Chemické složení organismů

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
6. Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. Hlavní jejich funkce je uchování genetické informace.
Advertisements

Báze Struktura NK DNA RNA konec.
BIOLOGIE 1 Rostliny Biologické vědy Metody práce v biologii
GENETIKA NUKLEOVÉ KYSELINY DNA, RNA
Lipidy jsou estery vznikající reakcí vyšších mastných kyselin a alkoholů alkohol glycerol =propan – 1,2,3 - triol = glycerin.
Biochemie I 2011/2012 Makromolekuly buňky František Škanta.
BÍLKOVINY IV Rozdělení bílkovin
Nukleové kyseliny AZ-kvíz
RISKUJ ! Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
PROTEINY - přítomny ve všech buňkách - podíl proteinů až 80%
Pravidla hry Hra je rozdělena do tří částí
NUKLEOVÉ KYSELINY BIOCHEMIE.
VY_32_INOVACE_05_PVP_257_Hol
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona:III/2č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_420.
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
Základy přírodních věd
Chemická stavba buněk Září 2009.
Biologie buňky chemické složení.
Vlastnosti živých organizmů (Chemické složení)
Cukry (sacharidy, glycidy) - Jsou to nejrozšířenější organické látky, tvoří největší podíl organické hmoty na Zemi. Funkce: zásobní látky v organismu.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_02.
Zpracoval Martin Zeman 5.C
Opakování sacharidy, tuky, bílkoviny
Biologie buňky chemické složení.
Výkladová prezentace PowerPoint s komentářem učitele Člověk a příroda
Mgr. Ivana Blažíčková Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Tyršova 446 EU-ICT-Ch-9-04.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_09.
Nutný úvod do histologie
Nukleové kyseliny Struktura DNA a RNA Milada Roštejnská Helena Klímová
Sloučeniny v organismech
Molekulární genetika DNA a RNA.
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Eva Vojířová Číslo materiálu 4_2_CH_13 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 4.ročník.
úlohy proteinů Proteiny (bílkoviny) stavební katalytická
METABOLISMUS BÍLKOVIN II Anabolismus
NUKLEOVÉ KYSELINY A JEJICH METABOLISMUS
Bílkoviny a jejich metabolismus. Charakteristika Makromolekulární látky biopolymery Makromolekulární látky biopolymery Stavební jednotkou jsou  - AMK:
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny (NA) jsou makromolekulární látky a spolu s bílkovinami tvoří nejdůležitější látky v živé hmotě. Funkce: V molekulách.
Přírodní látky Bílkoviny = Proteiny –přírodní látky složené ze 100 – 2000 molekul aminokyselin (AK) → makromolekuly –obsah – C, H, N, O, S, P –vazby mezi.
Molekulární genetika.
Nukleové kyseliny RNDr. Naďa Kosová.
Cukry Alice Skoumalová.
INTEGROVANÝ VĚDNÍ ZÁKLAD 2
Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento.
Pokuste se o definici proteinů svými vlastními slovy: Bílkoviny jsou organické, polymerní, makromolekulární látky, jejichž základními stavebními jednotkami.
NUKLEOVÉ KYSELINY (NK)
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
BÍLKOVINY. DEFINICE Odborně proteiny, z řeckého PROTEIN=PRVNÍ. Jsou to přírodní makromolekulární látky vznikající z aminokyselin. Obsahují vázané atomy.
Autor: Ing. Michal Řehulka  Přírodní makromolekulární látky (Biopolymery)  Vytvářejí dlouhé vláknité molekuly  Nesou a uchovávají genetickou informaci.
Ch_060_Nukleové kyseliny Ch_060_Přírodní látky_Nukleové kyseliny Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková.
Chemické složení organizmů. Mezi přírodní (organické) látky patří: cukry (sacharidy) tuky (lipidy) bílkoviny (proteiny) nukleové kyseliny.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_321_Buňka a chemické složení buňky Název školy Masarykova střední škola zemědělská a.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Chemické složení buňky a organismů.
PROTEINY-BÍLKOVINY LUCIE VÁŇOVÁ. ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ JEDNOTKA.
Cukry Alice Skoumalová.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Buňka  organismy Látkové složení.
Metabolické děje II. – proteosyntéza
Nukleové kyseliny Charakteristika: biopolymery
Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2
Nukleové kyseliny obecný přehled.
Bílkoviny (proteiny).
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
Molekulární základy genetiky
Co to je DNA? Advanced Genetics, s.r.o..
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Bílkoviny = Proteiny Přírodní látky
Transkript prezentace:

Chemické složení organismů

» BIOGENNÍ PRVKY makrobiogenní prvky (makroelementy) desítky procent těl živých organismů – C, H, O, N, P, S,  oligobiogenní prvky (oligoelementy) ionty K, Cl, Na, Mg, Ca,Fe mikrobiogenní prvky (mikroelementy)  – I, B, Cu, Zn, Mn, Co, Se, Si apod.

» ANORGANICKÉ SLOUČENINY voda - většina hmoty aktivních organismů (suché jen neaktivní útvary – semena, plody) 60% - 90% hmotnosti organismů (zbytek sušina) součástí každé buňky nejdůležitější anorganická sloučenina podmiňuje metabolické děje a účastní se metabolických reakcí reakční prostředí transport látek (rozpouštědlo) termoregulace

» ANORGANICKÉ SLOUČENINY CO2 nerozpustné soli - základ vnější či vnitřní kostry 1 - 10 % sušiny uhličitan a fosforečnan vápenatý oxid křemičitý apod.

» BIOMAKROMOLEKULY 3 základní funkce: - stavební - buněčné struktury i mezibuněčná hmota - energetická –zdrojem E pro životní děje - řídící – regulace metabolismu (→ životní projevy) 4 základní druhy biomakromoleku cukry (sacharidy) tuky (lipidy) bílkoviny (proteiny) nukleové kyseliny

Sacharidy 9% těla rychlý zdroj energie (glykogen) zásobní funkce (škrob, glykogen) stavební funkce (celulóza, chitin) polyhydroxyderiváty aldehydů nebo ketonů monosacharidy (5 nebo 6 C) glukóza (hroznový cukr), fruktóza (ovocný cukr), galaktóza ribóza, deoxyribóza

Sacharidy glykoproteiny = bílkovina + cukr disacharidy polysacharidy dva monosacharidy sacharóza (řepný / třtinový cukr) – glukóza + fruktóza maltóza (sladový cukr) – glukóza + glukóza laktóza (mléko) – glukóza + galaktóza polysacharidy více monosacharidů škrob glykogen celulóza, chitin glykoproteiny = bílkovina + cukr

Lipidy 8% těla zásobní látky pomalý zdroj energie termoizolace, mechanická ochrana stavba membrán (fosfolipidy) estery vyšších mastných kyselin a glycerolů

Lipidy 1) JEDNODUCHÉ LIPIDY - Tuky a oleje - estery mastných kyselin s glycerolem - Vosky - estery mastných kyselin a primárních nebo sekundárních alifatických alkoholů 2) SLOŽENÉ LIPIDY - Fosfolipidy C řetězec mastné kyseliny a zbytek kyseliny fosforečné hydrofóbní ocas (řetězec MK) a hydrofilní hlavička (fosfát) tvoří membrány

fosfolipidy

Lipidy 2) SLOŽENÉ LIPIDY - Glykolipidy - Lipoproteiny = lipid + protein součást b. membrán, cytoplazmy a krevní plazmy (transport) - Glykolipidy = lipid + sacharid podobné fosfolipidům na glycerol je navázán oligo- nebo mono-sacharid → polární konec

Proteiny 12% těla stavební látky katalytická funkce (enzymy) řídí metabolické děje transportní funkce (hemoglobin) obranná funkce (protilátky, fibrinogen, fibrin) regulační funkce (hormony) zdroj energie (při nedostatku sacharidů a lipidů)

Proteiny = kombinace 20 typů aminokyselin (AK) spojeny peptidickou vazbou (E) typické a jedinečné prostorové uspořádání 10 esenciálních AK arginin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methionin, fenylalanin, threonin, tryptofan, valin

Proteiny jednoduché bílkoviny: složené bílkoviny: aktin, myozin (ve svalech) elastin (pružnost pojiv) kolagen (v kostech, kůži, šlachách) keratin (vlasy, nehty, peří, srst) fibrin, fibrinogen (srážení krve) albumin, globulin (v mléce a vejcích) histony – v jádrech složené bílkoviny: lipoproteiny glykoproteiny chromoproteiny – hemoglobin, myoglobin (ve svalech), hemocyanin

Nukleové kyseliny uchování a přenos genetické informace dva typy: DNA, RNA DNA v jádře a v plastidech a mitochondriích teorie endosymbiózy RNA v jádře i v cytoplazmě (přesouvá se) + ribozomy

Nukleové kyseliny složení: cukr + fosfát + dusíkaté báze nukleosid = nukleotid nukleosid = cukr + báze

Nukleové kyseliny fosfát = kyselá část cukr = sacharidová část esterovou vazbou na 5´ uhlík cukru cukr = sacharidová část pentóza 2-deoxy-D-ribóza D-ribóza

Nukleové kyseliny dusíkatá báze = bazická část deriváty purinu nebo pyrimidinu N-glykosidová vazba na 1´uhlík cukru purinové: v DNA: A, G, C, T v RNA: A, G, C, U adenin (A) guanin (G) pyrimidinové: uracil (U) cytosin (C) thymin (T)

Nukleové kyseliny stavba primární stavba = pořadí nukleotidů v řetězci 5’konec stavba primární stavba = pořadí nukleotidů v řetězci → polynukleotidový řetězec fosfodiesterová vazba: fosfát na 5´ uhlíku a –OH skupina na 3´ uhlíku předchozího nukleotidu → dva konce řetězce: 5´ a 3´ sekundární stavba = uspořádání řetězce v prostoru → šroubovice 3‘ 5‘ 3’konec

Nukleové kyseliny sekundární stavba DNA: pravotočivá 3‘ 5‘ Nukleové kyseliny sekundární stavba DNA: pravotočivá dvoušroubovice spojená vodíkovými můstky → párování bazí ADENIN THYMIN 2 můstky CYTOSIN GUANIN 3 můstky = komplementarita bází → řetězce jsou komplementární a antiparalelní 5‘ 3‘ RNA DNA

Nukleové kyseliny sekundární stavba RNA: jednořetězcová, různě smotaná → tři typy RNA (podle fce) ADENIN URACIL 2 můstky CYTOSIN GUANIN 3 můstky

Nukleové kyseliny typy RNA mRNA (mediátorová) tRNA (transferová) přenos gen. info z DNA do proteinů vznik v jádře jadernými póry do cytoplazmy tRNA (transferová) váže aminokyseliny v cytoplazmě páruje se s mRNA → řetězec aminokyselin = bílkovina

Nukleové kyseliny typy RNA tRNA rRNA (ribozomální) trojlístek (sek. struktura) rRNA (ribozomální) součástí ribozomů velká a malá podjednotka vazba mRNA a vznik bílkovin 16S rRNA – základ dnešních systémů