Krize republiky Řím v letech 133-31 pK
Problémy v zemědělství Četné války – vojáci opouštějí své majetky Dovoz levného obilí z Afriky Cena práce klesá – otroci z dobytých území Jediným zdrojem příjmu senátorů – půda (skupují tu, která leží ladem) Bezzemci ztrácejí právo sloužit v armádě
Tiberius Gracchus + Gaius Gracchus
Pokus o reformu 133 pK tribun lidu Tiberius Gracchus (politik a voják) – zásadní zemědělská reforma: Majetek občana max. 125 ha Zbývající půda rozdělena po 7ha bezzemkům (noví vojáci!) TG nezvládl diplomacii – obešel Senát a předal věc Lidovému shromáždění (porušení zákona!) Zavražděn
Pokus o reformu 123 pK Gaius Gracchus – následoval svého bratra Pokus o umírněnou podobu Tiberiovy reformy Kolonizuje Kartágo (šance pro bezzemky) Měl velkou autoritu u vojska Prosazoval občanství pro provinciály Moc jednotlivce na úkor Senátu (hrob republiky)
Politická situace Sociální nestabilita oslabuje obranyschopnost Říma Ohrožení ze severu – Germáni, z jihu Numidé (král Jugurtha) Dva politické tábory: Optimáti (moc Senátu, neměnit zvyklosti, konzervativní) Populáři (změna nutná, oslabit Senát, posílit moc konzulů a lidového shromáždění)
Marius a Sulla 107 pK novým konzulem Gaius Marius (populár), triumf proti Jugurthovi, do r. 100 stále volen konzulem, osobní popularita Reforma armády: odvedeni i nemajetní, profesionální armáda s výcvikem za žold
Marius a Sulla Sulla (optimát) rovněž vojenský velitel a autorita, likviduje vzpoury provinciálů za občanství Úspěch ve válce s Ponty v Malé Asii (Mithridates) Ozbrojený střet s Mariem – Sullova diktatura
Sulla
Gaius Marius
Sullova diktatura Oslabení Senátu (moc jednotlivce) ve jménu Senátu (?) 82 BC jmenován zmocněncem „pro vydávání zákonů a uspořádání poměrů v zemi“ 81 BC se diktatury vzdal Absolutní moc Senátu přivede za čas pád republiky (proč?) 73 BC Spartakovo povstání (6000 mrtvých na státní silnici do Capui) likviduje Crassus
První triumvirát Po povstání dva úspěšní Vojevůdci Crassus a Pompeius zvoleni konzuly Oba podnikají výpravy mimo Itálii Pompeius – Blízký východ – provincie Judea (Jeruzalem – sobota)
První triumvirát – r. 59 pK Senát potvrzuje spojení tří osobností: Pompeius – vynikající vojevůdce Crassus – nejbohatší Říman Caesar – oblíbený u vojska, jinak velká neznámá
Pompeius a Caesar
První triumvirát – r.59-53 Triumvirové si dělí sféry vlivu Caesar – sever Pompeius – západ Crassus - východ
Caesar proti Galům 53-51 pK Caesarovy obrovské úspěchy v Galii, řada vítězných střetnutí s Galy i Belgy Do roku 51 jsou Galové poraženi
Caesar poráží Vercingetoriga
Caesar proti Pompeiovi 49-48 pK Po smrti Caesarovy dcery a Pompeiovy manželky Julie otevřené nepřátelství Pompeius konzulem, odmítá podpořit Caesara Návrh na odstoupení Pompeia odmítnut Caesar vyzván k rezignaci a návratu do Říma 10. ledna 49 překročen Rubikon
Rubicon „Raději první mezi horaly, než druhý v Římě.“ Kostky jsou vrženy!
Občanská válka 49-45 pK Střetnutí s Pompeiem u Pharsalu 48 pK. Pompeius prchá do Egypta, kde je zabit (hlava doručena Caesarovi doporučeně) Caesar – Egypt – Kleopatra – vítězství Další vítězství na Balkáně, v severní Africe Veni – Vidi – Vici 45 pK poráží Pompeiova syna v Hispánii Konec občanské války Caesar přijímá titul Imperátor
Mince z občanské války
Caesar reformátor 48-44 pK Sociální reformy – stavby ve veřejném zájmu (práce pro chudé) Vojenské reformy – zaopatření veteránů Finanční reforma – oddlužení obyvatelstva Juliánský kalendář Únor 44 pK Caesar doživotním diktátorem (předtím každoročně volen) – odpor nobility Chystá delší tažení na východ 15. března 44 zavražděn v senátu (Et tu, Brute!)
15. březen 44, římský Senát
Brutus Vrah nebo spasitel republiky?
Druhý triumvirát Marcus Antonius – konzul a přítel Caesara Octavianus – adoptivní Caesarův syn Leppidus – Caesarův vojevůdce
Druhý triumvirát porážejí Bruta a doženou ho k sebevraždě likvidují 300 senátorů a 2000 jezdců Střet Octaviána s M.Antoniem (+ Kleopatrou!) 33-31 pK.
Druhý triumvirát 31 pK. bitva u Actia Antonius a Kleopatra prchají do Egypta – sebevražda Octavianus vítězem