Teorie firmy

Chování firmy a formování nabídky Příčiny existence firmy: výhody týmové práce 2. snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů – Často je daleko ekonomičtější organizovat výrobu prostřednictvím firmy, než uzavíráním mnohostranných smluv.

Firma je subjekt, který se zabývá výrobou (přeměnou vstupů ve výstupy). Firma může mít různé cíle: maximalizace zisku maximalizace příjmů maximalizace růstu dosažení určitého podílu na trhu dlouhodobé přežití, …

V dalším výkladu budeme většinou uvažovat cíl: maximalizace zisku Účetní zisk = celkové příjmy – explicitní náklady Ekonomický zisk = celkové příjmy –ekonomické náklady

Ekonomické náklady = explicitní náklady + implicitní náklady Explicitní náklady (náklady účetní) – výrobce je reálně platí. (např.: platby za pronájem výrobní haly … 1000 000, mzdy .…500 000, platba za materiál … 2000 000, …)

Implicitní náklady - obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů (to co by dostal v druhé nejlepší příležitosti). (např.: Výrobce pracuje ve své vlastní firmě. Jestliže by nepodnikal, byl by zaměstnán jako bankovní expert a vydělával by ročně 5000 000 Kč. Protože ovšem podniká, nemůže tyto peníze vydělat – musí se jich vzdát. 5000 000 Kč jsou tedy implicitní náklady našeho podnikatele.)

Utopené náklady – náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoli alternativu. (Např.: Uvažuji, jestli mám studovat na vysoké škole nebo ne. Při tomto rozhodování nebudu brát v úvahu náklady na oblečení – oblečení si musím pořídit v každém případě.)

Produkční funkce Hlavní činností firmy je přeměna vstupů ve výstupy. Produkční funkce vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů, které byly ve výrobě použity a maximálním objemem výstupu, který byl s danými vstupy vytvořen.

Produkční funkce: Q(X1,X2,….,Xn) Vlastnosti produkční funkce: možnost substituce vstupů uvažujeme neměnnou úroveň technologie uvažujeme maximálně efektivní výrobní procesy

Členění období Krátké období – období, ve kterém je alespoň jeden vstup fixní Dlouhé období – období, ve kterém jsou všechny vstupy variabilní

Veličiny Celkový produkt TP – výstup, který je vyroben s danými vstupy Průměrný produkt AP – produkt na jednotku vstupu (např. APK = Q/K)

Mezní produkt MP – vyjadřuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku (předpokládáme množství ostatních vstupů konstantní) – parciální derivace produkční funkce podle variabilního faktoru

Krátké období Je možné graficky zachytit produkční funkci. Tvar produkční funkce závisí na výnosech z variabilního vstupu (předpokládáme, že se mění jeden vstup a ostatní jsou fixní).

Výnosy z variabilního vstupu Rostoucí Konstantní Klesající

Rostoucí výnosy z variabilního vstupu Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt více než ta předcházející, pak hovoříme o rostoucích výnosech z variabilního vstupu.

Konstantní výnosy z variabilního vstupu Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt stejně jako ta předcházející, pak hovoříme o konstantních výnosech z variabilního vstupu.

Klesající výnosy z variabilního vstupu Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt méně než ta předcházející (až do bodu maxima produkční funkce), pak hovoříme o klesajících výnosech z variabilního vstupu.

Běžná krátkodobá produkční funkce Nejprve se do X1 prosazují rostoucí výnosy z variabilního vstupu a od X1 klesající. Q Inflexní bod X1 X2 X3 X

Q Inflexní bod X1 X2 X3 X MP AP MP AP X1 X2 X3 X

Mezní a průměrná veličina Provádíme důkaz, že mezní veličina protne průměr v extrému průměru:

Dlouhé období Dochází k substituci vstupů Není možné graficky zachytit produkční funkci. Jsme schopni modelovat izokvanty. Izokvanta – množina kombinací vstupů s jejichž využitím získáme konstantní úroveň produktu.

Vlastnosti izokvant: izokvanty jsou klesající izokvanty se neprotínají jsou seřazeny  kardinálně izokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější

Izokvanty jsou klesající – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. Q C B K1 A K2 L1 L2 L3 L

Izokvanty se neprotínají – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. C B K2 Q2 K1 A Q1 L L1 L2

Izokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. K B K2 Q2 K1 A Q1 L L1 L2

Mezní míra technické substituce (Marginal Rate of Technical Substitution) vyjadřuje poměr, ve kterém je možné nahrazovat jeden vstup druhým, aniž se změní úroveň produktu směrnice tečny izokvanty v daném bodě

předpoklad - konstantní Q

Mezní míra technické substituce Pohybuji se z bodu A do bodu B přes bod D. K K1 A B K2 D L L1 L2

Pohyb z A do D: Klesne množství kapitálu, které máme k dispozici a proto klesne objem produktu. Pokles produktu vyjádříme následujícím vztahem: ∆ K . MP(K) Pohyb z D do B: Vzroste množství práce, které máme k dispozici a proto vzroste objem produktu. Růst produktu vyjádříme následujícím vztahem: ∆ L . MP(L)

Body A a B leží na jedné izokvantě Body A a B leží na jedné izokvantě. Proto se velikost poklesu produktu musí rovnat velikosti růstu produktu. –∆ L . MP(L) = ∆ K . MP(K)

Absolutní hodnota mezní míry technické substituce v případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající. K K1 A K2 B C K3 L L1 L2 L3

Dokonalé substituty mezní míra technické substituce je konstanta

Dokonalé komplementy K Q3 Q1 L

Izokosta Izokosta je množina takových kombinací vstupů, při kterých se celkové náklady nemění. (Budeme uvažovat Q(K,L) a ceny práce a kapitálu předpokládáme, že jsou nezávislé na množství, které firma koupí. Pak je izokosta klesající přímkou.) TC(L,K) = PL . L + PK . K

K TC/PK L TC/PL

Rostou celkové náklady izokosta se rovnoběžně posouvá TC/PK L TC/PL

Mění se jedna z cen izokosta mění sklon Např.: uvažujeme pokles ceny PL K TC/PK L TC/PL

klesá cena PK K TC/PK L TC/PL

Optimální kombinace vstupů TC1 A Q3 K2 Q2 Q1 L L2

K TC3 TC2 A K1 Q1 TC1 L L1

Optimální kombinace vstupů Sklony izokvanty a izokosty se v daném bodě rovnají. Druhou rovnicí je pak buď rovnice konkrétní izokosty (analogie s užitkem), nebo konkrétní izokvanty.

Příklad: Produkční funkce firmy je dána vztahem Q=K1/2 L1/2, kde K a L jsou její vstupy kapitálu a práce. Jaká množství práce a kapitálu by měla firma používat, rovná-li se cena práce PL =1 a cena kapitálu PK=4 a chce-li vyrábět 2 jednotky výstupu?

Výnosy z rozsahu Nepopisují celou dlouhodobou produkční funkci, ale jen její část. Zachycují vztah mezi proporcionální změnou vstupů a změnou výstupu.

Druhy výnosů z rozsahu Rostoucí Klesající Konstantní

Rostoucí výnosy z rozsahu proporcionální změna vstupů vyvolá větší než proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší více než a krát, a>1.)

Klesající výnosy z rozsahu proporcionální změna vstupů vyvolá menší než proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší méně než a krát.)

Konstantní výnosy z rozsahu proporcionální změna vstupů vyvolá proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší také a krát.)

Ekonomické náklady firmy TC(Q, PX1,…, PXn) Situaci zjednodušíme: firma využívá pouze dva vstupy: kapitál a práci ceny těchto vstupů jsou konstantní (firma může nakoupit libovolné množství daného vstupu, aniž to ovlivní cenu vstupu) vstupy jsou homogenní firma vyrábí pouze jeden statek

Vymezení pojmů Celkové náklady TC(Q) Průměrné náklady AC(Q) Mezní náklady MC(Q)

Celkové náklady TC(Q) součet nákladů na jednotlivé vstupy V našem případě součet nákladů na kapitál a na práci. (Ty náklady, které firma musí vynaložit, aby mohla vyprodukovat příslušnou úroveň produktu.)

Průměrné náklady AC(Q) náklady na jednotku produktu (Q)

Mezní náklady MC(Q) vyjadřují změnu celkových nákladů vyvolanou zvýšením produktu o jednotku. první derivace celkových nákladů podle Q.

Krátké a dlouhé období V krátkém období existují fixní náklady. V dlouhém období jsou všechny náklady variabilní.

Krátké období Celkové náklady členíme na fixní a variabilní. fixní náklady jsou nezávislé na úrovni produktu variabilní náklady se mění v závislosti na výši produktu TC(Q) = FC + VC(Q)

Průměrné veličiny v krátkém období Průměrné náklady jsou členěny na průměrné fixní náklady a průměrné variabilní. AC(Q) = AFC + AVC(Q) průměrné fixní náklady AFC = FC/Q průměrné variabilní náklady AVC(Q) = VC/Q

Funkce celkových nákladů v krátkém období TC(Q) TC(Q) VC(Q) FC Q1 Q

Funkce průměrných a mezních nákladů MC(Q) MC(Q) AVC(Q) AC(Q) AC(Q) AVC(Q) Q1 Q

AFC AFC Q

Tvar (průběh) funkce krátkodobých celkových nákladů závisí na výnosech z variabilního vstupu.

Funkce celkových nákladů v dlouhém období TC(Q) TC(Q) Q1 Q

Funkce průměrných a mezních nákladů MC(Q) MC(Q) AC(Q) AVC(Q)= AC(Q) Q1 Q

TC = PL . L + PK . K TC0 = PL . 2L + PK . 2K TC0 = 2TC Tvar (průběh) funkce dlouhodobých celkových nákladů závisí na výnosech z rozsahu. OPAKOVÁNÍ: TC = PL . L + PK . K TC0 = PL . 2L + PK . 2K TC0 = 2TC

Rostoucí výnosy z rozsahu TC(Q) TC(Q) 2TC1 TC3 TC2 TC1 1 2 3 8 Q

Souvislost mezi krátkým a dlouhým obdobím TC3 Q2 TC2 B K2 C K1 A Q1 TC1 L L1 L2 L3

STC(Q) TC(Q) LTC(Q) Q

Příjmy firmy Celkový příjem …..TR(Q) = P.Q – celková peněžní částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků Průměrný příjem ... AR(Q)=TR/Q=P.Q/Q=P – příjem, který firmě plyne z jedné prodané jednotky produktu – funkce AR(Q) vyjadřuje vazbu mezi cenou a prodaným množstvím – proto je vždy funkcí poptávky po produktu dané firmy

Mezní příjem ……. MR(Q)=TR/Q MR(Q)=dTR/dQ - změna celkového příjmu v důsledku změny výstupu o jednotku - derivace celkového příjmu podle Q

Tržní struktury Cíl firmy: maximalizace ekonomického zisku

Maximalizace ekonomického zisku

Krátké období Je to období, ve kterém existují fixní náklady a počet firem na trhu je fixní. Jestliže je ekonomický zisk záporný, pak firma může: zastavit činnost pokračovat ve výrobě

Kdy bude firma ochotna pokračovat ve výrobě? Ztráta firmy musí být nižší než v případě zastavení činnosti. Víme:  =TR-VC-FC Zastavíme činnost……….  =-FC Pokračujeme ……TR(Q)-VC(Q)-FC -FC TR(Q)-VC(Q) 0 AR(Q)-AVC(Q) 0 P AVC(Q)

Dlouhé období Všechny vstupy jsou variabilní a počet firem se mění. Pokud firma může libovolně vstoupit na trh a vystoupit z trhu, bude tam v dlouhém období pouze pokud celkové příjmy pokryjí její celkové náklady (TC=VC)- tj pokud bude realizovat nulový ek. zisk.

Druhy tržních struktur Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence - monopolistická konkurence - oligopol - monopol

Dokonale konkurenční prostředí Předpoklady modelu dokonalé konkurence: 1) Na trhu je velký počet kupujících a prodávajících. 2) Všechny subjekty na trhu jsou vzhledem k velikosti trhu malé. 3) Všechny statky jsou homogenní. 4)  Všichni výrobci i spotřebitelé mají dokonalé informace. Z 1), 2), 3) a 4) plyne, že žádná z firem není tak silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu (firmy přebírají cenu z trhu).

5)     Na trh je volný vstup i výstup. 6)  Spotřebitelé usilují o maximalizaci užitku a výrobci o maximalizaci zisku. Z 5) plyne, že ekonomický zisk v dlouhém období je nulový. Opakování: Nulový ekonomický zisk – nemáme důvod měnit své chování (realizujeme stejný zisk jako v případě druhé nejlepší příležitosti).

AR(Q) = TR(Q)/Q = P . Q/Q = P Základní funkce MR(Q) = P   AR(Q) = TR(Q)/Q = P . Q/Q = P TR(Q) = P . Q

P MR(Q)=AR(Q) P* Q

Optimální množství P MC(Q) MR(Q)=AR(Q) P* Q* Q

P MC(Q) MC1050 MR(Q)=AR(Q) P* MC1000 1000 Q* Q 1050

Odvození funkce nabídky P MC(Q) MR3 P3 MR2 P2 MR1 P1 Q1 Q Q2 Q3

Funkce nabídky splývá v modelu dokonalé konkurence s funkcí mezních nákladů.

Funkce nabídky v krátkém období P MC(Q) AC(Q) AVC(Q) P1 MR1=AR1 AVC1 Q1 Q

P MC(Q) AC(Q) AVC(Q) P2 AVC2 MR2=AR2 Q2 Q

P MC(Q) AC(Q) AVC(Q) P3=AVC3 MR3=AR3 Q3 Q

Množství Q4 nebude firma v krátkém období na trhu nabízet. AC(Q) P MC(Q) AVC(Q) AVC4 P4 MR4=AR4 Q4 Q Množství Q4 nebude firma v krátkém období na trhu nabízet.

Funkce mezních nákladů je v krátkém období nabídkou od průsečíku s průměrnými variabilními náklady. MC(Q) AVC(Q) P3 Q5 Q

Funkce nabídky v dlouhém období P MC(Q) AC(Q)=AVC(Q) P1=AC1 MR=AR Q1 Q

Funkce nabídky v dlouhém období splývá s jedním bodem (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

Dokonalá konkurence krátké období firma realizuje kladný ekonomický zisk P MC(Q) AC(Q) AVC(Q) P1 E MR1=AR1 AC1 Q1 Q

Dokonalá konkurence krátké období firma realizuje nulový ekonomický zisk P MC(Q) AC(Q) AVC(Q) AC2=P2 MR2=AR2 Q2 Q

Dokonalá konkurence krátké období firma realizuje ekonomickou ztrátu P MC(Q) AC(Q) AC3 AVC(Q) P3 MR3=AR3 Q3 Q

Dokonalá konkurence krátké období firma realizuje ekonomickou ztrátu ve výši fixních nákladů – maximálně možná ztráta P MC(Q) AC(Q) AVC(Q) AC4 P4 MR4=AR4 Q4 Q

Dokonalá konkurence dlouhé období P MC(Q) AC(Q) AC1=P1 MR1=AR1 Q1 Q

P MC(Q) AC(Q)=AVC(Q) AC1=P1 MR1=AR1 Q1 Q

Efektivnost v podmínkách dokonalé konkurence Rozlišujeme dva základní duhy efektivnosti: 1) efektivnost výrobní 2) efektivnost alokační

Výrobní efektivnost Firma je výrobně efektivní, jestliže v dlouhém období produkuje produkt při minimálních průměrných nákladech. Firma, která působí v podmínkách dokonalé konkurence je výrobně efektivní.

Alokační efektivnost Alokační efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře. V podmínkách alokační efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného. Firma je alokačně efektivní, jestliže platí následující rovnost: MU = MC.

Cílem firmy je maximalizace zisku: MC = P. Z teorie užitku víme: MU = P. Je zřejmé, že dokonale konkurenční firma je alokačně efektivní (firma produkuje takové množství produktu, že platí MU = MC). Stejným způsobem lze odvodit, že celý dokonale konkurenční trh je alokačně efektivní.

Monopolistická konkurence Základní předpoklady modelu: velký počet subjektů na trhu všechny subjekty jsou vzhledem k velikosti trhu malé výrobky jsou velmi blízkými substituty (produkt je diferencovaný) (křížová elasticita poptávky je kladná) na trhu jsou dobré informace

existují malé překážky vstupu do odvětví (protože v dlouhém období není problém tyto překážky překonat, tak monopolisticky konkurenční firma realizuje v dlouhém období nulový ekonomický zisk) Z 3) a 4) plyne, že firma je cenovým tvůrcem (poptávka je negativně skloněná – cenová elasticita poptávky je velmi vysoká)

Základní funkce

Poptávka po produktu firmy Rozhodujeme se, zda příslušný produkt prodávat za cenu 20,- Kč, nebo 15,- Kč za jednotku. P 20 15 10 000 15 000 Q

Změna TR je dána: Poklesem TR, ke kterému došlo z důvodu poklesu jednotkové ceny u všech prvních 10 000 jednotek. Růstem TR, ke kterému došlo proto, že nyní jsme schopni prodat o 5 000 jednotek více – každou jednotku za 15,- Kč.

Mezní příjem P AR MR Q

Příklad: Ukázali jsme, že pokud je funkce poptávky přímkou, pak funkce MR klesá dvakrát rychleji.

Příklad:

Optimální množství a cena FIRMA MAXIMALIZUJE ZISK MC P1 AR MR Q1 Q

Funkci nabídky v nedokonalé konkurenci nemůžeme zkonstruovat Funkci nabídky v nedokonalé konkurenci nemůžeme zkonstruovat. (VZTAH MEZI MNOŽSTVÍM A CENOU NENÍ JEDNOZNAČNÝ) TRH: P S P1 P2 D1 D2 Q2 Q1 Q

Firma: P MC P1 AR1 P2 AR2 MR2 MR1 q1 q

Krátké období kladný ekonomický zisk P MC AC P1 AVC AC1 AR MR Q1 Q

Krátké období nulový ekonomický zisk P MC AC AVC P1 AR MR Q1 Q

Krátké období ekonomická ztráta AC P MC AC1 AVC P1 AVC1 AR MR Q1 Q

Krátké období ekonomická ztráta ve výši FC - maximálně možná AC P MC AC1 AVC P1 AR MR Q1 Q

Dlouhé období P MC AC= AVC P1 AR MR Q1 Q

Efektivnost v podmínkách monopilisticé konkurence Domácí úkol: Výrobní efektivnost: Alokační efektivnost: V případě monopolistické konkurence je cena, za kterou je produkt prodáván vyšší než mezní náklady. Monopolistická konkurence je tedy alokačně neefektivní.

Maximalizace TR P MC P1 AR MR Q1 Q

Oligopol Základní charakteristiky: (tyto charakteristiky je třeba vnímat orientačně) Relativně malý počet velkých firem na trhu. (dvě, tři, čtyři, dominantní firma,…) Produkt může být homogenní (ropa) i diferencovaný (oděvy). Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví. (např. přirozený oligopol)

Kartel – smluvní oligopol Skupina firem, které na trhu působí se chová jako firma jediná s jednotlivými závody (jako monopol). Jejich cíl je např. maximalizovat zisk celého odvětví.

Příčiny nestability kartelu Kartelové smlouvy jsou zakázány a tím pádem i právně nevynutitelné. Členské firmy nebývají ochotny poskytovat pravdivé informace o nákladech. Členské firmy mají tendenci tajně zvyšovat produkci. Není známa tržní poptávka. Některé firmy realizují vyšší zisky než jiné.

Oligopol s dominantní firmou (s cenovým vůdcem) Na trhu existuje jedna velká firma a skupina malých firem. Velká firma určuje cenu – malé firmy cenu přebírají (malé firmy tvoří tzv. konkurenční lem).

Oligopol s dominantní firmou MC d P1 D MR Q1 QT Q

Oligopol se zalomenou křivkou poptávky (Sweezyho model) Na trhu existuje několik velkých firem. Firmy vyrábějí diferencovaný produkt. Model vysvětluje strnulé ceny. Pokud firma sníží cenu, je následována ostatními firmami na trhu. Pokud firma cenu zvýší, nebude ji žádná další firma následovat – zvýší cenu jako jediná.

P MC2 d MC1 P1 MR1 MR2 Q1 Q

Cournotův model Předpoklady: v odvětví existují pouze dvě firmy (i, j) produkt je homogenní firmy mají stejné nákladové křivky firmy znají tržní poptávku

i – tá firma považuje při rozhodování o velikosti svého výstupu výstup j – té firmy za konstantní

i – tá firma si uvědomuje, že změna výstupu ovlivní cenu

stejně uvažuje o množství a o ceně i firma j Nyní můžeme formulovat nutnou podmínku maximalizace zisku firmy i a firmy j.

Nutná podmínka max. zisku firmy

Chování firmy i Firma i očekává, že firma j vyrobí qj. (Celkový výstup duopolu je Q= qi + qj a tržní cena bude P(Q) = P(qi + qj ).)

Zisková funkce

Pro různé úrovně výstupu firmy j budou existovat různé výstupy firmy i Pro různé úrovně výstupu firmy j budou existovat různé výstupy firmy i. Tento vztah se nazývá reakční křivka (reakční funkce) firmy i. (Říká, jaká množství má produkovat firma i v závislosti na produkci firmy j, aby stále maximalizovala zisk.)

Rovnováha duopolu

qJ qi(qJ) qJ* qJ(qi) qi* qi

Příklad: Tržní poptávka: P=200-Q Q=qi+qJ Upravíme poptávku: P=200-(qi+qJ) P=200- qi-qJ Pro jednoduchost dále předpokládáme, že náklady firem jsou nulové.

Firma i:

Firma j:

Máme 2 reakční křivky a hledáme jejich průsečík (máme dvě rovnice o dvou neznámých).

qJ 200 qi(qJ) 100 66,66 qJ(qi) 66,66 100 200 qi

Stackelbergův model

Monopol Základní předpoklady modelu: na trhu působí jedna velká firma výrobek je jedinečný na trhu může docházet k výrazným informačním zpožděním

4. existují velké překážky vstupu do odvětví (proto v dlouhém období může firma realizovat ekonomický zisk, případně ekonomickou ztrátu) Z 1), 2) a 3) plyne, že firma je cenovým tvůrcem (poptávka je negativně skloněná)

Hlavní překážky vstupu do odvětví administrativní – např. zásah státu do ekonomiky kontrola zdrojů nezbytných k výrobě produktu – (firma Alcoa – před druhou sv. válkou kontrolovala všechny zdroje bauxitu a byla jediným výrobcem hliníku v USA)

3) právní restrikce – patenty, ochranná práva 4) přirozené příčiny (přirozený monopol) – trh je vzhledem k optimální velikosti firmy příliš malý (v odvětvích, ve kterých se dlouho prosazují rostoucí výnosy z rozsahu); -DVĚ FIRMY BY PRODUKT NABÍZELY ZA VYŠŠÍ JEDNOTKOVOU CENU, NEŽ FIRMA JEDINÁ

Přirozený monopol P AC MC MR AR Q

Přirozený monopol cíl firmy je maximalizace zisku MC MR AR Q Q1

Administrativní monopol DLOUHÉ OBDOBÍ MC AC= AVC P1 AC1 AR MR Q1 Q

Výrobní a alokační efektivnost Monopol je výrobně neefektivní – je zřejmé z grafu dlouhého období. Monopol je alokačně neefektivní – (většinou neplatí vztah MU=MC)

Alokační efektivnost srovnání trhu dokonalé konkurence a monopolu Dokonale konk. trh K K LMC Stržní A P1 P1 E E MR Dtržní D B L L Q1 Q Q1 Q

Alokační neefektivnost monopolu se nazývá ztráta mrtvé váhy – je v grafu monopolu zachycena plochou ABE.

CENOVÁ DISKRIMINACE Cíl firmy: získání přebytku spotřebitele Podstatou cenové diskriminace je stanovení rozdílných cen (různým spotřebitelům nebo různým množstvím), aniž by k tomu vedly nákladové příčiny.

Druhy cenové diskriminace Cenová diskriminace prvního stupně, Cenová diskriminace druhého stupně, Cenová diskriminace třetího stupně, atd.

Cenová diskriminace prvního stupně Jde o teoretický problém – monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu za každou koupenou jednotku. MONOPOL TAK ZÍSKÁVÁ CELÝ PŘEBYTEK SPOTŘEBITELE.

P MC P1 P2 P3 P4 AR=MR 1 2 3 4 Q

Cenová diskriminace prvního stupně je teoretickou abstrakcí, protože firma nezná maximální cenu, kterou je každý spotřebitel ochoten za každou jednotku zaplatit a není schopna tuto cenu zjistit. V praxi je využívána nedokonalá cenová diskriminace prvního stupně – je založena na odhadech max. cen (daňový poradce).

Cenová diskriminace druhého stupně (Multi-Part pricing) Podstata: stanovení odlišných cen za jednotlivá kumulovaná množství daného statku. (jeden spotřebitel platí různé ceny podle odebraného množství)

Cenová diskriminace druhého stupně MC P1 P2 P3 AR Q1 Q2 Q3 Q

Cenová diskriminace třetího stupně Podobá se cenové diskriminaci prvního stupně – jde rovněž o diskriminaci podle spotřebitelů. Podstata: Rozdělení spotřebitelů na několik skupin podle cenové elasticity jejich poptávkových křivek.

Poptávky jednotlivých skupin spotřebitelů se liší cenovou elasticitou. Skupiny spotřebitelů jsou oddělené (tj. není možný vzájemný prodej mezi spotřebiteli)

Příklad: Uvažujeme, že spotřebitele je možné rozdělit do dvou skupin. Vycházíme z následujících skutečností: MR1=MR2 V případě porušení rovnosti (tj. např. příjem z prodeje první skupině by byl vyšší než příjem z prodeje druhé skupině), přesunula by firma část výstupu do první skupiny – v té by klesla cena a v druhé skupině by cena vzrostla.

b) MR1=MC=MR2 Pokud by se mezní příjmy rovnaly, ale současně by byly větší než mezní náklady, firma by mohla zvýšit zisk zvětšením výstupu. To by vedlo k poklesu cen u obou skupin spotřebitelů a tím i k poklesu mezního příjmu. Ten by se pak vyrovnal s mezními náklady.

P P1 P2 20 Q1 Q2 QT Q MRT … je horizontální součet jednotlivých křivek mezních příjmů P1 D1 MC P2 MR1 20 D2 MRT MR2 Q1 Q2 QT Q

Trh výrobních faktorů cíl firmy: maximalizace zisku Řešíme otázku: Jaké množství určitého vstupu má firma nakupovat, jestliže je jejím cílem maximalizace zisku?

příjem z mezního produktu práce:

MRPL ……… dodatečný příjem, který firma realizuje díky tomu, že najme dalšího pracovníka. (Firma najme dalšího pracovníka, ten vyprodukuje dodatečný produkt a příjem z prodeje tohoto dodatečného produktu je příjem z mezního produktu práce)

MFCL ……….. dodatečné náklady, které firma musí vynaložit, jestliže se rozhodne najmout dalšího pracovníka

Nutná podmínka maximalizace zisku JAKÉ MNOŽSTVÍ PRÁCE MÁ FIRMA NAKOUPIT?

Průměrné veličiny Příjem z průměrného produktu práce ARPL …….je příjem firmy připadající na jednotku použité práce

Průměrné náklady na faktor práce AFCL ……… jsou veškeré pracovní náklady na jednotku práce, která byla zapojena do výroby. Průměrné náklady na výrobní faktor jsou vždy totožné s funkcí nabídky výr. faktoru.

Poznámka: Existuje dvojí chápání individuální nabídky výrobního faktoru: Nabídka výr. faktoru jedné firmě. Tj. z hlediska jednoho poptávajícího. 2. Nabídka daného výrobního faktoru (např. nabídka práce jednoho člověka). Tj. z hlediska jednoho nabízejícího.

Krátké období V krátkém období existují fixní náklady. Jestliže firma zastaví činnost, její ztráta je:

Firma je ochotna pokračovat ve výrobě, jestliže na tom bude lépe než pokud zastaví činnost.

Dokonalá konkurence NA TRHU PRODUKTU I NA TRHU VÝROBNÍHO FAKTORU MRQ=P Dokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru: MFCL =PL

Grafické zachycení křivky MFCL PL MFCL PL1 L

Grafické zachycení křivky MRPL (tvar této funkce je vždy závislý na tvaru produkční funkce)

Q Inflexní bod X1 X2 X3 X MP MP AP AP X1 X2 X3 X

Optimální množství vstupu MRPL PL MFCL PL1 L1 L

Grafické vyjádření funkce ARPL

Grafické vyjádření funkce AFCL DOKONALÁ KONKURENCE NA TRHU VÝROBNÍCH FAKTORŮ PL AFCL =MFCL PL1 L

Nabídka výrobního faktoru PL SL =AFCL =MFCL PL1 L

Odvození poptávky po výrobním faktoru DOKONALÁ KONKURENCE NA TRHU VÝROBNÍHO FAKTORU PL MRPL=DL SL1 =AFCL1 =MFCL1 PL1 SL2 =AFCL2 =MFCL2 PL2 SL3 =AFCL3 =MFCL3 PL3 L1 L2 L3 L

Poptávka firmy po výrobním faktoru v krátkém období PL MRPL AFCL1 =MFCL1 PL1 PL2 AFCL2 =MFCL2 ARPL AFCL3 =MFCL3 PL3 DL L1 L2 L3 L4 L

PL PL1 ARPL MRPL=DL L1 L2 L

Nedokonalá konkurence na trhu produktu Projeví se na funkcích: MRPL a ARPL Grafy funkcí MRPL a ARPL budeme dále kreslit jako paraboly. K přesnému zachycení by bylo třeba řešit průběhy funkcí.

Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru Projeví se na funkcích: MFCL a AFCL

Např.: Abychom získali další jednotku práce (dalšího pracovníka) musíme ho nalákat vyšší mzdou.

Základním rysem nedokonalé konkurence na trhu výrobních faktorů je rostoucí křivka nabídky daného výrobního faktoru příslušné firmě.

Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru MFCL PL SL=AFCL PL1 L

Druhy nedokonalé konkurence na trhu výrobního faktoru Monopson Oligopson Monopsonistická konkurence

Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru a dokonalá konkurence na trhu produktu PL MFCL MRPL SL=AFCL PL1 ARPL L1 L

Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru a nedokonalá konkurence na trhu produktu PL MFCL MRPL SL=AFCL PL1 ARPL L1 L

Poptávka firmy po výrobním faktoru v krátkém období (pokud je na trhu výrobního faktoru nedokonalá konkurence, není možné poptávku zkonstruovat z důvodu nejednoznačného vztahu mezi množstvím a cenou)

PL MFCL1 MFCL2 MRPL SL2=AFCL2 PL2 SL1=AFCL1 PL1 L1 L

Příklad: Firma usiluje o maximalizaci zisku v podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobních faktorů a trhu produktů. V krátkém období je variabilní pouze vstup X a všechny ostatní vstupy jsou fixní. Fungování firmy je popsáno následujícími funkcemi: TP(X) = 60X2 – X3, P(Q) = 100, P(X) = 90000.

a) Napište krátkodobou funkci poptávky po faktoru. b) Určete interval I (množina všech X, pro která graf funkce MRP(X) splývá s grafem funkce krátkodobé poptávky po výrobním faktoru). c) Určete interval všech funkčních hodnot MRP(X), pro která platí MRP(X) = D(X). d) Určete, jaké množství X bude firma poptávat, pokud usiluje o maximalizaci zisku. e) Určete, jaké množství produktu bude firma produkovat.

a) Určení krátkodobé poptávky po výrobním faktoru: Protože trh výrobního faktoru je dokonale konkurenční, je možné konstruovat funkci poptávky po výrobním faktoru. (Část grafu funkce MRP(X) – příjem mezního produktu výrobního faktoru – splývá s grafem funkce krátkodobé poptávky firmy po výrobním faktoru.)

TR´(Q) . Q´(X) = =MR(Q) . MP(X) MRP(X) =MR(Q) . MP(X) Uvědomíme si, že TP(X) = Q(X): MRP(X) =(TR(Q(X)))´= TR´(Q) . Q´(X) = =MR(Q) . MP(X) MRP(X) =MR(Q) . MP(X)

Zadání: TP(X) = 60X2 – X3, P(Q) = 100, P(X) = 90000 MRP(X) = 12000X – 300X2. poznámka

ARP(X) = AR(Q(X)) . AP(X), b) Určení intervalu I: 1) Určíme maximum funkce ARP(X). Pro X > 0 a Q(X) > 0 platí: ARP(X) = AR(Q(X)) . AP(X), Poznámka:

ARP(X) = 100(60X – X2) = 6000X – 100 X2, ARP´(X)=6000 – 200X = 200(30 – X). Body podezřelé z extrému vypočteme z rovnice ARP´(X) = 0, tj. X=30. Funkce ARP(X) je rostoucí pro 0<X <30 a klesající pro X>30.

Vypočteme nulové body funkce MRP(X) na intervalu (0; ∞): 12000X – 300X2=0, 300X(40 – X)=0 => X=40. Na intervalu <30; 40) splývá graf funkce příjmu z mezního produktu s grafem funkce krátkodobé poptávky po výrobním faktoru.

c) Určení intervalu funkčních hodnot MRP(X), pro které platí MRP(X) = D(X): ARP(30) = 90000, 0<P(X) < 90000.

d) Určete, jaké množství X bude firma poptávat, pokud usiluje o maximalizaci zisku: MRP(X) – MFC(X) =0 π´(X) = 12000X – 300X2 – 90 000= 0, (X – 30) . (X –10)=0, X1=10, X2=30.

e) Určíme množství produktu, které bude firma nabízet na trhu: TP(X) = 60X2–X3, TP(30) = 27000.