Vypracovala: Petra Netopilová 4.B Edvard Beneš Vypracovala: Petra Netopilová 4.B

Edvard Beneš Narodil se 28.května 1884 v Kožlanech Hodně studoval cizí řeči a po maturitě se zapsal na pražské univerzitě na filozofii Po roce studium přerušil a odešel do Paříže, kde studoval románskou jazykovědu Od roku 1912 byl docentem a od roku 1921 profesorem sociologie Za studií se seznámil s jeho budoucí ženou Annou Vlčkovou(později Hana Benešová) Jejich poklidný život přerušil sarajevský atentát

Vznik Československa Na podzim 1914 Beneš vyhledal Masaryka a ten ho seznámil s plánem své zahraniční akce. -- Beneš byl tímto plánem nadšen a poskytl Masarykovi peníze. Po Masarykově odchodu do ciziny se Beneš stal hlavou Mafie Jeho největší úspěch během emigrace: vyhlášení nezávislosti Československa 14. října 1918 ohlásil v Paříži ustanovení prozatímní československé vlády, ve které byl poprvé ministrem zahraničních věcí 28.října stál v čele delegace zahraničního odboje, která v Ženevě jednala se zástupci Národního výboru 1920-1928 - vykonal přes 50 důležitých zahraničních cest

Šestkrát byl předsedou rady společnosti národů, později jejím prezidentem Na několik let zpevnil situaci ve střední Evropě vytvořením tzv. Malé dohody ministr zahraniční ČSR víc jak 17 let 18. prosince 1935 se stal prezidentem republiky r. 1938 se Beneš horečnou prací ocital na konci svých fyzických a psychických sil v tomto pracovním vypětí začal poprvé přemýšlet na svou abdikaci

Mnichov 30. září dorazila na hrad zpráva o výsledku konference v Mnichově a opět prohlásil, že bude abdikovat. Nakonec pod nátlakem přijal Mnichovský diktát Mnichov znamenal tragédii pro celý český národ Mnichovem se zhroutila celá jeho politická koncepce stupňovali se německé požadavky, aby opustil Československé území 22.10 - odcestoval do Anglie únor 1939 - Benešovi odjeli z Anglie do USA

Události po 2 světové válce Česká vláda sídlící v Londýně se rozhodla, že se vrátí do Prahy ( 9. března 1945) říjen 1945 - potvrzen v prezidentském úřadě a o rok později zvolen znovu prezidentem 1945 – 1948 – směřoval svou autoritu k obnově demokratického zřízení a k jeho obraně před komunistickou totalitou únor 1948 - znovu podpořil demisi demokratických ministrů, posléze však podlehl komunistickému nátlaku květen 1948 – odmítl podepsat novou ústavu a 7. června odstoupil 3. září 1948 - zemřel

Benešovy dekrety vznikly zřejmě z formulace,,dekret prezidenta republiky“ Beneš na těchto dekretech pouze spolupracoval a podepisoval je proto, že až do 5. 4. 1945 byl jediným nositelem zákonodárné moci řada těchto dekretů byla vydána již za války v Londýně vycházeli z aktuálních potřeb československé vlády v zahraničí i československého odboje pro československý právní řád má rozhodující platnost dekret prezidenta z 3. 8. 1944 o obnovení právního pořádku celkem bylo vydáno 143 dekretů prezidenta republiky, z toho 17 ústavních: 45 jich bylo vydáno v zahraničí (11 ústavních) 98 v ČSR (6 ústavních)

Ústavní dekrety měnily československou ústavu z roku 1920 od prvopočátku šlo o dekrety vydávané mimořádnými orgány, které ustavily- včetně prezidenta- samy sebe a nebyly žádným způsobem volené další dekrety ( např. dekret o národních výborech) zajistily londýnské i moskevské nevolené garnituře politiku tři čtvrtě roku fungování v nevolených a nově ustanovených orgánech s vyloučením opozice 28. 3. 1946 – Prozatímní národní shromáždění přijalo zákon, kterým se schválily a prohlásily za zákon dekrety prezidenta

Smysl ústavních dekretů 143 dekretů, které mají politickou povahu nelze vyloučit, že se politické povahy dotýká i dekret z 20.srpna 1945 většina dekretů je politicky neutrální 1) Dekrety, které se podstatně dotýkají ústavy, právního řádu, státních a společenských orgánů 2) Dekrety retribučního zákonodárství 3) Dekrety hospodářsky konfiskační 4) Dekrety všeobecně politické 5) Dekrety nacionálně perzekuční

Konec