Témata přednášky Vyučování SH ve školní tělesné výchově Přístupy k vyučování Možné problémy při výuce Možnosti stanovení úrovně vybraných dovedností ve sportovních hrách pro jejich následnou kultivaci

Vyučování sportovních her ve školní tělesné výchově ?

Kritická analýza různých přístupů k vyučování může být vhodným východiskem k uplatněním pozitivních trendů ve školní Tv Předkládané hodnocení sledovalo tyto aspekty vyučování: Uspořádání obsahu programu (učiva) SH Způsoby realizace programu SH

Uspořádání obsahu programu (učiva) SH - Struktura programu na makro- i mikroúrovni a v časové horizontální a vertikální dimenzi

Způsoby realizace programu SH Procesuální stránka činnosti učitele zahrnující uspořádání a rozvíjení učebních podmínek, didaktickou interakci učitele a vyučovací styly

Koncepce vyučování lze tedy rozdělit do skupin: Nestrukturované vyučování Technické přístupy Integrované přístupy (zahrnující přístupy s postupnou integrací motorických a kognit. komponent HV, kognitivně orientované přístupy

Náš obecný cíl Přispět k vytváření pozitivního vztahu k pohybové aktivitě tak, aby jedinec byl získán pro pravidelnou pohybovou aktivitu po celý život s uvažovanými konsekvencemi zdravotní prevence a aktivního, zdravého životního stylu.

Co se na školách objevuje… Všeobecně známá oblíbenost SH Přesvědčení, že Tv by měla být založena na činnostech oblíbených či „přijatelných“. Zkušenost však ukazuje, že sama realizace SH v Tv neznamená požadované efekty!

Škodlivé až otravné působení Tv „poisonous pedagogy“ Škodlivé až otravné působení Tv

Prožitek? Ano, ale přílišný důraz na prožitek je na škodu růstu výkonu V čem je problém? Vysoká popularita SH u většiny školní mládeže Podmínky pro efektivní pohybové učení Prožitek? Ano, ale přílišný důraz na prožitek je na škodu růstu výkonu SH "posvátná kráva a Achillova pata" vyučovacích programů

Základní východiska pro vyučování SH v současné školní Tv Dosažení obecného cíle může být podpořeno: pozitivními prožitky a sociální zkušeností, vývojově přiměřeným rozvojem pohybových kompetencí (psychomotorických dovedností), a osvojováním kognitivních dovedností a poznatků.

„Jde o vytváření vhodných učebních podmínek pro přiměřený rozvoj pohybových kompetencí a kognitivních dovedností, které by byly zasazeny do příznivého sociálně psychologického klimatu a podmiňovaly by kladné doprovodné pocity. Tato činnost může za určitých podmínek stimulovat aerobní zdatnost“.

Vzdělávací cíl aplikace programu SH Je osvojování herního výkonu zahrnující porozumění podstatě SH a přiměřený rozvoj pohybových kompetencí, podmiňující účast na výkonu družstva v utkání.

Východiska Pojetí sportovně herního učiva a vyučovací strategie učitele při vytváření učebních situací Teoretické a didaktické pojetí HV Kognitivní výkonové funkce určující psychickou regulaci pohybového jednání (psychické determinanty)

Analýza různých přístupů k vyučování SH - Při vědomí vzájemného prolínání se a podmiňování

Nestrukturované vyučování SH SH učivo se nečlení do menších celků. Obsahem vyučovacích jednotek je výhradně utkání bez herního nácviku. Převládá metodické kritérium „v celku“. Učitel – organizuje utkání, pozoruje a hodnotí jejich výkon, někdy toto přenese i na žáky samotné. Údajně podněcuje samostatnost, pozitivní prožitky. Didaktický styl s autonomním rozhodováním žáků o učivu. Z hlediska učebních efektů není při trvalé aplikaci dostatečně efektivní.

Z hlediska učebních efektů není při trvalé aplikaci dostatečně efektivní. Samotná realizace sice může stimulovat učení. Poznatky z tréninkového prostředí – samotné opakování komplex. nestrukturovaného výkonu není nejefektivnější. Pokus – omyl - zbytečně mnoho energie a praxe. Frekvence podnětů k učení je příliš rozptýlená, nahodilá a nízká. Efekty zkušenostního učení (vlastní praxe bez instrukcí a bez vytváření specifických učebních podmínek) – bez ohledu na správnost potlačení x preferování určitého jednání. Méně nebo vůbec strukturované vyučování je vhodnější ve vyšším věku u pohybově zkušenějších. Jinak není jeho efekt jednoznačně přínosný.

Technický přístup k vyučování SH Dominance osvojování izolovaných herních dovedností (zbavení herně situačního kontextu). Převládá metodické kritérium „po částech“. Vychází z názoru, že je nutné upřednostnit individuální HČ pro vytvoření dovednostních předpokladů pro účast žáka na utkání. Je vytvářena iluze, že účast v utkání je podmíněna technikou zvládnutí HČ. Vzdělávací cíl je redukován na osvojení HČ.

Záporné momenty technického přístupu k vyučování SH Aplikovaná průpravná cvičení jsou „velmi vzdálená“ od proměnlivosti utkání – pozor na ztrátu zájmu o hru. Transfer do utkání je velmi limitován. Mnozí nedokáží použít v PC naučenou dovednost v utkání. Učitel: snadno pozorovatelné změny v provedení HČ, snadné dovednostní testy, jednoduchá organizace při nácviku, činnost prováděna podle předpisu, činnost žáků je snadno kontrolovatelná, neuvědomuje si její podmíněnost psychickou komponentou, nedostatečné znalosti učitele o činnostně-situační struktuře SH, procesuálních otázek vyučování SH, podceňování kognitivní komponenty žáků a jejich schopnosti strategicky uvažovat.

Integrované přístupy k vyučování SH Jsou založeny na rychlejším rozvinutí HČ a HS, na postupném přechodu od přednostního učení herních dovedností v méně proměnlivých podmínkách k praxi s variabilnějšími podmínkami, která zahrnuje také osvojování taktické stránky individuálních činností při řešení herních úkolů, obsažených v herních situacích.

Patří sem…. Přístup založený na postupné integraci kognitivní a pohybové komponenty herního výkonu Kognitivně orientované přístupy: Přístup založený na alosterickém modelu učení Přístup založený na porozumění SH

Přístup založený na postupné integraci kognitivní a pohybové komponenty herního výkonu Vychází ze základního osvojování herních dovedností, navazuje na osvojování herních dovedností v proměnlivých podmínkách průpravných her a/nebo, a připojuje se učení základním taktikám.

Příklady Jednotlivé herní dovednosti. Spojování dvou a více dovedností do sekvencí. Počáteční útočné a obranné strategie. Utkání podle pravidel, týmová strategie se specializovanými hráčskými rolemi. Základní dovednosti (vedení míče, odebírání, střelba) jako příprava pro průpravnou hru/utkání 1:1 Dovednosti (přihrávání) a taktiky vycházející z utkání týmů s dvěma až pěti hráči

Přístup založený na porozumění SH („taktický“) Přivádí nás k problému strukturálního a časového uspořádání osvojování motorické a kognitivní komponenty herních dovedností. Nadřazuje porozumění základním principům SH a rozvoj taktického vědomí (tactical awareness) rozvoji techniky HČ. Vyučování pro porozumění SH

Rysy aplikace taktického přístupu Pochopení podstaty SH Vytvoření představ o určité obecné taktice učitelem vybrané a uplatnitelné v širším okruhu situací – získání taktického povědomí. U organizuje PH nebo HC pro prezentaci vybraného taktického problému (HÚ), který je typický pro úsek utkání. Rozhodování a) „Co dělat“ a b) „Jak to udělat?“ – objevování taktických principů pro herní jednání U organizuje PH a HC pro osvojování taktik, PC pro osvojování dovedností. Začleňování psychomotorických dispozic v PH – utkání.

Stále se opakuje na vyšší úrovni… 1 2 6 Utkání Pochopení podstaty SH Herní výkon Žák/hráč Taktické povědomí 5 3 Rozhodování na základě Otázek Co dělat? Jak to dělat? Osvojování Herních dovedností 4

Přístup založený na alosterickém modelu učení Je postaven na neustálém řešení předem stanovených problémů a v nacházení jejich řešení, která se následně uplatňují prakticky. Žáci vstupují do vyučování již s určitými představami, které navenek dokládají svým herním projevem Důležitou součástí se stává vzájemné pozorování tohoto dovednostního výkonu (přímo nebo videozáznamem), analýza herního výkonu, opětovné formulování problému a určení odpovědi.

Alosterický model učení SH Analýza herního projevu Představa Odpověď Problém P1 P2 Transformace představy Reformulace problému

Možné nedostatky Možná inklinace k teoretickému učení na rozdíl od praktické pohybové realizace, Možné vyšší nároky na časové, materiální a prostorové podmínky. POZOR! Oba kognitivně orientované přístupy vyžadují použití didaktických stylů ležících za kognitivním prahem: styly založené na řízeném a samostatném objevování

Přednosti obou kognitivních přístupů Utkání a průpravné hry jsou hlavní formou zdokonalení HV. V průběhu vyučování je zřetelnější vazba učebních činností na HV v utkání. K učení dochází po pochopení podstaty herního jednání. Jsou zvýrazněny kognitivní aspekty vyučování, podmínky pro učení se vytváří podněcováním přetváření představ o předkládaných činnostech. Umožňuje se postupná individualizace přístupu k žákům. Podněty, samostatnost, motivace hledat vlastní řešení.

Odkazy DOBRÝ, L., SEMIGINOVSKÝ, B. Sportovní hry. Výkon a trénink. Praha : Olympia, 1988. 197s. PSOTTA, Rudolf, VELENSKÝ, Michael. Vyučování sportovních her ve školní tělesné výchově: hodnocení různých přístupů. Česká kinantropologie, 2001, roč. 5, č. 1, s.75-87. ISSN 1211-9261. BLÁHA, L. Tchoukball (skriptum). Ústí nad Labem : PF UJEP, 2001, 116s. ISBN 80-7044-385-5.