PTAKOPYSK PODIVNÝ

ZAŘAZENÍ V SYSTÉMU: TŘÍDA: SAVCI PODTŘÍDA: VEJCORODÍ ŘÁD: PTAKOŘITNÍ ČELEĎ: PTAKOPYSKOVITÍ ROD: PTAKOPYSK DRUH: PTAKOPYSK PODIVNÝ

ZEMĚPISNÉ ROZŠÍŘENÍ: VÝCHODNÍ AUSTRÁLIE A TASMÁNIE PTAKOPYSK JE ENDEMIT: TO ZNAMENÁ, ŽE NIKDE JINDE SE NEVYSKYTUJE

STUPEŇ OHROŽENÍ LOWEST RISK – MÁLO DOTČENÝ

OBJEVENÍ PTAKOPYSKA EVROPANY: 1799: Angličan Shaw (v Evropě mu nikdo nevěřil)

ZPŮSOB ŽIVOTA PTAKOPYSKA: VÝSKYT: NA BŘEZÍCH ŘEK, BYSTŘIN, SLADKOVODNÍCH JEZER V BŘEZÍCH SI VYBUDOVÁVÁ NORU SE VCHODEM TĚSNĚ NAD HLADINOU

ZPŮSOB ŽIVOTA PTAKOPYSKA: AKTIVITA: NOČNÍ ŽIVOČICH

ZPŮSOB ŽIVOTA PTAKOPYSKA: POTRAVA: ČERVI, RÁČCI A DROBNÉ ORGANISMY, KTERÉ LOVÍ VE VODĚ (ZA DEN AŽ 2000 DEŠŤOVEK A 400 RÁČKŮ VE VODĚ MÁ ZAVŘENÉ OČI, KOŘIST NAJDE POMOCÍ ELEKTRORECEPTORŮ NA SVÉM ZOBÁKU

ZPŮSOB ŽIVOTA PTAKOPYSKA: ROZMNOŽOVÁNÍ: SAMEC I SAMICE MAJÍ KLOAKU - TO JE SPOLEČNÝ VÝVOD TRÁVICÍ, VYLUČOVACÍ I POHLAVNÍ SOUTAVY (ZKRÁTKA MOČÍ, KAKAJÍ I ROZMNOŽUJÍ SE JEDNOU DÍRKOU JAKO TŘEBA PLAZI NEBO PTÁCI) SAMICE NAKLADE DVĚ MALÁ VEJCE DO SVÉ NORY VYSTLANÉ TRÁVOU A LISTÍM, KDE SE ZA DVA TÝDNY LÍHNOU MLÁĎATA. NA ZOBÁKU MAJÍ VAJEČNÝ ZUB JAKO PLAZI A PTÁCI SAMCI NEMAJÍ CHROMOZOM Y JAKO OSTATNÍ SAVCI SAMICE NEMÁ MLÉČNÉ BRADAVKY, MLÉKO POTÍ NA BŘIŠNÍCH POLÍČKÁCH – TOTO ZJISTIL ČECH, ZLATOKOP ALOIS TOPIČ (VE SVĚTĚ JE SLAVNÝ, PROTOŽE PRVNÍ POZOROVAL KOJENÍ MLÁĎAT PTAKOPYSKŮ) KOJENÍ TRVÁ ASI 5 TÝDNŮ

ZPŮSOB ŽIVOTA PTAKOPYSKA: ROZMNOŽOVÁNÍ: NA OBRÁZKU SAMICE PTAKOPYSKA KOJÍ MLÁĎATA NA BŘIŠNÍCH POLÍČKÁCH.

POPIS TĚLA DÉLKA TĚLA: I S OCASEM MĚŘÍ 40 – 50 cm VÁHA TĚLA: 1 – 2 Kg POKRYV TĚLA: SRST – SHORA HNĚDÁ, ZDOLA STŘÍBŘITÁ ZOBÁK: POKRYT VELMI PRUŽNÝM MĚKKÝM POVLAKEM S NERVOVÝMI ZAKONČENÍMI ELEKTRORECEPTORY, ZOBÁK JE VELMI SILNÝ, UMÍ ROZDRTIT TĚLA RÁČKŮ, MLÁĎATA MAJÍ ZÁRODKY STOLIČEK, DOSPĚLCI BEZ ZUBŮ JEDOVÁ ŽLÁZA: MÁ JI JENOM SAMEC, VE STEHENNÍ ČÁSTI ZADNÍ KONČETINY. KONČETINY: MAJÍ PLOVACÍ BLÁNY OCAS: ŠIROKÝ A PLOCHÝ, POKRYT HNĚDOU KOŽEŠINOU

JEDOVÁ OSTRUHA SAMCE JED JE PŘÍTOMEN JEN V DOBĚ ROZMNOŽOVÁNÍ, NĚKTEŘÍ SI MYSLÍ, ŽE NAPOMÁHÁ OPLODNĚNÍ

TĚLESNÁ TEPLOTA PTAKOPYSKA JEN 32 STUPŇŮ CELSIA

VÝVOJ PTAKOPYSKŮ: PLAZÍ ZNAKY: KLOAKA, KOŽOVITÁ VEJCE, POSTAVENÍ NOHOU, PLAZÍ ZNAKY NA KOSTŘE – KOST MEZIKLÍČNÍ, ATD. PTAKOPYSK JE PRIMITIVNÍ SAVEC S POČÁTKEM VÝVOJE PŘED 110 MILIONY LETY KDYSI SE VYSKYTOVALI I MIMO AUSTRÁLII, NAPŘ. V JIŽNÍ AMERICE, ALE VYTLAČILI JE POKROČILEJŠÍ SAVCI. PROTOŽE SE AUSTRÁLIE ODTRHLA OD OSTATNÍCH KONTINENTŮ DŘÍVE, NEŽ TAM POKROČILEJŠÍ SAVCI PŘIŠLI, PŘEŽILI PTAKOPYSKOVÉ DO DNEŠNÍCH DNŮ.

VYHYNULÝ ZUBATÝ PTAKOPYSK Z AUSTRÁLIE STEROPODON GALMANI