Tropický deštný les

Zalesněný biom s trvale vlhkým a teplým podnebím Dolní hranice celoročních srážek je průměrně 2000 mm, horní až 12 000 mm – za takto vysoké srážky odpovídá intertropická konvergenční zóna – pásmo nízkého tlaku okolo rovníku Vlhkost vzduchu až 100%, teplota je relativně stálá, rozdíly mezi ročními obdobími jsou téměř nulové Nalezneme je zejména v rovníkových oblastech, výjimečně zasahují až do subtropů

Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále pak Konžský d. p Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále pak Konžský d.p. a pralesy na poloostrovech Přední a Zadní Indie Tropické střídavě vlhké lesy se rozkládají přibližně mezi 15° až 18° zeměpisné šířky na obou polokoulích. Ve směru od rovníku navazují na tropický deštný les

Fauna Přestože deštné lesy zabírají pouze asi 6% celkové plochy Země, žije v nich nejméně polovina živočišných druhů Mnohé z druhů se nevyskytují na žádném jiném místě na zemi

Flora Centrum druhové diverzity převážné většiny organismů Nejrozmanitější spektrum funkčních vztahů ze všech ekosystémů Např. půda Amazonského deštného pralesa obsahuje více bakterií, mikroskopických hub, jednobuněčných organismů a řas, než půda v Evropě nebo v Severní Americe

Amazonský deštný prales Základní informace: Rozloha: téměř 5 500 000 km² (z toho již značná část zlikvidována) Amazonská pánev je největší souvislý tropický deštný prales na světě Leží na území Brazílie (více než 60%), Kolumbie, Peru, Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Guayana, Francouzská Guayana a Surinam Žije zde téměř 18 mil. obyvatel

Využití deštných pralesů „Producent kyslíku“: existující deštný prales produkuje jen minimum kyslíku, avšak je v něm vázáno obrovské množství oxidu uhličitého a pralesy mají obrovský podíl na kyslíku už vytvořeném – vyprodukován v době jejich růstu. Jejich likvidace, zejména vypalování, spotřebovává jimi kdysi vyrobený kyslík a vrací v jejich biomase vázaný oxid uhličitý zpět do atmosféry.

Zdroje léků: trop.d.l. jsou nazývány „největší lékárnou světa“ pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv; téměř polovina užívaných léků pochází odsud – mezi takovými např. léky proti malárii, rakovině, ale i anestetika, atd. Diverzita rostlin i živočišných druhů

Nejaktuálnější problém TrDL Od poloviny 20. století jsme přišli o zhruba polovinu všech tropických pralesů na Zemi Kácení: spotřeba dřeva jako paliva i jako výrobní suroviny Vypalování: zisk nové zemědělské půdy (ta ovšem vydrží pouze asi 2-4 roky) http://www.youtube.com/watch?v=YkjUojpVzFw

Následky Půdní eroze, povodně, zanášení údolních nádrží, sesuvy půdy, pokles srážek, sucha Též snížení genofondu – pralesy jsou domovem 70-90% všech druhů; zároveň nemožnost dostání určitých léčiv Následuje likvidace domorodých obyvatel, mizení jejich kultur Další zhoršení situace v oblasti globálního oteplování = další negativní vliv na světové klima

Možná řešení? Zavedení majetkových práv – les by měli využívat lidé, existenčně na něm závislí Cena dřeva Nasazení daní na pralesní dřevo Bojkot výrobků z tropického dřeva Odpuštění dluhů zemím třetího světa