě na obnovení ČSR Na jaře 1944 bylo vytvořeno ilegální Vojenské ústředí v čele s plukovníkem Goliánem. Ten také vypracoval konkrétní vojenské plány na protifašistické povstání. Během roku 1944 se na Slovensku rozmohlo partyzánské hnutí a profašistický Slovenský štát se začínal rozkládat. Pro Hitlera šlo o významné území (týl východní fronty), a tak 29.8.1944 začala německá armáda obsazovat Slovensko. Ten samý den pak musel Golián vydat rozkaz k tomu, aby se slovenské jednotky postavily na odpor. Povstání tedy muselo vypuknout dříve, než se podařilo zajistit součinnost s Rudou armádou. Do povstání se zapojilo 60 000 vojáků a 18 000 partyzánů. Centrem SNP se stala Bánská Bystrica a severozápadní Slovensko. Německé jednotky byly mnohem lépe vyzbrojeny a po tvrdých bojích Bánská Bystrica 27. října 1944 padla. Povstalci ustoupili do hor, kde pokračovali v boji proti fašismu

Květnové povstání Pro sjednocení protifašistického odboje vznikla v dubnu 1945 Česká národní rada (v čele s A.Pražákem, velký vliv zde měl představitel KSČ J.Smrkovský) Úkol: připravit povstání, i když londýnské i moskevské centrum od tohoto záměru upouštělo. Německých vojáků na území protektorátu byl 1 milión, chtěli zde vybudovat opevnění, zdržet postup Rudé armády i za cenu zničení českých zemí a získat čas k vyjednání příměří se západními spojenci. Odpor pro ti fašismu však u stále sílil. Povstání tak propuklo spontánně 1.5.1945 v Přerově a rychle se šířilo. 5.5.1945 vypuklo povstání i v Praze. Povstalci obsadili budovu rozhlasu a na jejich výzvy se k povstání přidávali další a další. V Praze vyrostly barikády. Němci proti povstalců zahájili 6.5.1945 brutální útok, využívali všech prostředků ke zlomení odporu – vraždění starců, žen, dětí i zajatců. Ve dnech 6. – 8. května byla situace v Praze velmi špatná. V těchto chvílích pomohla Ruská osvobozenecká armáda (ROA) vedená generálem Vlasovem. Tvořili ji bývalí sovětští váleční zajatci, kteří měli bojovat po boku nacistů za osvobození Ruska od bolševizmu. Tito „vlasovci“ si touto pomocí snažili zajistit poválečný azyl na Západě. ČNR se od nich distancovala, a tak ustoupili 8.května z Prahy směrem k Američanům. ČNR neměla informace o pohybu Rudé armády, a proto z obavy o zpustošení Prahy uzavřela 8.5. s Němci dohodu, ve které wehrmacht složí zbraně za podmínky, že se umožní Němcům volný ústup k Američanům. Bojovalo se však dále, protože oddíly SS tuto kapitulaci nerespektovaly. 9. května vstoupila Rudá armáda do Prahy a po celodenním boji porazila zbytky nacistických jednotek Vůdci květnového povstání nebyly po válce oceněni. 12.května košická vláda rozpustila ČNR a následně se negativně vyjádřila i sovětská strana. 9. květen – den, kdy v Evropě skončila 2.světová válka

Osvobozování ČSR Zahájeno karpatsko-dukelskou operací (8.9. – 15.11.1944) Akce se zúčastnily sovětské jednotky a 1.československý armádní sbor v SSSR. Původní záměr – proniknout na Slovensko za pomoci povstání – nebyl splněn. Osvobozující jednotky se musely probíjet přes úzké a fašisty opevněné průsmyky, a tak počet obětí byl vysoký. Padlo 21 000 sovětských a 1900 našich vojáků. 6.října 1944 vstoupili sovětští a českoslovenští vojáci na území Slovenska u Vyšného Komárníku. Od prosince 1944 se zúčastnilo osvobozování ČSR 250 000 rumunských vojáků Od východu tedy útočili sovětští, rumunští a českoslovenští vojáci. Od západu americká 3. armáda generála Pattona. 18.dubna pronikly tyto jednotky do Čech a postupně osvobozovaly západní a jižní část země. Se SSSR však existovala dohoda o demarkační linii (hranice mezi vojsky) Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Tuto hranici dosáhla americká vojska 7.5.1945 a dále nepokračovala. Zároveň probíhal politický střet mezi londýnskými představiteli československé vlády a moskevským vedením KSČ o charakter osvobozené republiky. Úspěchy Rudé armády v boji proti fašismu posilovaly vliv moskevského vedení KSČ. Nejdůležitější jednání proběhlo v Moskvě 22.-29.3.1945. Komunisté zde prosadili koncepci státu s dvěma rovnoprávnými národy a byla uzavřena dohoda o první vládě Národní fronty. Ta byla jmenována 4.4.1945 v Košicích a KSČ se stala poprvé v dějinách vládní stranou. Navíc obsadila nejvýznamnější resorty (vnitro, zemědělství, informace) a její politiku podporovali i další ministři – Svoboda (obrana), Nejedlý (školství) i předseda vlády Fierlinger. Vláda přijala tzv. Košický vládní program, který formuloval zásady budování nového státu a politiky vlády. Program fakticky stvrzoval přechod do sovětské sféry vlivu i výhodné výchozí pozice pro KSČ