SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu Zpracovanou informaci předávají nervovým buňkám do mozku nebo míchy Čidla se soustřeďují do celků = smyslových orgánů, nebo jsou rozptýlena

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Smyslové orgány (oko, ucho) mohou podněty přesně zachytit a zpracovávat jednotlivými smyslovými buňkami Rozptýlená čidla jsou v kůži nebo uvnitř těla Prostřednictvím smyslových orgánů – oka, ucha nebo hmatu – přijímáme z okolního prostředí ohromné množství informací Jen malá část vstupuje do našeho vědomí

SOUSTAVA SMYSLOVÁ - OKO OKO = zrakový orgán Oči jsou složité smyslové orgány V každém oku jsou uloženy smyslové buňky, optická soustava a nervové buňky Nervové buňky vedou zpracované podněty jako signály do mozku

STAVBA OKA BĚLIMA Pevná vazivová blána Udržuje tvar oční koule Chrání vnitřní část oka Bělima vpředu přechází v průhlednou ROHOVKU Pod bělimou leží CÉVNATKA ( tenká prokrvená vyživovací blána oka)

STAVBA OKA Tmavá cévnatka pod rohovkou přechází v barevnou DUHOVKU Duhovka má tvar mezikruží s otvorem zvaným ZORNICE Zornicí vstupují do oka světelné paprsky Duhovka má svalová vlákna (mění velikost zornice) Za zornicí je ČOČKA

STAVBA OKA Čočka je zavěšena na ŘASNATÉM TĚLESE, které je připojeno k cévnatce Vnitřní světločivnou vrstvu oka tvoří SÍTNICE V sítnici jsou dva druhy světločivných buněk – čípky a tyčinky TYČINKY umožňují černobílé vidění při slabém osvětlení ČÍPKY slouží k barevnému vidění při jasném osvětlení

STAVBA OKA ŽLUTÁ SKVRNA = místo, kde je v sítnici nejvíce čípků, je to místo „nejostřejšího“ vidění SLEPÁ SKVRNA = místo, kde ze sítnice vystupuje zrakový nerv, světločivné buňky zde chybí Prostor mezi rohovkou a čočkou vyplňuje komorová voda Prostor mezi čočkou a sítnicí vyplňuje průhledný rosolovitý sklivec

STAVBA OKA Přídatné orgány oka = = Víčka, spojivka, slzná žláza, okohybné svaly

STAVBA OKA

STAVBA OKA

STAVBA OKA

VADY ZRAKOVÉHO ÚSTROJÍ Krátkozrakost Krátkozraké oko vytváří obraz pozorovaného předmětu před sítnicí. Postižený vidí dobře na blízko, ale vidění na dálku je nejasné a rozostřené. Krátkozrakost se koriguje rozptylkou (dvojdutou čočkou, která je nejtenční uprostřed). Dalekozrakost Dalekozraké oko vytváří obraz pozorovaného předmětu až za sítnicí. Proto dalekozraký vidí dobře na dálku, ale špatně na blízko. Dalekozrakost se koriguje spojkou. Astigmatismus Jedná se o poruchu vidění způsobenou špatným zakřivením rohovky. Řeší se například laserovou operací. Šilhání K šilhání dochází na základě poruchy okohybných svalů. Oči pak nehledí rovně, ale jedno se odchyluje. Lze řešit operativně nebo s pomocí speciálních brýlí.

ČINNOST OKA Světelné paprsky procházejí rohovkou, zornicí a čočkou a dopadají na sítnici Zaostřování je prováděno pohyby pružné čočky Zaostřování (akomodace) čočky způsobuje, že paprsky světla dopadají vždy na sítnici Světlem jsou podrážděny světločivné buňky Zrakové podněty vyvolají vzruchy, které jsou vedeny zrakovým nervem do mozkové kůry týlního laloku Spolupráce obou očí umožňuje prostorové vidění

ZÁSADY PÉČE O ZRAK Pracovat při přiměřeném osvětlení Zbytečně zrak nenamáhat dlouhým čtením vleže Nikdy se nedívat do silných světelných zdrojů bez ochranných brýlí Vyhýbat se prostředí zamořeného prachem nebo dráždivými plyny a parami Chránit si oči i hlavu před úrazy Vyhýbat se manipulaci s výbušnými látkami Při zhoršení vidění či jiných zrakových obtížích vyhledat očního lékaře dodržovat lékařem doporučení nošení brýlí