Max Weber (21. dubna 1864 – 14. června 1920)

Proslulý německý sociolog, politický ekonom a jeden ze zakladatelů moderní sociologie Narodil v německém Erfurtu Studoval právní a hospodářské dějiny na několika německých vysokých školách Působil na univerzitách ve Freiburgu (od r. 1894) a v Heidelbergu (od r. 1897) Kromě práv navštěvoval přednášky ekonomie, středověkých dějin, teologie a sociologie. Stal se profesorem ekonomie a v roce 1904 přerušil univerzitní činnost. Přes opakovaná nervová zhroucení dokázal Weber vytvořit díla takového významu, že se stal jedním z předních myslitelů sociálních věd 20. století

Dílo Maxe Webera Ve všech svých pracích se Weber pokoušel naznačit spojitosti mezi různými typy společenské aktivity a zdůrazňoval, že byrokratizace politické a hospodářské společnosti představuje nejvýznamnější moment v modernizaci západní civilizace Poukazoval na vzájemné závislosti mezi kulturou a společností

Weberovy studie se zabývaly třemi hlavními oblastmi sociologie náboženství politická sociologie vztahy mezi společenskou a hospodářskou organizací Kromě toho vytvořil celou řadu dalších děl, jež se zabývaly např. metodami sociologického výzkumu.

Seznam děl 1895 Freiburská nástupní přednáška Der Nationalstaat und die Volkswirtschaftspolitik (Národní stát a národohospodářská politika ) 1904 – 1905 Die protestantishe Ethik und der Geist des Kapitalismus (Protestantská etika a duch kapitalismu) 1919 Wissenschaft als Beruf (Věda jako povolání ) 1919 Politik als Beruf (Politika jako povolání ) 1922 Wirtschaft und Gesellschaft (Hospodářství a společnost .) Tato kniha nebyla nikdy dokončena z důvodu úmrtí Maxe Webera.

Weberovy názory na vztahy mezi náboženstvím a hospodářstvím Systematické studium náboženství v celosvětovém měřítku Důkladná analýza vlivu křesťanství na vývoj západní civilizace Podrobná analýza hinduismu, buddhismu, taoismu, judaismu, islám (zde mu v dokončení teorií zabránila předčasná smrt)

Rozborem východních náboženství dospěl Weber k závěru, že představovala nepřekonatelnou překážku pro rozvoj průmyslového kapitalismu Příčinou nebyla "zaostalost" východních kultur, ale skutečnost, že měly jiná hodnotová měřítka, než jaká postupně převládla v Evropě Příklad: Hinduismus, jehož základní hodnotou je uniknout strádání hmotného světa a dosáhnout vyššího stupně duchovní existence, nikoliv ovládání tohoto světa.

Křesťanství - hřích x Boží milost Křesťanství se vyznačuje jistým napětím, emocionální dynamikou, kterou východní náboženství víceméně postrádají v křesťanství je obsažen trvalý zápas proti hříchu, jenž může vést až k revoltě proti panujícímu řádu Oproti tomu východní náboženství předurčují věřícího k pasivnímu postoji vůči vnějšímu světu a existujícím společenským podmínkám

Sociologie Maxe Webera Max Weber patří mezi největší sociology v dějinách této vědy Weber byl jedním z prvních sociologů, který se již věnoval čistě sociologii Dle Webera je cílem sociologie porozumět významu jednání na základě budování formálních modelů (ideálních typů) jednání a jejich srovnávání.

Definice sociologie podle Maxe Webera: Sociologie má znamenat vědu, která chce sociálnímu jednání porozumět pomocí výkladu, a tím ho kauzálně vysvětlovat v jeho průběhu i v jeho účincích. „Jednání“ má přitom znamenat lidské chování, tehdy a potud, pokud jeden nebo více jednajících spojují toto chování s nějakým subjektivním smyslem. „Sociální“ jednání má však znamenat takové jednání, které se svým smyslem míněným jedním nebo více jednajícími vztahuje k chování jiných a na základě toho se orientuje ve svém průběhu. Max Weber, Základní sociologické pojmy

Cíl sociologického zkoumání dle M. Webera Dle Webera je úkolem sociologie popis a vysvětlení sociálních jevů Především porozumění motivům jednání, ne kauzální vysvětlení jako u přírodních jevů Zároveň ale nechtěl popřít, že by sociologie nebyla v souladu s racionálními postupy

Weber odmítá, že by sociologie mohla: odhalit univerzální zákony lidského chování srovnatelné se zákony přírodních věd potvrdit evoluční pokrok ve vývoji lidských společností poskytnout nějaké hodnocení či morální posouzení stávajícího či budoucího stavu věcí vymezit nějaké kolektivní pojmy, jako např. „stát“ nebo „rodina“, bez toho, aby je založila na individuálním jednání

Sociologické teorie Maxe Webera Teorie moci: mít moc znamená mít možnost přimět někoho, aby něco udělal proti vlastní vůli Weber zavádí pojem panství, kterým rozumí moc založenou na pocitu závaznosti vůči autoritě. Rozlišuje tři druhy panství dle typu autority: Tradiční, odvozující autoritu z tradice a neporušitelnosti poměrů Charizmatické, založené na osobní autoritě pána a víře v jeho neobyčejné schopnosti legálně racionální, odvozující autoritu od přijatých neosobních pravidel

Charakteristickými rysy byrokracie jako ideálního typu jsou: Teorie byrokracie: Weber se zabývá byrokracií jako racionálním způsobem řízení velkých organizací. Konstruuje ji jako ideální typ, který odlišuje od jiných (předchozích) typů správy. Charakteristickými rysy byrokracie jako ideálního typu jsou: rozhodování dle obecných a neosobních pravidel stanovení pevných kompetencí jednotlivých úředníků hierarchická struktura rozhodování odborně školený personál, který je vzhledem k organizaci v zaměstnaneckém poměru

Weber vytvořil typologii jednání. Rozlišuje tyto ideální typy jednání: Teorie jednání: Jednání je motivované chování aktérů. Cílem sociologie má být dle Webera pochopit motivace aktérů k jednání. Weber vytvořil typologii jednání. Rozlišuje tyto ideální typy jednání: jednání tradiční (motivováno tradicí) jednání afektivní (motivováno vášní) hodnotově racionální jednání (na základě etických, estetických či náboženských motivů) účelově racionální jednání (instrumentálně orientované na cíl)

Racionalizace, kapitalismus a protestantská etika: Racionalizace je proces, který podřizuje všechny oblasti vztahů mezi lidmi bilancování a administraci. Zdrojem racionalizace v západních společnostech je dle Webera kulturní změna, kterou přinesla protestantská etika Protestantismus kladl důraz na individualismus, usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se na sebe

Pojetí stratifikace (rozvrstvení): Stratifikační hierarchie je určena dle statusu-místa člověka ve společenském žebříčku. společnost je rozvrstvena (stratifikována) na horní, střední a dolní vrstvu podle mnoha kritérií objektivní kritéria – příjem, majetek, složitost práce, dosažené vzdělání, bydlení… subjektivní kritéria – sebezařazení, prestiž I ve stratifikaci se vyskytuje Marxova třída (jako pojem vrstva), ale akceptuje víc majetkové kritérium. Ve stratifikované společnosti mezi sebou jednotlivá kritéria mají souvislost: větší vzdělání → složitost práce → víc peněz → větší podíl na moci.

Weberův vztah k Marxovi a marxismu Weber bývá považován za jednoho z hlavních kritiků Marxe a marxismu Klade důraz na roli kultury, zejména náboženství ve formování jednání lidí V analýzách sociálních vztahů mají velký význam individuální subjektivní orientace Weber explicitně kritizoval marxistický názor, že imanentním rysem kapitalismu je jeho vlastní zhroucení. Tvrdil, že plánované hospodářství v socialistické společnosti by racionalizaci spíše podpořilo, než ukončilo.

Citáty Maxe Webera „Politický boss je politický kapitalistický podnikatel, který na svůj účet a na vlastní nebezpečí opatřuje volební hlasy.“ „Socialismus je pokus nahradit anarchii trhu a dosáhnout větší rovnosti pomocí společenského plánování. Toto by však vedlo k nesmírnému nárůstu byrokracie moci, jehož následkem by byla nesvoboda a ekonomická stagnace.“ „Učené ženy jsou v domácnosti stejně zlá pohroma jako ženy hysterické. Učená, citlivá, galantní dáma znající bonton, a dále pobožnůstkářka, to jsou čtyři hlavní rány, kterými Mojžíš zapomněl trestat Egypťany. Každá o sobě stačí udělat z nejrozumnějšího muže blázna, a z nejšťastnějšího pak nejnešťastnějšího tvora na světě.“

Děkujeme za pozornost Seznam použité literatury: Loužek Marek - Max Weber - život a dílo Weberovské interpretace Filozofický slovník - Praha, Nakladatelství Svoboda 1981 Giddens, Anthony - Sociologie Internet