jméno autora  Mgr. Štěpánka Kočová název projektu Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablony III/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět  Dějepis pořadové číslo DUM  2

Anotace Prezentace stručně přibližuje poválečnou krizi – komunismus, fašismus Autor Mgr. Štěpánka Kočová Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity kombinovaná Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina 14 - 15 let

Poválečná krize Komunismus Fašismus

Po skončení 1.světové války se život obtížně vracel do normálních kolejí. Nespokojenost lidí dávala příležitost pro radikální myšlenky nebo změny. Nedostatek potravin a dalších životních potřeb nejvíce zasahoval poražené země. Extrémismus = politický směr uplatňující extrémní (krajní, přehnané) názory

Levicový extrémismus = komunismus Komunismus = společenský systém založený na výsadní, neomezené a nekontrolovatelné politické a ekonomické moci komunistických stran a na zestátněném hospodářství, které je centrálně řízené. Komunismus je založen na principu společného majetku a všeobecné rovnosti, jeden z druhů totalitarismu (snaha tříd a vrstev společnosti dosáhnout úplné samovlády). Tradice v Rusku = VŘSR 1917, vůdce ruských bolševiků Vladimír Iljič Lenin. Snahou ruských bolševiků bylo šířit revoluční myšlenky do zahraničí, kde měli své stoupence a obdivovatele.

Snažili se získat zájem politických stran hájících zájmy dělníků (socialistických a sociálně demokratických). Vznikaly komunistické strany, které byly řízeny z Moskvy díky Komunistické internacionály = Kominterna = vznik v roce 1919, sloužila zájmům sovětského státu, vydávala pokyny, které musely být plněny. Snaha nastolit diktaturu proletariátu = vládu dělnické třídy.

Pravicový extrémismus = fašismus Fašismus = pravicový extrémismus, totalitární režim Je založen na nacionalismu (zdůrazňuje význam národa). Snaha nastolit diktaturu = neomezená vláda jedné strany. Nabízel vládu pevné ruky se silným vůdcem, disciplínu a pořádek. Měl velkou podporu z řad válečných vysloužilců, kteří nebyli schopni se zařadit do běžného života nebo z řad nacionalistů, kteří se nechtěli smířit s porážkou Německa ve světové válce.

Zrod v Itálii, zakladatel tzv Zrod v Itálii, zakladatel tzv. bojových svazů 1919 = Benito Mussolini (1883–1945). Roku 1921 se tato organizace přeměnila ve fašistickou stranu. Mussolini uchopil moc v Itálii 28. října 1922 při takzvaném Pochodu na Řím. Následně ho italský král Viktor Emanuel III. jmenoval ministerským předsedou. Pro sebe získal titul duce (dúče) = italsky vůdce. Pojem fašismus pochází z latinského slova fasces, které se překládá jako svazky, původně totiž označovalo pruty svázané červenou páskou s vyčnívající vetknutou sekyrou.

Mussolini v roce 1930, pronášející svůj typicky prožívaný projev

Tento znak úředníků římského impéria si italští fašisté přivlastnili jako symbol svého hnutí. V Itálii omezili fašisté pravomoc parlamentu, zakázali opoziční politické strany, zavedli dohled nad tiskem, omezili řadu občanských práv a svobod. Fašisté hlásali, že pouze jejich stát a národ je ten nejdůležitější, že oddanost a sebeobětování se těmto hodnotám je nejvyšší ctností každého člověka. Válka je poslední zkouškou síly.

Fašistické státy měly vojenský charakter, uniformy nosili nejen vojáci, ale i členové fašistických stran, policie a mládežnické organizace. Nacismus = fašismus = nalezl ohlas v řadě evropských zemí a v Latinské Americe. Největší nebezpečí představoval vzestup fašismu v Německu = vznik NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana), v čele silný a fanatický vůdce Adolf Hitler. Už v roce 1928 témeř masová politická strana. Jeho program = Můj boj (Mein Kampf) = kniha je plná nacistického rasismu a zčásti je zaplněna nepodloženými tvrzeními o nadřazenosti různých ras nad jinými.

Kromě těchto rasistických pasáží jsou v Mein Kampf vylíčeny Hitlerovy vzpomínky na celý dosavadní průběh jeho života a o tom, že věří, že je vyvoleným člověkem, který má za svůj úkol, od božské prozřetelnosti, Německo dovést zpět na vrchol moci a cti, která mu byla podle Hitlerových představ odejmuta mírovou smlouvou ve Versailles.

Srovnání fašismu (F) s komunismem (K) F + K = totalitní režimy = forma vlády, která nad občany zavádí totální (tj. naprostou či úplnou) kontrolu a potlačuje občanská a lidská práva. Opírá se o masovou propagandu, která tvrdí, že buduje novou společnost. K = beztřídní společnost F = silný jednotný stát, nadvláda vyšší rasy F + K = snaha odstranit demokracii (likvidace politických stran), připouští jen jeden správný výklad světa = v tomto duchu páchali stoupenci totalitních režimů nejtěžší zločiny a dopouštěli se vyhlazování národů K + F = v čele stáli neomylní a zbožňovaní vůdcové, kteří zavádějí režimy osobní diktatury

Diktatura Josifa Vissarionoviče Stalina Nastolil osobní diktaturu, vyžadoval oddanost a úplnou poslušnost. Zahájil fyzickou likvidaci svých odpůrců a nepřátel. Zřizoval gulagy = Glavnoje Upravlenije Lagerej, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů, systém koncentračních a pracovních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy hrůzovlády.

Správa byla i s tábory samotnými oficiálně zrušena v lednu 1960, ve skutečnosti ovšem tábory (pod jiným jménem, většinou s méně krutým režimem a někdy i na jiných místech) existovaly až do konce komunistického režimu. Během celé existence SSSR vzniklo nejméně 476 táborových komplexů, v nichž byly sdruženy tisíce táborů.

Podmínky v táborech byly různorodé a měnily se i v čase Podmínky v táborech byly různorodé a měnily se i v čase. Některá místa skutečně představovala tábory smrti, která přicházela zpravidla v důsledku nemoci, odepření lékařské péče, umrznutí, případně hladu. Vězni v táborech museli nezřídka pracovat až 16 hodin denně či dokonce více s minimem stravy, bez patřičného nářadí, bez zkušeností a za daných podmínek s nesplnitelnými normami. Kdo normu nesplnil, často nedostal svůj už tak hubený příděl jídla (nebo mu byl ještě zmenšen). Dozorci si leckdy beztrestně dělali s vězni, co chtěli (jedinou podmínkou bylo, aby příliš výrazně neklesla produkce).

Vězni Gulagu budují Bělomořský kanál Ubikace vězňů, 1936 či 1937 1. 2. 3. Vězni Gulagu budují Bělomořský kanál Ubikace vězňů, 1936 či 1937 Stavba bělomořského kanálu, 1932

Často se pracovalo v mrazu bez patřičného oblečení Často se pracovalo v mrazu bez patřičného oblečení. Existovalo ale i něco málo táborů, kde se žilo relativně dobře, např. pro některé klíčové vědce, kteří měli i v těchto podmínkách bádat Jen v období Stalinovy hrůzovlády (1929-1953) prošlo tábory gulagu nejméně 8 miliónů lidí. Vrchol éry gulagu přišel na přelomu 40. a 50. let. Podle odhadů amerického historika R. Conquesta dosáhl počet lidí v táborech v roce 1948 asi 10 milionů a v roce 1952, těsně před Stalinovou smrtí, téměř 13 milionů. Na konci Stalinovy éry existovalo přibližně 200 táborů nucených prací, umístěných zejména na Sibiři, Dálném východě a v Arktidě.

Souostroví Gulag je jedním z nejznámějších děl popisujících vězeňský systém Sovětského svazu. Jeho autor — Alexandr Solženicyn — čerpal ze zkušenosti svého vlastního uvěznění i rozsáhlého výzkumu, stejně tak i z dobových autentických dokumentů. Kniha byla napsána mezi lety 1958 a 1968, na západě publikována v roce 1973, v Sovětském svazu oficiálně vydána v roce 1989.

Alexandr Solženicyn strávil za kritiku Stalina 8 let v Gulagu a následně 3 roky ve vyhnanství

Zdroje: www.wikipedia.com Učebnice dějepisu pro 9. ročník základní školy, SPN, Praha 2002