Po skončení základní školy dva roky studoval na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Rok pracoval jako pomocný dělník, potom absolvoval státní kurs pro přípravu pracujících na vysoké školy. Dva roky studoval na DAMU, nejprve herectví, po půlroce přešel na režii. Následný přestup na FAMU se mu nezdařil a proto nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadla v Praze. Po návratu z vojenské služby (u technického praporu sloužil 26 měsíců - narukoval v říjnu 1953 a do civilu ho pustili na Vánoce 1955), pracoval půl roku jako vychovatel korejských dětí. Od té doby se věnuje psaní. Ve svém románu Černí baroni představuje postavu Kefalína. Švandrlík, který brzy po vojně zůstal na volné noze a živil se psaním povídek a fejetonů pro noviny a časopisy, nesměl náhle publikovat s výjimkou Dikobrazu. Přispívání do tohoto humoristického časopisu bylo skoro celá sedmdesátá léta jeho jediným živobytím. Vysypal za ten čas z rukávu tisíce námětů na vtipy kreslené Jiřím Wintrem - Nepraktou. Společně s ním také asi rok vystupoval ve společných estrádách. O Kefalínovi, Terazkym a ostatních protagonistech napsal ještě několik pokračování. Lidé, patrně navyklí na americký natahovací systém, chtěli znát další osudy hrdinů a tak Švandrlík neodolal. Částečně jde o příběhy autentické, ale přišla si na své i fantazie. Podmínky u TP byli různé, protože různí byli i velitelé. Někteří přišli za trest od bojových jednotek, jiní byli v protektorátním vládním vojsku a vzpomínali na sladký život ve fašistické Itálii. O nich by se dala napsat další zajímavá kniha, ale to už autor nestihl. Obliba Černých baronů mezi čtenáři bez rozdílu věku i vzdělání dodnes neklesla. Starousedlíka Švandrlíka chovají sousedé ve veliké vážnosti. Dokonce při komunálních volbách v roce 1998, kdy se nechal zapsat na nevolitelné místo, aby podpořil nezávislého kandidáta, vynesly ho preferenční hlasy do čela. Měl tehdy co dělat, aby se z toho vyzul...

Protože pan Švandrlík měl rád humor, vzpomínat budeme raději vesele Autor nesmrtelných Černých baronů. Spolu s Jiřím Winterem - Nepraktou vytvořil Miloslav Švandrlík tisíce vtipů.

Se Švandou je švanda a se Švandrlíkem sranda aneb Kefalíne, přiznejte se! Se Švandou je švanda a se Švandrlíkem sranda aneb Kefalíne, přiznejte se! Václav R. Židek uveřejnil moc pěkný rozhovor, na který se dostanete kliknutím na titulek

Dílo Miloslava Švandrlíka je značné tato prezentace uvádí jen pár titulů

© JS foto a texty: síť internetu hudba: Kejak - Uspávanka