ZOOLOGIE PRVOCI - PROTOZOA JEDNOBUNĚČNÍ ŽIVOČICHOVÉ

Charakteristika Jednobuněční Autotrofní i heterotrofní Většinou mikroskopické rozměry Rozšířeni kosmopolitně (sladké a slané vody,v půdě, cizopasí)

Význam prvoků dírkonošci a mřížovci mají horninotvorný význam volně žijící i parazité heterotrofní konzumují rozkládající se organické látky rostlinní bičíkovci jsou na počátku potravního řetězce  

Stavba a funkce buňky - specializované organely: Opory a ochrany: pelikula (bičíkovci) schránka (kořenonožci) Pohybu: bičíky (bičíkovci) panožky (kořenonožci) brvy (nálevníci) Trávicí: trávicí vakuola (heterotrofní prvoci) buněčná ústa,b.hltan a b. řiť (nálevnící) Vylučovací: pulzující vakuola Smyslové: stigma (krásnoočko) nebo brvy a bičíky

Systém prvoků Říše: Živočichové (Animalia) I. Podříše: Prvoci ( Protozoa) Kmen: Praprvoci (Sarcomastigophora) Podkmen: Bičíkovci (Flagellata) Podkmen: Kořenonožci (Sarcodina) Kmen: Výtrusovci (Apicomplexa) Kmen: Nálevnící (Ciliophora)

Kmen: Praprvoci Na rozhraní říše rostlin, živočichů a hub Pohyb pomocí bičíků (bičíkovci) nebo panožek (kořenonožci).

Podkmen: Bičíkovci (Flagellata, Mastigophora) Na povrchu pelikula Pohyb pomocí jednoho nebo více bičíků Žijí jednotlivě nebo v koloniích V nepříznivých podmínkách tvoří klidové stadium – cystu Druhy heterotrofní i autotrofní Třída: živočišní bičíkovci (Zooflagellata) Třída: rostlinní bičíkovci (Fytoflagellata)

Zooflagellata Nemají chlorofyl Živí se heterotrofně Často parazitují

Trubénka Haeckelova Tvoří kolonie na dně nádrží Živí se organickými zbytky a bakteriemi

Trypanosoma spavičná Přenášena mouchou tse-tse v trávicím sekretu Onemocnění – spavá nemoc Místo výskytu – rovníková Afrika Cizopasí v oběhovém systému – způsobuje rozpad erytrocytů.

Trypanosoma spavičná

Přenašeč trypanosomy spavičné Moucha tse-tse na zvířecí kůži Moucha tse-tse na lidské kůži

Trypanosoma spavičná mezi červenými krvinkami

Bičenka poševní Způsobuje nemoc trichomoniázu Záněty močových cest + výtok Šíří se pohlavním stykem

Lamblie střevní Způsobuje záněty tenkého střeva

Rostlinní bičíkovci (Fytoflagellata) Mají chlorofyl Živí se autotrofně Součástí planktonu Řazeny do rostlin

Krásnoočko zelené – jednobuněčná samostatně pohyblivá zelená řasa Potrava příjímána heterotrofně – celým povrchem těla Potrava přijímána autotrofně – fotosyntézou Mixotrofie

Anatomie krásnočka zeleného Bičík Světločivná skvrna – stigma Chloroplasty Jádro - nucleolus Pelikula

Podkmen: Kořenonožci Proměnlivý tvar těla Panožky (parapodia) – výběžky cytoplazmy (pohyb,příjem potravy) Některé druhy tvoří schránky

Třída: Měňavky Netvoří schránky Lalokovité panožky Většinou sladkovodní

Měňavka velká V detritu stojatých vodních nádrží

Měňavka úplavičná Střevní parazit – způsobuje úplavici (krvavé průjmy a horečky)

Třída: Krytenky Sladkovodní Chitinové schránky s nalepenými zrnky písku

Rozlitka hruškovitá

Třída: Dírkonošci Pouze mořští Vícekomůrkové vápenaté schránky Většina fosilních Schránky se hromadily na dně oceánů – významný horninotvorný činitel

Nummulites

Třída: Slunivky Obvykle sladkovodní Schránka z oxidu křemičitého nebo chitinu Slunivka obecná

Třída: Mřížovci V planktonu teplých moří Symbióza s jednobuněčnými řasami Kulovité schránky z chitinu a vnější křemičité schránky Schránky odumřelých mřížovců vytvářejí na dně moří tzv. radioláriové bahno

Mřížovci

Říše: Živočichové (Animalia) I. Podříše: Prvoci ( Protozoa) Kmen: Praprvoci (Sarcomastigophora) Podkmen: Bičíkovci (Flagellata) Podkmen: Kořenonožci (Sarcodina) Kmen: Výtrusovci (Apicomplexa) Kmen: Nálevnící (Ciliophora)

Kmen: Výtrusovci (Apicomplexa) Paraziti bezobratlých živočichů i obratlovců Rozmnožují se výtrusy. Při rozmnožování se střídají generace pohlavní a nepohlavní. Dochází i ke změně hostitele

Třída: Kokcidie Kokcidie jaterní Způsobuje hnisavé záněty jater a žlučovodů králíků a zajíců. Choroba – kokcidioza

Toxoplasma gondii Parazituje na bílých krvinkách Přenosná ze zvířat (kočky) Nebezpečná v těhotenství

Třída: Krvinkovky Cizopasníci červených krvinek obratlovců

Zimnička čtvrtodenní Vyvolává u člověka malárii. Šíří se v tropech a subtropech. Napadá červené krvinky. Proces rozpadu erytrocytů je provázen horečkami. Komár anopheles – přenáší zimničku ve střevním traktu.

Zimnička čtvrtodenní – malarické záchvaty každý 4 den Zimnička třetidenní – třídenní cyklus Zimnička tropická – záchvat každý den Dříve lék chinin (alkaloid chininovníku), dnes antimalarika

Říše: Živočichové (Animalia) I. Podříše: Prvoci ( Protozoa) Kmen: Praprvoci (Sarcomastigophora) Podkmen: Bičíkovci (Flagellata) Podkmen: Kořenonožci (Sarcodina) Kmen: Výtrusovci (Apicomplexa) Kmen: Nálevnící (Ciliophora)

Kmen: Nálevníci Nejdokonalejší prvoci 2 jádra – makronukleus (vegetativní funkce) a mikronukleus (genetická informace) brvy

Trepka velká Stojaté vody Indikátor znečištěné vody Lze opatřit ze senného nálevu

Trepka velká - anatomie

Trepky ve vodním prostředí

Rozmnožování trepky velké Příčné dělení - nepohlavně Spájení – konjugace - pohlavně

Vířenka

Mrskavka

Bobovka

Bachořci Žijí v bachoru a čepci žaludků přežvýkavců Pomáhají svými fermenty trávit celulózu. V 1 ml žaludeční šťávy je 1 milion jedinců.