Název školy Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0374 Inovace vzdělávacích metod EU - OP VK Číslo a název klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Milena Braiková Číslo materiálu VY_32_INOVACE_CJL_3S4S2N_BA_06_12 Název Franz Kafka Druh učebního materiálu Prezentace PowerPoint Předmět Český jazyk a literatura Ročník 3. a 4. roč. SŠ, 2. roč. nástavbového studia Tématický celek Světová literatura 1. poloviny 20. století Anotace Tato prezentace je zaměřena na výklad učiva. Lze použít jako doplnění výkladu při vyučování nebo k samostudiu. Materiál inovuje výuku využitím multimediálních pomůcek. Metodický pokyn POMŮCKY: počítač, dataprojektor Průběžně se střídá forma výkladu a řízený rozhovor. Klíčová slova Franz Kafka, Proměna Očekávaný výstup Prezentace seznamuje žáky s životem a literárním dílem Franze Kafky. Datum vytvoření 26.11.2013

Franz Kafka (1883 – 1924)

Franz Kafka pražský německy píšící spisovatel židovské kořeny a přecitlivělost zdědil po matce komplikovaný vztah s otcem – pragmatický obchodník, despotický, neměl pochopení pro jeho přecitlivělou povahu – celoživotní vnitřní konflikt – to se odráží i v jeho díle http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kafka_portrait.jpg

Franz Kafka vystudoval práva na pražské německé univerzitě pracoval jako úředník v Dělnické úrazové pojišťovně podřídil svůj život psaní, ventiloval tak vnitřní úzkosti a fobie pocity cizoty – dobrovolný život v samotě navazoval vztahy se ženami (Felice Bauerová, Julie Wohryzková, Milena Jesenská, Dora Diamantová) toužil po manželství + zároveň se bál trvalého vztahu r. 1917 tuberkulóza – na ni pak zemřel

Tvorba jeho dílo je přiřazováno k expresionismu, někdy k pozdějšímu existencialismu a absurdní próze za jeho života vyšla pouze jedna desetina díla zbylých 9/10 je nehotových a bylo vydáno díky příteli Maxu Brodovi v rozporu s autorovou poslední vůlí první překladatelka do češtiny – Milena Jesenská

Tvorba psal povídky a romány opakovaně motivy viny a trestu, modelové a mezní situace zachytil intenzivní pocit osobní izolovanosti a odcizení prózy vycházejí ze zajímavých situačních zápletek, které však nedospějí k žádnému rozřešení ukončení příběhů jsou zpravidla tragická a bezvýchodná

Hrdinové jedinci, o nichž nic bližšího nevíme nemají vnitřní život postrádají i vnější charakteristiku neznáme jejich rodinné prostředí, jejich minulost, záliby nevíme ani, jak vypadají obvykle jsou i beze jména

Hrdinové jsou vystaveni nejrůznějším tlakům a represím stávají se předmětem ponižování bez úspěchu se snaží řešit modelové problémové situace (vyrovnat se s postižením, čelit byrokracii) nakonec jsou potrestáni za blíže nespecifikovanou vinu, které si nejsou vědomi neexistuje možnost dovolat se spravedlnosti, porozumět tomu, proč jsou ničeni

Jazyk a styl strohý, věcný, detailně popisný styl píše napohled zcela srozumitelně nekomplikovaný až chudý jazyk připomíná formu úředního protokolu sugestivnost je dána napětím mezi konkrétností, logičností jednotlivých prvků a nejasnou, snově fantastickou atmosférou celku nebo též mezi nezúčastněným, věcným podáním a absurditou příběhu

Dílo povídky: V kárném táboře Venkovský lékař Ortel Proměna

Proměna (1912, vydáno 1915) (Die Verwandlung) Řehoř Samsa se ráno probudí v podobě odporného brouka (materializuje se tak jeho nechuť k povolání obchodního cestujícího, únava ze snahy finančně zajistit rodinu i pocit prohraného života). Proměnou začíná sled tragikomických groteskních situací. Hrdina se nevyděsí, ale přemýšlí, jak se v tomto stavu dostane do zaměstnání.

Proměna - obsah Řehoř se snaží ovládnout své tělo, mění stravovací návyky, reflektuje zděšení a odpor rodičů, zaměstnavatele i sestry. Tragika Řehořovy situace nespočívá v tom, že je brouk, ale že v těle brouka nadále myslí a cítí jako člověk. Ačkoli rozumí lidské řeči, nemůže s lidmi mluvit.

Proměna - obsah Rodina se za něj stydí, štítí se ho, izoluje jej v pokoji a chová se k němu jako k obtížnému, přebytečnému hmyzu. Nemá však odvahu se ho zbavit. Řehořovu smrt v důsledku zranění a záměrného hladovění pak všichni vnímají jako vysvobození.

Proměna - postavy Řehoř Samsa – nevýrazná osobnost úředníka; svědomitý, úzkostný, snížená sebedůvěra otec – muž činu, ztělesnění nerozvážné síly a prchlivosti matka – starostlivá, opatrná, nedůvěřivá sestra Gréta (Markéta) – rozporné chování – snaží se bratrovi pomoct, ale výsledky nejsou jednoznačné a celou situaci komplikují

Proměna – jazyk a styl autorův styl je věcný, úřednicky strohý, přísně racionální to ostře kontrastuje se snovostí výchozí situace vyprávění v neosobní er-formě jednotlivé postavy jsou nahlíženy z vnější perspektivy

Proměna – typické kafkovské rysy pocit bezvýchodnosti (přestože Řehoř doufá v pozitivní zvrat svého osudu absurdita (svou proměnu přijal Řehoř s klidem) komicko-tragické momenty (otec bojuje proti Řehořovi házením jablek)

Proměna - interpretace pouze Řehořova snová, nerealistická vize absurdní groteska plná nadsázky a humoru; Řehořova proměna je zdrojem pobavení symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem zobrazení měšťanské strnulosti a povrchní morálky psychoanalytické hledisko – dvojí proměna v rodině – Řehoř po proměně ztrácí místo vůdce, které znovu zaujímá otec

Dílo román Nezvěstný (psáno 1912-14, vyd. 1927, česky pod Brodovým titulem Amerika) hrdinou je šestnáctiletý mladík za trest poslaný otcem do Ameriky v tamějším prostředí zažívá silný pocit odcizení

román Proces (psáno 1914-1915, vyd. 1927) hlavní hrdina – drobný bankovní úředník Josef K. zatčen v den svých třicátých narozenin záhadně obžalován za činy, které nespáchal, a ani o nich nic neví odmítá, že je souzen podle zákona, jehož obsah nezná poté, co pochopí, že „jsme všichni viníci a náš trest může být jen odložen“, rezignuje je odsouzen k trestu smrti (poprava ranou nožem do srdce provedena v den jeho jedenatřicátých narozenin) popis bezmoci jedince ve vztahu k odosobněné úřední moci

román Zámek (psáno 1922. vyd. 1926) zeměměřič K. přijíždí k blíže neurčenému zámku s představou, že zde bude žít a pracovat snaží se dostat do zámku k úředníkům – naráží na překážky navazuje vztah k dívce Frídě na konci příběhu je zcela vyčerpaný, ale vstup do zámku, symbolu odosobněné moci, si nevynutí

Dílo Dopisy Felici Dopisy Mileně Dopis otci deníky rozsáhlá korespondence: Dopisy Felici Dopisy Mileně Dopis otci

Obecné rysy Kafkova díla absurdita, fantasknost groteskní pojetí reality nerespektování časové posloupnosti – vládne logika snu svět líčen do nejnepatrnějších podrobností – to zneklidňuje monstrózní byrokracie pesimismus – marná touha zachránit člověka

Zdroje: Andree, Lukáš a kol. Literatura pro 3. ročník středních škol – Učebnice. Brno: Didaktis, 2009, ISBN 978-80-7358-135-0 Hánová, Eva a kol. Odmaturuj z literatury. Brno: Didaktis, 2002, ISBN 80-86285-37-5 Soukal,Josef. Přehled dějin literatury pro střední školy 3. Praha: SPN, 2006, ISBN 80-7235-335-7 Polášková, Taťána a kol. Literatura – přehled středoškolského učiva. Třebíč: Petra Velanová, 2005, ISBN 80-902571-4-3 Slanař, Otakar a kol. Obsahy a rozbory děl. Třebíč: Petra Velanová, 2006, ISBN 80-902571-7-8 Hovorková, Vlasta a kol. Světová školní četba na dlani. Praha: Erika, 1997, ISBN 80-7190-420-1