VZNIK A VÝVOJ LITOSFÉRY Vnitřní geologické děje

Co je „litosféra“? Co ji tvoří? Litosféra je pevný (kamenný) obal Země tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště. Litosféra nepředstavuje celistvý obal, ale je rozčleněná na mohutné bloky - litosférické desky, které „plavou“ na plastické vrstvě zemského pláště (tzv. astenosféra). Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské, které se neustále pohybují a tak přeměňují tvář planety Země. Tloušťka (mocnost) desek je rozdílná. Mladé oceánské desky mají mocnost menší než 15 km, zatímco staré kontinentální desky mají mocnost i více než 200 km.

Přibližně do konce prvohor pravděpodobně na Zemi existoval jeden prakontinent Pangea obklopený jediným světovým oceánem. V průběhu druhohor došlo k jeho rozpadu nejprve na dva samostatné celky – severní Laurasii a jižní Gondwanu, které se dále rozpadaly až na současné kontinenty. I nyní dochází k jejich dalšímu dělení, např. oddělování Somálského poloostrova od Afriky. Změny v litosféře

Současné rozložení litosférických desek

Důkaz kontinentálního driftu

Pohyb desek

místo vzniku zemské kůry místo zániku zemské kůry místo vzniku zemské kůry Hranice litosférických desek

Pravděpodobné rozložení kontinentů za 150 ml let

Pohyb desek doprovází zlomy vrásnění zlomy Sopečná činnost zemětřesení

HOROTVORNÁ ČINNOST souvisí s pohyby litosférických desek, při nichž vznikají pohoří je doprovázená sopečnou činností a zemětřesením

Horotvorná činnost VRÁSY - vrásnění působením tlaku dochází k zprohýbaní hornin – vzniku vrás a ke vzniku vrásových pohoří (Kordillery, Himálaj, Alpy aj.) sedlo hřbet

Horotvorná činnost ZLOMY křehké horniny působením tlaku praskají a lámou se vznikají pukliny, oddělením a posunem částí se vytvoří zlomy – posun(a),pokles(b), zdvih(c) vede ke vzniku stupňovitých horských pásem (Krušné hory) a příkopových propadlin

SOPEČNÁ (vulkanická) ČINNOST

Jak vznikají sopky? Sopky vznikají většinou na okraji litosférických desek. Kráterem se na povrch dostává magma. Hromaděním vyteklé lávy, případně sopečného popela a úlomků vzniká kuželová hora = sopka.

Výbuchy sopek v sobě mohou kombinovat oba typy erupcí. SOPKY Výlevné řídké magma volně (bez výbuchu) vytéká z kráteru sopky Výbušné (explozivní) husté magma vlivem plynů náhle vybuchuje. vyvrhují popel a žhavé úlomky (pyroklastika) ničivé Výbuchy sopek v sobě mohou kombinovat oba typy erupcí.

sopky s čedičovým magmatem – řídká láva volně vytéká a tuhne do provazcovitých nebo bochníkovitých útvarů sopky s hustým, vazkým magmatem – sopka náhle vybuchne, chrlí do výšky lávu s nahromaděnými plyny, prachem a úlomky

Geografické rozložení činných sopek na Zemi. Sopečná činnost je nejčetnější v místech, kde se stýkají dvě litosférické desky. 2/3 všech činných sopek Země se nachází ve zvýrazněném pacifickém Ohnivém kruhu po okraji Pacifické litosférické desky v celkové délce 40 000 km

SOPKY Geotermální jezírko (sopka Askja)

SOPKY Příklady sopek: Vyhaslé sopky najdeme i v ČR: Colima (Mexiko) SOPKY Příklady sopek: Aktivní sopky: Etna, Vesuv, Hekla (Evropa) Tambora, Fujisan (Asie) Colima, Fuego (Amerika) Erta Ale (Afrika) Ruapehu (Nový Zéland) Vyhaslé sopky najdeme i v ČR: nejmladší - Železná hůrka a Komorní hůrka sopečnou činností vznikly Doupovské hory a České středohoří. Krakatoa (mezi ostrovy Jáva a Sumatra)

sopečná činnost v ČR Doupovské hory České středohoří

gejzíry a termální prameny karlovarské Vřídlo Termální (horký) pramen je pramen s ohřátou vodou často obohacenou o minerální složky. Voda proniká puklinami do zemské kůry, kde se dostává do blízkosti magmatu, ohřívá se a vystupuje nahoru. Gejzír je druh termálního pramene, který periodicky vystřikuje horkou vodu a vodní páru do vzduchu. Výška erupce muže přesahovat i 50m. gejzíry na Islandu

ZEMĚTŘESENÍ

ZEMĚTŘESENÍ Ohniska zemětřesení v letech 1963 - 1998. Je jasně vidět, že ohniska jsou koncertována do úzkých pásů, které odpovídají okrajům litosférických desek

ohnisko ZEMĚTŘESENÍ seismické vlny zlom na povrchu země hypocentrum epicentrum ohnisko seismické vlny

Následky zemětřesení

Zemětřesení vzniká, pokud dojde k náhlému uvolnění energie v zemském tělese. Ta se pod povrchem hromadí v důsledku pohybů zemské kůry. Podmořská zemětřesení mohou vyvolat také velmi ničivé vlny tsunami! tsunami

Sílu zemětřesení lze posuzovat podle jeho účinků subjektivně pozorovaných lidmi v krajině (ničení staveb, sesuvy, pukliny v povrchu apod.). Nebo na základě množství energie uvolněné otřesy. Jde o objektivní veličinu, která vychází z měření zaznamenaných speciálními přístroji, seismografy .

Seismograf (řecky seismos – zemětřesení a graphein – psát) nebo seismometr (metero – měřit) je přístroj, který měří a pořizuje zápis velikosti, síly a průběhu seismických vln, vzniklých jak při zemětřesení, tak lidskou činností. Seismografy jsou využívány ke studiu průběhu zemětřesení, ale také ke zkoumání nitra Země. První jednoduchý seismometr sestrojil vynálezce a astronom Čang Cheng v roce 132 našeho letopočtu. Mnohem později, v roce 1880, sestrojil v Japonsku kyvadlový seismograf britský geolog John Milne. Tento vynález je považován za základ moderní seismologie. SEISMOGRAF

ZEMĚTŘESENÍ Záznam seismografu.

VZNIK A VÝVOJ LITOSFÉRY 10. VZNIK A VÝVOJ LITOSFÉRY Litosféra je pevný obal Země tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště, je rozčleněna na litosférické desky- oceánské a pevninské, které se neustále pohybují po plastické vrstvě zemského pláště. Pohyb desek vyvolá HOROTVORNÉ DĚJE = vrásnění a zlomy doprovázené sopečnou činností a zemětřesením. Zprohýbání hornin = vrásnění - vznikají vrásová pohoří (Kordillery, Himálaj, Alpy aj.). Křehké horniny působením tlaku praskají a posouvají se = zlomy – posun, pokles, zdvih. Vznikají stupňovitá horská pásma (Krušné hory) a příkopové propadliny. Na okraji litosférických desek vznikají sopky. Kráterem se na povrch dostává magma  láva , případně sopečný popel a úlomky hornin. Náhlým uvolněním energie, která se pod povrchem země hromadí v důsledku pohybů litosférických desek, vzniká zemětřesení. Bod na povrchu země nad místem vzniku zemětřesení - epicentrum.  

Co je „litosféra“? Co ji tvoří? Jak vypadá pohyb litosférických desek? Jak se to projevuje?

Co je „horotvorná činnost“? Co ji doprovází? Vysvětli rozdíl mezi vrásou a zlomem. Co si pamatuješ o vrásnění a co o zlomech?

Kde nejčastěji vznikají sopky? Kde najdeme v ČR sopky?

Proč dochází k zemětřesení? Co jsou tsunami a jak vznikají? Co je hypocentrum a co epicentrum?