Měnová politika 1. Cíle měnové politiky 2. Transmisní mechanismy 3. Cílování inflace

Měnová politika MP = proces, ve kterém se CB snaží prostřednictvím svých nástrojů o dosažení předem stanovených cílů Cíle MP – stanoveny zákonem o CB - stabilita cenové hladiny - rovnováha platební bilance - hospodářský růst - podpora zaměstnanosti - stabilní měnový kurs problém kompatibility zvolených cílů

Měnová politika: - restriktivní = zpomalování tempa růstu množství peněz v oběhu - neutrální = stabilizace „rozumného“ tempa růstu množství peněz v oběhu tj. takového, které nevede k růstu míry inflace - expanzivní = zvyšování tempa růstu množství peněz v oběhu

Mezi nástroji CB a cíli neexistuje přímé spojení Mezi nástroji CB a cíli neexistuje přímé spojení. Bývá zprostředkováno obvykle dalšími dvěma měnovými veličinami jejichž konkrétní podoba závisí na zvoleném transmisním mechanismu tj. řetězec kauzálních vztahů, kterého CB používá k dosažení svých cílů.

Požadavky kladené na měnová kriteria: měřitelnost a rychlá dostupnost dat stabilita vztahů v kauzálním řetězci plná kontrolovatelnost operativního kritéria CB zprostředkující kritérium by mělo reagovat na změnu operativního kritéria rychleji než cíl Indikátory MP=měnové i neměnové veličiny informují CB o tom zda zvolená strategie povede k dosažení cíle

Transmisní mechanismy měnové politiky nástroje– operativní– zprostředkující- cíl kritérium kritérium měnový transmisní mechanismus nástroje – MB – M1(M2,M3) – cíl cíl = průměrná inflace v dlouhém období úvěrový transmisní mechanismus nástroje – krátkodobá – úvěrový agregát – cíl úroková míra dl. úroková míra cíl = cenová stabilita, podpora ekonomického růstu (reálný HDP)

Měnový transmisní mechanismus Změna měnové báze - poskytování úvěrů – (nákup c.p. iniciovaný bankou) - nákup cenných papírů – iniciovaný CB - státní cenné papíry - vlastní cenné papíry – musí začít prodejem pak zpětný nákup – změna struktury pasiv - vlastních c.p. před dobou splatnosti - nákup zahraniční měny od OB za domácí měnu - cílem je stabilizovat MK - sterilizace intervencí Změny autonomní – bez operací CB - operace mezi státem a OB

Vazby mezi MB a měnovými agregáty Peněžní multiplikátor – - poměr změny M(1,2,3) ke změně MB vyjadřuje o kolik jednotek se v daném období změnil měnový agregát při změně měnové báze o jednotku - pod přímou kontrolou CB jsou pouze sazby povinných minimálních rezerv

H - růst technologické úrovně BV       bezhotovostního oběhu (klesá) - očekávaná deprese (roste) - růst nelegálních obchodů (roste) TV - růst IR na termínované vklady (roste) BV - očekávaná deprese (klesá) - očekávaná inflace (klesá ale nemusí –             závisí na růstu IR) DR - růst tržní IR (klesá) BV - očekávaná deprese (roste)

Zprostředkující kritérium - míra vlivu CB na vývoj měnového agregátu - stabilita multiplikátoru pro jednotlivé měnové agregáty - dostupnost a spolehlivost údajů o vývoji jednotlivých složek agregátu - vazba mezi vývojem agregátu a konečným cílem měnové politiky

Dostupnost a spolehlivost údajů o vývoji složek měnových agregátů - oběživo – údaje má CB k dispozici - problém – hotovost mimo území - zničené a ztracené bankovky a mince - vklady – informace poskytují OB - problém počet bankovních subjektů a možnost ověření správnosti údajů - údaje o cenných papírech - problém - oceňování cenných papírů

Úvěrový transmisní mechanismus Operativní kritérium – krátkodobá úroková míra - vliv CB na krátkodobou úrokovou míru - změna úrokové sazby z úvěrů CB - operace s cennými papíry - operace se zahraničními měnami Zprostředkující kritérium - celkový stav úvěrů v ekonomice - celkový stav bankovních úvěrů v ekonomice - dlouhodobá úroková míra

Volba zprostředkujícího kritéria – - to které nejlépe reaguje na změnu krátkodobé úrokové míry - dostupnost a spolehlivost kvantitativních údajů o vývoji úvěrových agregátů - vazba mezi vývojem úvěrového agregátu a vývojem konečných cílů měnové politiky

Cílování inflace nástroj operativní kriterium = krátkodobá úroková míra Cíl – cenová stabilita zprostředkující kriterium = nevyužívá se

Stanovení inflačního cíle – - kdo ho stanoví a v jaké podobě - bodové - symetrické odchylky oběma směry - bez odchylek - maximální hodnota - pásmo (CB nemá inflaci plně pod kontrolou, působí na ni vlivy, které nemůže ovlivnit) - výjimky - kdy nemusí být cíle dosaženo – externí šoky,  úprava nepřímých daní, neočekávaná změna měnového kursu atd.

2. Prognóza inflace – založena na víceindikátorovém základě - musí být kvalitní a dlouhodobá – mezi změnou IR a konečným vlivem na inflaci je časové zpoždění - podmíněná – nepodmíněná prognóza Časové zpoždění: - poznávací - rozhodovací a realizační - reakční - horizont nejúčinnější transmise = 12-18 měsíců

- CB porovnává prognózu s cílem 3. Operativní řízení - CB porovnává prognózu s cílem Aktuální inflace je minulost na kterou nemá smysl reagovat Cíl > prognóza – expanzivní měnová politika = snížení úrokové sazby Cíl < prognóza – restriktivní měnová politika = zvýšení úrokové sazby CB – rozložení celkové změny úrokové sazby do několika dílčích změn, uskutečňované postupně

Cílování inflace ČNB monetaristický transmisní mechanismus spojen s řadou problémů: - nestabilita peněžního multiplikátoru - nestabilita důchodové rychlosti peněz - nejasný vztah měnových agregátů k inflaci po přechodu na floating přestal měnový kurs plnit funkci „nominální kotvy“ - cílování inflace je pro trh transparentní systém – může účinně ovlivnit inflační očekávání - centrální banka nemůže vzhledem k počtu svých účinných nástrojů sledovat víc než jeden cíl a to vnitřní cenovou stabilitu nízká inflace umožňuje maximalizovat tempo růstu HDP v dlouhém období

Od roku 1998 nástroj – repo sazba operativní kriterium – skutečně dosažená repo sazba - poukázky ČNB cíl – do roku 2001 index čisté inflace (očištěná od regulovaných cen) - cíl stanoven pouze pro poslední měsíc daného kalendářního roku pásmo od roku 2002 do 2005-3-5%, 2-4% od roku 2006 - bodově – 3% plus minus jeden procentní bod od roku 2010 - bodově – 2% plus minus jeden procentní bod

- prognóza s horizontem 1 a 1,5 roku - do roku 2002 podmíněná prognóza – platnost podmíněna neměnností úrokové sazby CB po celé prognózované období - od roku 2002 nepodmíněné prognózy – zahrnují předpokládané změny úrokové sazby

Mechanismy při kterých má zvýšení úrokové sazby tendenci snižovat budoucí inflaci: úrokový diferenciál – příliv kapitálu – apreciace domácí měny – pokles inflace pokles poptávky po úvěrech – pokles agregátní poptávky – pokles inflace pokles ceny cenných papírů – pokles bohatství – pokles agregátní poptávky – pokles inflace růst dluhové služby domácností – pokles agregátní poptávky – pokles inflace pokles inflačních očekávání – pokles tempa skutečné inflace

Mechanismy při kterých má zvýšení úrokové sazby tendenci zvyšovat budoucí inflaci: - zvýšení úrokových nákladů firem – zvýšení inflace - pokles investic– snížení agregátní nabídky v dlouhém období – zvýšení inflace - pokles investic – ztráta mezinárodní věcné i cenové konkurenceschopnosti – zhoršení směnných relací – depreciace domácí měny – zvýšení inflace - růst důchodů domácností ve věřitelském postavení – růst spotřeby – zvýšení inflace - zvýšení dluhové služby státního rozpočtu – monetizace státního dluhu – zvýšení inflace