Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

Snižování vegetačního pokryvu Čandová. Karlíčková, Pikousová

O čem bude řeč? Téma snižování vegetačního (rostlinného) pokryvu planety lze rozdělit na několik dílčích problémů. V této prezentaci se zaměříme na: ničení tropických deštných lesů dezertifikaci zastavování krajiny přírodní faktory jako jsou povodně, požáry či vichřice

Kácení a vypalování pralesů Mizení tropických deštných pralesů, domova pro více jak polovinu živočišných druhů na Zemi, je zřejmě nejvíce patrná ekologická pohroma, které čelíme. Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50% tropických deštných lesů. Odhaduje se, že pokud nedojde k radikální změně, do konce našeho století tropické deštné lesy zcela vymizí. Většina těžby dřeva je ilegální a provádějí ji obrovské nadnárodní společnosti z vyspělých částí světa. Rozvojové státy s těžbou nadšeně souhlasí, mají z ní zisk a "pokrok". Příčiny odlesňování: Obchodování se dřevem – využíváno je jako palivo i jako výrobní surovina – zvláště vzácná dřeva jako mahagon, teak... (pozn. neuvěřitelných 70 % veškerého dřeva je zničeno v drtičkách a skončí jako dřevěný odpad nebo piliny) Přesun zemědělství – vypalování pro zisk nové půdy, ta je úrodná pouze 2-4 roky, pak přesun jinam. Plantáže s plodinami jako je káva, kakao, banány, ananas. Chov dobytka Těžba nerostů – vytěžení všech ložisek (ať jsou, kde jsou) Stavba přehrad – pro výrobu energie Stavba komunikací

Důsledky odlesňování: Větrná a půdní eroze, sesuvy půdy, sucha, prudké deště rychle vyplavující z půdy živiny Ubývání živočišných druhů Mizení kultur (Amazonie, Malajsie, Afrika) Za posledních 90 let zmizelo asi 90 kmenů amerických indiánů z povodí Amazonky. Globální oteplování – při vypalování pralesů se uvolňuje do atmosféry velké množstí oxidu uhličitého

Oblasti pralesů Amazonie - Nejucelenější a dosud ne příliš zdevastovaný kus naší planety, kam zamířily světové gigantické společnosti typu Mitsubishi a Coca Cola . "Že tam žijí lidé? Jsou to divoši, které je stejně potřeba zkultivovat. V městských slumech se stanou šťastnými spoluobyvateli našeho civilizovaného světa." Afrika - Rychle ubývající několik desítek milionů let starý prales, vyvážený v podobě klád exotického dřeva do Evropy. Rovněž k nám do zemí českých míří ročně několik tisíc kubíků téměř nezpracovaných kmenů, kvůli nimž bylo pokáceno několikrát více stromů "méně kvalitních". Malajsie - Nepříliš demokratický, o to více zkorumpovaný stát, který hodlá stát se rozvinutým za cenu přeměny krásných pralesů v holiny, někdy také plantáže exkluzivních plodin či rychle rostoucích a ještě rychleji ždímajících půdu - eukalyptů.

Problém srážek aneb narušení malého koloběhu vody Při vypálení oblasti lesa se získá nová zemědělská půda, která ovšem vydrží pouze 2-4 roky. Pak vznikne holá pláň, která se v létě rozpálí a stoupá z ní horký vzduch. Ten "nadzdvihne" mraky a voda, která měla vypršet na pláň, vyprší někde jinde v podobě průtrže mračen. Vznikají tak nerovnoměrné srážky. Například dva týdny je naprosto sucho a pak najednou prší, jako by měla nastat "potopa světa".

Dezertifikace = rozšiřování již vzniklých pouští O co jde? Jde o proces degradace území na pouštní nebo polopouštní oblast. Kde probíhá? V zemích subsaharské Afriky – rozšiřování Sahary v oblasti Sahelu (vážně zde ohrožuje už tak dost chudé obyvatelstvo). Vysychání Aralského jezera. S desertifikací se potýká i Čínská lidová republika , která proti ní zahájila rozsáhlý projekt – tzv. Velkou zelenou zeď Jaké jsou příčiny? Expanzivní zemědělství, nadměrný chov dobytka (Je však velice těžké přemluvit kočovné pastevce, pro které je jejich stádo více než peníze, aby chov dobytka omezili.), globální klimatické jevy, kácení zeleně v dané oblasti, nadměrný odběr vody pro závlahu zemědělské půdy. V čem je problém? Savany jsou domovem mnoha druhů zvířat a rostlin a rozšiřováním pouští jsou tyto druhy vážně ohroženy. Pouště ohrožují i domovy lidí a písečné bouře zhoršují zdraví lidí žijících i několik tisíc kilometrů od pouště.

Velká zelená zeď Velká zelená zeď (anglicky The Great Green Wall) je projekt, vytvářený africkou unií, jehož cílem je čelit v oblasti jižní Sahary. Projekt, ve kterém je sdruženo 11 afrických zemí usiluje o vytvoření pásu zeleně širokého 15 kilometrů a to v déce 7775 km. Tato zelená bariéra, koordinovaná Senegalem, je navržena k ochraně půdy proti rozpínání písku a erosi půdy.

Městská zástavba Lidé ničí trávníky a kácí stromy za účelem vzniku parkovišť, obchodních domů a jiných staveb. Je to pro ně výhodné, jenže na zaprášené sídliště bez trochy zeleně moc hezký pohled není a navíc to není zdravé. Rostliny vyrábí kyslík, zachycují prach a brání hluku. Proto je potřeba zřizovat městské parky a ty udržovat, sázet stromy, aleje...