Pražský institut pro globální politiku – Glopolis, je nestranickou nevládní organizací, která se zabývá především analýzou ekonomické globalizace, obchodu a rozvoje. Překročení perspektivy HDP Jiří Čáslavka

„ Svět je zavázán takovým lidem, jako je Simon Kuznets za průkopnickou práci v oblasti měření hrubého národního produktu. Ačkoli jeho objev nebyl patentovaný a není vystaven v Muzeu vědy a techniky, je to opravdu jeden z velkých vynálezů dvacátého století.“ Bez měření ekonomických agregátů, jako je hrubý národní produkt, by makroekonomie plavala nazdařbůh v moři neuspořádaných údajů.“ Paul Samuelson, William Nordhaus: Ekonomie HDP a jeho měření

„ blaho národa lze sotva dovodit z měření národního důchodu“ (zpráva Kongresu, 1934) „Je třeba odlišovat kvantitativní a kvalitativní růst, zvažovat jeho náklady a výnosy v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. (1962) Cíl vyššího hospodářského růstu by měl být upřesněn na více růstů čeho a proč.“ (1962) Na metodologické problémy ve statistice národních účtů upozornil i při přebírání Nobelovy ceny za ekonomii (1971) Kuznets - limity HDP

HDP vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu toku zboží a služeb. Nedostatky: 1/ HDP je měřítkem „toků“. O bohatství společnosti by však lépe vypovídal ukazatel „zásob“. 2/ Do statistik HDP není započítáváno mnoho důležitých mimotržních transakcí. 3/ Zaznamenává i finanční toky, jejichž význam je pro společnost problematický či zcela negativní. 4/ Neodečítá škody na životním prostředí. Výhodou HDP je jasná metodika, která umožňuje mezinárodní srovnání a dlouhá časová řada jeho sledování. HDP – výhody a nedostatky

Dlouhá historie pokusů do doplnění/alternativy k HDP (MEW, HDI, atd.). Zdá se, že v otázce měření blahobytu jsme v podobné situaci, jako jsme byli ve třicátých letech minulého století. Neplaveme už sice nazdařbůh v moři neuspořádaných údajů, plaveme však v moři různých indexů, z nichž se žádný dosud ani zdaleka nepřibližuje významu HDP. Ten ale nebyl vytvořen proto, aby se s ním měřila kvalita života, a nevypovídá o bohatství či blahobytu společnosti. Je těžké obhájit veřejnou politiku, která přispívá ke zvýšení kvality života, ale vedle toho snižuje HDP. Proč se jej dosud nedařilo nahradit, upravit či doplnit? Chyběla k tomu politická vůle. Příliš mnoho indexů

Posun důrazu z měření produkce k měření kvality života. Odlišení kvality života současné generace a udržitelnosti života generací příštích. Ve sledování udržitelnosti je nutné měřit zásoby fyzického, přírodního, lidského a sociálního kapitálu. Místo produkce měřit příjem, spotřebu a dostupné zdroje jednotlivců a domácností. Sledovat nerovnosti. Kvalita života závisí nejen na ekonomických zdrojích: co lidé dělají a co mohou dělat, jak se cítí, v jakém životním prostředí žijí. Veřejný sektor: vzdělávání, zdravotní a sociální služby, bezpečí veřejných prostranství, dostupnost bydlení málo majetným spoluobčanům. Podstatným prvkem je také možnost vydělat si na živobytí prací. Usilovat o souhrnné indexy, ale zároveň sledovat i jednotlivé složky. Národní kulaté stoly. Doporučení Stiglitzovy komise

1.Doplnění HDP o ukazatele životního prostředí a sociální ukazatele. 2.Zlepšit aktuálnost statistik. 3.Přesnější podávání zpráv o rozdělování a nerovnostech. 4.Vypracování evropské hodnotící tabulky udržitelného rozvoje. 5.Rozšíření národních účtů o hlavní hlediska udržitelného rozvoje. Doporučení EK

Děkuji za pozornost udržitelnost environmentální ekonomická sociální