Bránice. Mechanismus nádechu a výdechu. Vitální kapacita plic Bránice. Mechanismus nádechu a výdechu. Vitální kapacita plic. Dechové objemy. Vazba O2 a hemoglobinu. Řízení dýchání. Pneumothorax Somatologie

Vdechovaný vzduch Průchodem HCD se čistí, zvlhčuje a otepluje Složení: 79% N a vzácných plynů 0,04% CO2

Vydechovaný vzduch Se ochlazuje = omezení tepelných ztrát organismu Složení: 15 – 16% O2 79% N a vzácných plynů 5 – 6% CO2

Mrtvý prostor Převážně tvořen HCD – dutina nosní, sinusy a DCD – trachea, bronchy Patří sem i alveoly, které nejsou právě prokrven Objem je asi 150 – 230 ml Přispívá ke složení vydechovaného vzduchu, kdy je na začátku výdechu složení vzduchu skoro stejné jako vdechovaný vzduch… Ve druhé části výdechu se vydechuje tzv. alveolární vzduch – obsah O2 je asi o 1/5 méně a 100x více CO2 než v atmosférickém vzduchu

Respirace = dýchání INSPIRIUM = nádech Aktivní děj závislý na: a) činnosti inspiračních svalů – bránice, mm.intercostales externi, hrudní svaly (m.pectoralis major, minor) b) na neporušené pohrudniční dutině

Respirace = dýchání EXSPIRIUM = výdech Pasivní děj, při kterém se především uplatňuje: a) pružnost plic b) pružnost hrudní stěny c) výdechové svaly – břišní a mm. intercostales interni

Přenos dýchacích plynů V alveolech Pomocí difúze na základě tlakových gradientů O2 – alveolární vzduch 100 mm Hg, plicní kapiláry 40 mm Hg CO2 – alveolární vzduch 40 mm Hg, plicní kapiláry 46 mm Hg Alveolokapilární bariéra – surfaktant na povrchu respiračního epitelu, epitel alveolů, endotel kapilár Prokrvení plic (perfúze) se mění podle okamžitých potřeb organismu

Přenos dýchacích plynů Část kyslíku zůstává volně rozpuštěná v krevní plazmě Většina se naváže na železo hemoglobinu erytrocytů Maximum CO2 je přenášeno ve formě bikarbonátu Menší část je navázána na hemoglobin a volně rozpuštěná v krevní plazmě

Tkáňové dýchání - vnitřní Spotřeba O2 závisí na metabolické aktivitě buněk Přestup O2 z krve do buněk a CO2 z buněk do krve se děje na základě tlakového gradientu Buněčné dýchání probíhá v mitochondriích

Dechové objemy Dechový cyklus – jeden vdech a výdech (12 – 16x za minutu) Eupnoe – klidové dýchání Dechový (respirační) objem – množství vzduchu, které člověk vymění v plicích při jednom nádechu a výdechu – 500 ml; při práci, námaze vzestup na 1 – 2 litry Inspirační rezervní objem – množství vzduchu, které můžeme vdechnout po klidovém nádechu – až 1 litr Exspirační rezervní objem – množství vzduchu, které můžeme aktivně vydechnout po klidném výdechu – až 1 litr Zbytkový (reziduální) objem – zbývající vzduch v plicích po aktivním výdechu Vitální kapacita plic – maximální množství vzduchu, které můžeme vydechnout po maximálním nádechu - ukazatel výkonnosti plic - hodnota ukazuje, kolik kyslíku mohou plíce nabídnout tkáním - ženy asi 3200 ml, muži asi 4200 ml - největší VK mají foukači skla, trénovaní sportovci, trubači, zpěváci - měří se pomocí spirometru = spirometrie

Řízení dýchání Dýchací centrum – v prodloužené míše – podněty dýchacím svalům Eupnoe – frekvence – 12 – 16/min. Činnost centra je automatická, ale je ovlivnitelná nervovými a látkovými podněty Nadřazená je mozková kůra