10. Přednáška – BOFYZ mechanické vlnění

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mechanické vlnění Adrian Marek.
Advertisements

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Geometrické znázornění kmitů Skládání rovnoběžných kmitů
=NAUKA O SVĚTLE A JEHO VLASTNOSTECH
MECHANICKÉ VLNĚNÍ 16. Šíření vlnění v prostoru
MECHANICKÉ VLNĚNÍ 15. Stojaté vlnění na struně
Vlny ČVUT FEL, Praha Katedra fyziky.
KMT/FPV – Fyzika pro přírodní vědy
VLNĚNÍ V IZOTROPNÍM PROSTŘEDÍ
Mechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění
Název úlohy: 6.17 Chladniho obrazce.
Kmitavý pohyb 1 Jana Krčálová, 8.A.
Odraz a lom na rovinném rozhraní Změna fáze a vlnové délky na rozhraní
Šablona:III/2č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ46 Jméno autora:Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:2. ročník Datum vytvoření: Výukový materiál zpracován.
Interference světla Optika patří mezi nejstarší části fyziky – byla známu už ve starověkém Řecku. V 17. století se začaly rozvíjet dvě teorie o šíření.
OPTIKA.
Jak to vypadá, když se něco vlní
18. Vlnové vlastnosti světla
O duhových barvách na mýdlových bublinách
Přednáška Vlny, zvuk.
OPTIKA II.
37. Elekromagnetické vlny
Mechanické kmitání a vlnění
Optika.
23. Mechanické vlnění Karel Koudela.
S VĚTELNÉ JEVY. S VĚTELNÉ ZDROJE Vidíme jen ty předměty, ze kterých přichází do našeho oka světlo. Světelné zdroje – světlo vyzařují (Slunce, žárovka)
Vlastnosti elektromagnetického vlnění
Vypracoval: Karel Koudela
Chvění struny Veronika Kučerová.
FYZIKA PRO II. ROČNÍK GYMNÁZIA
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
K čemu může vést více vlnění
38. Optika – úvod a geometrická optika I
Odraz a lom na rovinném rozhraní Změna fáze a vlnové délky na rozhraní
SOUVISLOST KMITAVÉHO POHYBU S ROVNOMĚRNÝM POHYBEM PO KRUŽNICI
Vlny Přenos informace? HRW kap. 17, 18.
Geometrické znázornění kmitů Skládání kmitů 5.2 Vlnění Popis vlnění
INTERFERENCE VLNĚNÍ.
Skládání kmitů.
SLOŽENÉ KMITÁNÍ.  Působí-li na mechanický oscilátor současně dvě síly, z nichž může každá vyvolat samostatný harmonický pohyb oscilátoru,
Skládání kmitů.
KMITÁNÍ A VLNĚNÍ, AKUSTIKA
LOM A ODRAZ VLNĚNÍ.
Mechanické kmitání Mechanické kmitání
Co je mechanické kmitání? 2. Jak se dělí mechanické kmitání? 3. Jak se vypočítá okamžitá výchylka? 4. Co je amplituda? 5. Jak se vypočítá.
Spřažená kyvadla.
Zkvalitnění výuky na GSOŠ prostřednictvím inovace CZ.1.07/1.5.00/ Gymnázium a Střední odborná škola, Klášterec nad Ohří, Chomutovská 459, příspěvková.
Mechanické kmitání - test z teorie Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblastFYZIKA - Kmitání, vlnění a elektřina.
Přenos informace? HRW2 kap. 16, 17 HRW kap. 17, 18.
Vlnění Obsah: ► Co je vlnění ► Popis vlnění ► Druhy vlnění
Mechanické kmitání, vlnění
Kmity, vlny, akustika Část II - Vlny Pavel Kratochvíl Plzeň, ZS.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
zdroj vlnění (oscilátor)
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Mechanické vlnění Mgr. Kamil Kučera.
SŠ-COPT Uherský Brod Mgr. Jordánová Marcela 14. Mechanické vlnění
Název školy: Gymnázium, Roudnice nad Labem, Havlíčkova 175, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Část II – Skládání kmitů, vlny
Název školy: Gymnázium, Roudnice nad Labem, Havlíčkova 175, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
MECHANICKÉ VLNĚNÍ.
Kmity, vlny, akustika Část I – Kmity, vlny Pavel Kratochvíl
STOJATÉ VLNĚNÍ.
ROVNICE POSTUPNÉ MECHANICKÉ VLNY.
V IZOTROPNÉM PROSTŘEDÍ
Vlny Přenos informace? HRW2 kap. 16, 17 HRW kap. 17, 18.
Mechanické kmitání, vlnění
ODRAZ VLNENÍ V RADĚ BODŮ
ODRAZ A LOM VLNĚNÍ.
Transkript prezentace:

10. Přednáška – BOFYZ mechanické vlnění FYZIKA 10. Přednáška – BOFYZ mechanické vlnění Christian Huygens (1629 -1695)

typy vlnění BOFY Druhy vlnění: mechanické – vlny na vodě, vlajka, zvukové vlny, … elektromagnetické – světlo, radiové vlny, UV, rentgen … De Broglieho vlny – hmota má také charakter vlnění

BOFY Mechanické Vlnění Mechanické vlnění je fyzikální děj, při němž se kmitavý rozruch šíří pružným prostředím. Příčinou mechanického vlnění v prostředí je existence vazebných sil mezi částicemi prostředí.

Postupné vlnění příčné směr pohybu vlnění k m i t y BOFY Postupné vlnění příčné k m i t y směr pohybu vlnění Příčné postupné mechanické vlnění je děj, při němž částice kmitají ve směru kolmém ke směru, jímž se vlnění šíří.

Postupné vlnění podélné směr pohybu vlnění kmity BOFY Postupné vlnění podélné směr pohybu vlnění kmity Podélné postupné mechanické vlnění je děj, při němž částice kmitají ve směru šíření vlnění.

BOFY Vlnová délka nejkratší vzdálenost dvou bodů kmitajících se stejnou fází vzdálenost, do níž vlnění dospěje za periodu T kmitání zdroje vlnění, v je fázová rychlost vlnění. l

Přenos energie (nikoliv hmoty) BOFY Přenos energie (nikoliv hmoty) Kulička kmitá na hladině, nepostupuje s vlněním. Při postupném mechanickém vlnění se nepřenáší hmota, ale pouze energie.

Rovnice postupné vlny y x BOFY Rovnice postupné vlny Bod ve vzdálenosti x od zdroje začne kmitat o dobu t/ později než zdroj. y x

Rozbor Rovnice postupné vlny BOFY Rozbor Rovnice postupné vlny y x t = const a x se mění, dostáváme okamžité výchylky různých bodů v tom samém čase, „fotografie“ vlny. y x x = const a t se mění, dostáváme okamžité výchylky jednoho bodu v různých časech.

Interference – skládání vlnění BOFY Interference – skládání vlnění Nastává v místech, jimiž současně postupuje více vlnění. Při skládaní vlnění používáme princip superpozice: Koná-li těleso současně několik harmonických pohybů stejného směru s výchylkami y1, y2 ,y3 …yn, je okamžitá výchylka výsledného kmitání yv = y1+y2+ y3 +…+ yn.

Skládání vlnění d x2 x1 x y Z1 Z2 BOFY Skládání vlnění x y d - dráhový rozdíl je vzdálenost dvou bodů, v nichž mají obě vlnění stejnou fázi. Z1 Z2 Je-li fázový rozdíl interferujících vlnění konstantní, jsou vlnění koherentní. x2 d x1 Fázový rozdíl interferujících vlnění Fázový rozdíl je přímo úměrný dráhovému rozdílu.

d d Interference vlnění se stejnou fází x y Z2 Z2 Z1 =Z2 BOFY Interference vlnění se stejnou fází x y Z2 Z2 Z1 =Z2 d d Je-li dráhový rozdíl interferujících vlnění rovný sudému násobku půlvln, nastane zesílení vlnění – interferenční maximum.

Interference vlnění se stejnou fází BOFY Interference vlnění se stejnou fází Výsledná amplituda při interferenci dvou stejných vlnění je největší v místech, v nichž se obě vlnění potkávají se stejnou fází.

d d Interference vlnění s opačnou fází y x Z2 Z2 Z1 BOFY Interference vlnění s opačnou fází x y Z2 Z2 Z1 d d Rovná-li se dráhový rozdíl interferujících vlnění lichému násobku půlvln, nastane zeslabení vlnění – interferenční minimum.

Interference vlnění s opačnou fází BOFY Interference vlnění s opačnou fází Výsledná amplituda při interferenci dvou stejných vlnění je nejmenší v místech, v nichž mají obě vlnění opačnou fázi.

ODRAZ VLNěNÍ V ŘADĚ BODŮ BOFY ODRAZ VLNěNÍ V ŘADĚ BODŮ Při odrazu na pevném konci se mění fáze na opačnou. Při odrazu na volném konci fáze zůstává.

Vznik stojatého vlnění BOFY Vznik stojatého vlnění Vlnění postupující v bodové řadě proti sobě přímá vlna odražená vlna Vlnění mají stejné amplitudy a vlnové délky.

Vznik stojatého vlnění BOFY Vznik stojatého vlnění oblast interference Vlnění postoupí o čtvrt vlnové délky.

Vznik stojatého vlnění BOFY Vznik stojatého vlnění Vlnění se interferencí zesiluje.

Vznik stojatého vlnění BOFY Vznik stojatého vlnění oblast interference Vlnění postoupí o jednu polovinu vlnové délky.

Vznik stojatého vlnění BOFY Vznik stojatého vlnění Vlnění se interferencí zeslabuje, resp. ruší.

Vznik stojatého vlnění BOFY Vznik stojatého vlnění oblast interference Vlnění postoupí o tři čtvrtiny vlnové délky.

Vznik stojatého vlnění BOFY Vznik stojatého vlnění

Vznik stojatého vlnění BOFY Vznik stojatého vlnění oblast interference Vlnění postoupí o jednu celou vlnovou délku.

Vznik stojatého vlnění BOFY Vznik stojatého vlnění

Stojaté mechanické vlnění BOFY Stojaté mechanické vlnění je vlnění, které vznikne interferencí dvou proti sobě postupujících vlnění. uzel kmitna Uzly - body, které při stojatém vlnění nekmitají. Kmitny - body, které kmitají s maximální amplitudou.

Postupné vlnění Stojaté vlnění Porovnání postupného a stojatého mechanického vlnění Postupné vlnění Stojaté vlnění Body kmitají se stejnou amplitudou výchylky. Body kmitají s různou Body kmitají s různou fází. Body kmitají se stejnou fází (mezi dvěma uzly). Přenáší se mechanická energie. Energie se nepřenáší, periodicky se mění potenciální energie na kinetickou a naopak.

Stojaté vlnění na struně BOFY Stojaté vlnění na struně Rozkmitáme-li strunu, vznikne v ní stojaté vlnění. l - délka struny Struna je na obou koncích upevněna, v těchto místech nekmitá - jsou tam vždy uzly. Délka struny je rovna celočíselným násobkům poloviny vlnové délky stojaté vlny. fz - základní frekvence kmitání fk - vyšší harmonické frekvence

Izotropní prostředí Má ve všech směrech stejné fyzikální vlastnosti. BOFY Izotropní prostředí Má ve všech směrech stejné fyzikální vlastnosti. Rychlost vlnění je ve všech směrech stejná.

BOFY Vlnoplocha Vlnoplocha je množina bodů, do nichž se vlnění dostane z bodového zdroje za stejný čas. Vlnoplocha je množina bodů, v nichž má vlnění v jistém časovém okamžiku stejnou fázi.

BOFY Paprsek a a 2 Z 1 a 3 Paprsek je kolmice k vlnoploše v daném bodě. Určuje směr šíření vlnění. Paprsky tvoří rozbíhavý svazek vycházející ze zdroje.

Překážka na vodní hladině s otvorem BOFY Překážka na vodní hladině s otvorem Z Z Z Otvor se jeví jako zdroj nového vlnění. Rovinná vlnoplocha – zdroj je v nekonečnu nebo aspoň hodně daleko, na překážce ale vyvolá stejný efekt.

Z Šíření vlnění – huygensův princip BOFY Šíření vlnění – huygensův princip Z Každý bod vlnoplochy, do něhož se dostalo vlnění v jistém okamžiku, můžeme pokládat za zdroj elementárního vlnění, které se z něho šíří v elementárních vlnoplochách. Vlnoplocha v dalším časovém okamžiku je vnější obalová plocha všech elementárních vlnoploch.

Odraz vlnění Z 1

Z 1 Odraz vlnění 2 2/

Z 2 2/ 1 Odraz vlnění 3 3/

Z 1 2 2/ 3 3/ Odraz vlnění 4 4/

Z 1 2 2/ 3 3/ 4 4/ Odraz vlnění Z/

Z/ Odraz vlnění Z

Odraz vlnění na rozhraní prostředí 1 Vlnění se dostalo do bodu 1. BOFY Odraz vlnění na rozhraní prostředí 1 Vlnění se dostalo do bodu 1. Bod 1 se stává zdrojem elementárního vlnění.

Odraz vlnění na rozhraní prostředí 1 2 Vlnění se dostalo do bodu 2. BOFY Odraz vlnění na rozhraní prostředí 1 2 Vlnění se dostalo do bodu 2. Body 1 a 2 jsou zdroje elementárního vlnění.

Odraz vlnění na rozhraní prostředí 3 1 2 Vlnění se dostalo do bodu 3. BOFY Odraz vlnění na rozhraní prostředí 3 1 2 Vlnění se dostalo do bodu 3. Body 1, 2 a 3 jsou zdroje elementárního vlnění.

Odraz vlnění na rozhraní prostředí 2 4 1 3 Vlnění je v bodu 4. BOFY Odraz vlnění na rozhraní prostředí 2 4 1 3 Vlnění je v bodu 4. Vnější obalová plocha elementárních vlnoploch je vlnoplocha odraženého vlnění.

Odraz vlnění na rozhraní prostředí 1 2 3 4 BOFY Odraz vlnění na rozhraní prostředí 1 2 3 4 Kolmice k vlnoploše po odrazu vlnění na rozhraní prostředí jsou odražené paprsky.

a/ = a Zákon odrazu a a/ k p1 p2 k - kolmice dopadu BOFY Zákon odrazu k p1 p2 a a/ k - kolmice dopadu p1 - dopadající paprsek p2 - odražený paprsek a - úhel dopadu a / - úhel odrazu a/ = a Úhel odrazu vlnění se rovná úhlu dopadu. Odražený paprsek leží v rovině dopadu.

Průchod vlnění rozhraním - lom BOFY Průchod vlnění rozhraním - lom 1 Vlnění se dostalo do bodu 1. Bod 1 se stává zdrojem elementárního vlnění.

Průchod vlnění rozhraním - lom BOFY Průchod vlnění rozhraním - lom 1 Elementární vlnoplocha má menší poloměr r než je vzdálenost d, kterou urazilo vlnění v prvním prostředí, protože v druhém prostředí je rychlost vlnění menší.

Průchod vlnění rozhraním - lom BOFY Průchod vlnění rozhraním - lom 1 2 Vlnění se dostalo do bodu 2. Body 1 a 2 jsou zdroje elementárního vlnění.

Průchod vlnění rozhraním - lom BOFY Průchod vlnění rozhraním - lom 1 2 3 Vlnění se dostalo do bodu 3. Body 1, 2 a 3 jsou zdroje elementárního vlnění.

Průchod vlnění rozhraním - lom BOFY Průchod vlnění rozhraním - lom 1 2 3 4 Vlnění se dostalo do bodu 4.

Průchod vlnění rozhraním - lom BOFY Průchod vlnění rozhraním - lom 1 2 3 4 Vnější obalová plocha elementárních vlnoploch je vlnoplocha lomeného vlnění.

Průchod vlnění rozhraním - lom BOFY Průchod vlnění rozhraním - lom 1 2 3 4 Kolmice k vlnoploše jsou lomené paprsky. Průchodem vlnění přes rozhraní prostředí, v nichž se vlnění šíří různými rychlostmi, nastává lom vlnění.

D a A B C Odvození zákonu lomu b BOFY Odvození zákonu lomu A B C D a b Z pravoúhlých trojúhelníků ABD a ABC vyplývá ...

BOFY Odvození zákonu lomu Dělením rovnic dostaneme:

BOFY Zákon lomu k p1 a b p2 Poměr sinu úhlu dopadu k sinu úhlu lomu je pro dvě daná prostředí veličina stálá a rovná se poměru rychlostí v obou prostředích.

Průchod vlnění rozhraním BOFY Průchod vlnění rozhraním k k p/1 a a p1 b b p2 p/2 Jestli v1>v2, pak α>β nastává lom ke kolmici. Jestli v1<v2, pak α < β nastává lom od kolmice.

BOFY Děkuji za pozornost