1 Kupní síla a ekonomická závislost Josef Bejček Mezinárodní konference „Aktuálne otázky slovenského a európskeho súťažného práva“ Bratislava,

2 O čem vlastně mluvíme?

Moc a tržní moc Definice moci (síly) je nemožná Voltaire: skutečným neštěstím není nerovnost, ale závislost Ani síla partnera, která je nesporná (může jít i o dominanta), nemusí druhé straně vadit, pokud na něm není závislá Tržní moc (stricto sensu) ve formě monopsonu je pojem explicitně objektivní Tržní moc → vyjednávací síla, ale vyjednávací síla ≠ tržní moc 3

Vyjednávací síla a hospodářské postavení Kvazidefinice vyjednávací síly: intuituvní, symptomatické, tautologické Vyjednávací síla se vztahuje ke konkrétním dodavatelům kupujícího Vyjednávací síla může být požehnáním i prokletím – countervailing power a stimulace soutěže na straně nabídky ↔ ohrožení dodavatelů 4

Vyjednávací síla a hospodářské postavení Subdominantní vyjednávací síla nákupní hrozí více nežli síla prodejní Nelze apriorně známkovat, dvousečnost Hospodářské postavení kupující nesmí zneužívat, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch nákupem za cenu výrazně podnákladovou nebo nižší než obvyklou Zneužitelné hospodářské postavení má každý kupující bez ohledu na tržní moc 5

Kupní síla Kupní síla (buyer power) je druhem vyjednávací síly na straně poptávky Nejde o absolutní pojem (tedy nemůže existovat - a nebo nikoliv - „jako taková“) Vždy má určitý stupeň Vyvažovací kupní síla 6

Ekonomická závislost Ekonomická závislost není (na rozdíl od síly) absolutní, ale jen vztahová Neexistence rozumné nebo dostatečné alternativy pro závislého Obchodní závislost, která je objektivní a dlouhodobá: nazývá se dominance (tržní moc) 7

Ekonomická závislost Závislost i bez absolutní podoby tržní moci: „partenaire obligatoire“ – závisí zejm. na délce trvání obchodního vztahu specifickém technickém vybavení závislého na činnosti silnějšího partnera obtížnosti rychlé změny partnera podílu obratu realizovaného závislou stranou v obchodu se silnějším partnerem Je obsažena i ve zneužití DP postavení a je jedním z hledisek hodnocení DP 8

Významná tržní moc (síla) Moc méně významná, nežli je „tržní moc prostá“ Subjektivní nebo objektivní pojetí? Objektivní pojetí dnes převládlo Významná tržní síla ≠ tržní moc Jde o jakousi „kvalifikovanou subdominanci,“ či o jakési „malé dominantní postavení“ VTS ≠ vyjednávací síla, kupní síla, ekonomická závislost, tržní moc 9

Soutěžní právo a posuzování VTS Účel ochrany skrze VTS je individuálně ochranářský, a nikoliv institucionálně ochranářský Subdominantní tržní síla nedosahující dominance není s to ohrozit, narušit nebo vyloučit soutěž viz však § 4 in fine ZVTS, který předpokládá dokonce podstatné narušení soutěže 10

Soutěžní právo a posuzování VTS Ochrana slabší strany nejen v oblasti práva soukromého, ale i práva veřejného Oborová příslušnost „postiženého“ nebo jeho pozice v konkrétním vztahu (dodavatel nebo odběratel) neindikují status slabšího nebo silnějšího Silní odběratelé nemusí spotřebitelům jen škodit Prospěšná je subdominantní kupní síla: ještě neexistuje tržní moc stricto sensu Jakékoliv úspěšné vyjednávání o slevě z ceny znamená, že na straně prodávajícího existuje stále prostor ke snížení ceny, z něhož může profitovat spotřebitel 11

Soutěžní právo a posuzování VTS Prodávající může snížit kvalitu, aby kvůli nízké ceně vynucené kupujícím neutrpěl ztrátu při daných nákladech Bumerangový efekt: kupní síla zlevní zboží, ale za cenu zhoršení kvality (zejm. u potravinářských neznačkových produktů) Subdominantní kupní síla narušuje kvalitu výrobků, za něž kupující kvůli podřadné kvalitě zaplatí více Erozi kvality usnadňují soukromá označení (obchodní značky), u nichž není záruka kontroly kvality jako u originálního značkového zboží 12

13 Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“  Individuální ochrana malých a středních dodavatelů versus  Institucionální ochrana - soutěže mezi malými a středními dodavateli navzájem - soutěže mezi velkými distributory navzájem - spotřebitele

14 Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“ Nákupní síla nižší spotřebitelská cena vyšší kvalita vyšší blahobyt distributora

15 Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“ Tržní síla („nevýznamná“ ) > významná tržní síla („dominance menšího významu“) „Zvláštnější odpovědnost“ – přísněji na subdominanta s VTS než na dominanta ? Žádný řetězec v ČR nemá dominantní postavení ZOHS versus ZVTS? Rigidní schéma dělby práce mezi zákony? Má mít každý zákon vyhrazen „svůj účel“? VP ochrana proti nekalé soutěži jako její „zesilovač“? Postavení toho, kdo má možnost (!) využít je k něčemu, co je vlastní podstatou obchodu (získat vlastní prospěch na úkor soutěžitelů nebo spotřebitelů)

Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“ Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky (B2B) - obsahová kontrola správnosti i nad horizont potravinářského Různá vyjednávací síla, která vede k nepoctivým podmínkám, není doménou vztahů B2C, ale vyskytuje se masově i ve vztazích B2B a nese podobné rysy Pojetí „ekonomické závislosti“: konkrétní relativní vztah, který není předurčen ani sektorově, ani strukturálně (omezení jen na dodavatele), ani absolutními údaji o obratu či relativními údaji o tržním podílu Generální klauzule s minimem pojmenovaných skutkových podstat + upřesňování judikaturou 16

17 Liberalismus vs parternalismus - soukromoprávní „měkká“ korekce Soudní modelování a korigování „správného“ obsahu smlouvy nejrozumnější podmínkou nejnevýhodnější podmínkou pro silnějšího podmínkou minimálně ještě tolerovatelnou

18 Liberalismus vs parternalismus - veřejnoprávní „tvrdá“ (?) korekce Veřejnoprávní nástroje ZOHSCenZZVTS

Zvláštní úprava ekonomické závislosti (nebo VTS či obchodní poctivosti?) v ČR a SR Vývoj v obou zemích Politický, a nikoliv právní problém Právní argumenty jako zástupný nástroj hospodářsko- politických skupinových zájmů V obou zemích koncepční i legislativně-technické zmatení Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP 19

Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP Nepoužívá pojmy VTS, ekonomické závislosti apod., ale upravuje zakázaná ujednání Zakotvuje správní deliktu za zakázané smluvní ujednání (někdy dokonce za pouhý „požadavek“ nebo i neúspěšnou „snahu“) Dotčen je zásadně každý odběratel, absentuje hranice zásahu s jedinou výjimkou u § 4/3 ZNP Ochrana je jednostranná – vždy ve prospěch odběratele Zakazují se i ujednání, z nichž odběratel profituje ZNP neobsahuje generální klausuli a je kasuistický 20

Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP ZNP nestanoví žádný cíl úpravy, ale implicite je to ochrana odběratele ZVTS je aplikovatelný jen v případě, že zneužití VTS způsobilo podstatné (sic) narušení soutěže nebo k němu směřovalo ZNP používá jak zákazy, tak i domněnky, aniž je zřejmý rozdíl v režimu Kontrolu nepřiměřených podmínek vykonává podle ZNP nikoli soud či alespoň nezávislý orgán (typu ÚOHS), ale resortní a zájmově nikoli indiferentní orgán Není vyřešen ev. potenciální pozitivní kompetenční konflikt mezi ministerstvem zemědělství a Protimonopolním úřadem SR ZNP konstruuje zákonnou závaznost etického kodexu … a další jednotlivosti... 21