Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_DEJEPIS2_1 Název školy Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor Autor Mgr. Radka Vanišová Tematický celek Dějepis Ročník ročník gymnázia Datum tvorby Leden 2014 Anotace Materiál je určen pro zpestření výuky dějepisu, suplovanou hodinu, výročí dané události atd. Metodický pokyn Prezentace je určena jako výklad do hodiny, pracuje s autentickými texty. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

μήμου τούς κύκλους τάραττε Úkol: V jakém jazyce je tento slavný citát?Řečtina Neruš mi mé kruhy Známý i v latinském překladu: N OLI TANGERE ( TURBARE ) CIRCULOS MEOS Úkol: Kterému slavnému řeckému matematikovi, fyzikovi a filozofovi je tento citát připisován? A) ArchimédésB) PýthagorásC) Eukleidés

A RCHIMÉDÉS (287 – 212 př.n.l.) matematik, fyzik, vynálezce, filozof … Řek – ze Sicílie (Syrákúsy) Obr. 1 Úkol: Kdy a kým byly Syrákúsy založeny? Během velké řecké kolonizace (8. stol. př.n.l.) – Korinthem – součást Velkého Řecka (Graecia Magna / Μεγάλη Ἑ λλάς) Gerhard Thiem, Archimédés (1972), Berlín Obr. 2

spojenec Karthága A RCHIMÉDÉS † 212 př.n.l. – během války - při plenění města nepřítelem bránil město důmyslnými stroji (Plútarchos, Životopisy slavných Řeků a Římanů – Marcellus) – měl být ušetřen → Římané chtěli využít jeho schopnosti a vynálezy Úkol: O jaký válečný konflikt jde? Kdo byl tím nepřítelem? Punské války Řím P UNSKÉ VÁLKY –Ř ÍM X K ARTHÁGO (3. – 2. stol. př.n.l.) Úkol: Kolik bylo těchto válek? Během které byl Archimédés zabit? Jakou roli v těchto válkách hrály Syrákúsy? 3 ( ; ; ) 2. (218 – 201)

P LÚTARCHOS, Životopisy slavných Řeků a Římanů (Marcellus) 15Když Římané zaútočili ze dvou stran, zavládlo v Syrákúsách zděšení a úzkostné ticho, protože se každý ve svém strachu domníval, že proti tak hrozné síle není možný odpor. Nyní spustil Archimédés svoje stroje. Na pozemní vojsko létaly střely různého druhu a obrovské kamenné bloky, které dopadaly s hlukem a neuvěřitelnou rychlostí, rozdrtily svou vahou všechny, kteří se nekryli, a působily zmatek v řadách vojska. Současně se z hradeb proti lodím vysoko vysunuly berany a silou obrovského tlaku shora je potápěly do hlubin nebo železnými chapadly či kleštěmi podobnými zobanům jeřábů uchopily loď, zvedly ji přídí do výše, takže stála na zádi, a ponořily ji, jinou loď lany a háky z vnitřku přitahovali k břehu a točili jí do kruhu, až narazila na skaliska pod hradbami, takže posádka lodi byla většinou zničena a zahynula. P ŘEČTI NÁSLEDUJÍCÍ ÚRYVKY O DOBÝVÁNÍ SYRÁKÚS VOJSKY ŘÍMSKÉHO VOJEVŮDCE M ARCA C LAUDIA M ARCELLA A VLASTNÍMI SLOVY JE PŘEVYPRÁVĚJ

Často se stávalo, že některá loď byla úplně vyzdvižena z moře, točila se jako ve víru a vznášejíc se ve výši skýtala hrůznou podívanou; nakonec námořníci z lodi vypadli nebo byli vymrštěni a prázdná loď narazila na hradby, anebo když chapadlo povolilo, spadla do moře. … Na válečné poradě bylo rozhodnuto ještě v noci, bude-li to možné, přiblížit se až k hradbám; neboť jak se domnívali, vlivem veliké síly strojů, kterých užíval Archimédés, byla dráha střel vysoká a dlouhá, zatímco v blízkosti hradeb byly stroje pro krátkou vzdálenost neúčinné. Avšak Archimédés, jak se ukázalo, už dávno upravil své stroje pro pohyby a střely s krátkou drahou letu, vhodné pro každou vzdálenost, a protože po celé délce hradeb byly souvisle ve velikém, počtu neveliké střílny, stály v nich malé metací stroje přizpůsobené pro krátké vzdálenosti a nepřátelům neviditelné.

16 Římané se přibližovali v domnění, že nejsou pozorováni, ale znova se ocitli v dešti šípů a jiných střel, kameny jim padaly přímo na hlavu, z hradeb se sypaly šípy, takže byli nuceni ustoupit zpět. Když se jejich jednotky rozvinuly do větší vzdálenosti, i tam je dostihovaly a zasahovaly střely, jak se vzdalovali, a způsobovaly jim značné ztráty. Současně docházelo k častým srážkám lodí. Římané však nebyli nijak schopni oplatit nepřátelům jejich údery, protože většina strojů, které Archimédés sestrojil, byla skryta za hradbami, a Římané se podobali bojovníkům, kteří bojují s bohy, ježto z neviditelných prostorů se na ně valily nesčíslné pohromy.

Marcellovi se však nakonec podařilo město dobýt. 19… Když se tak shora rozhlížel (Marcellus) po městě, jehož velikost a krása se rozprostírala dokola před jeho očima, dlouho prý plakal. Pocítil lítost nad blízkou budoucností města, když si představil příšerný obraz, v který za krátko změní nádherný vzhled města surové ruce drancujících vojáků. Neboť z podřízených velitelů se nikdo neodvážil postavit se rozhodně proti vůli vojáků obohatit se drancováním, mnozí dokonce doporučovali zakládat ohně a ničit. Ale tento požadavek Marcellus zcela energicky zamítl a jen velmi nerad a pod nátlakem svolil odcizovat cenné předměty a otroky, přitom přísně zakázal sahat na svobodné osoby. Podobně vydal rozkazy proti zabíjení, znásilňování a zotročování Syrákúsanů.

Avšak přes tyto příkazy k mírnosti, v jejichž účinnost snad doufal, byl přesvědčen, že osud města je politování hodný, a při velké radosti pociťovala jeho duše hluboký a bolestný soucit, když pozoroval rychlou zkázu tak velikého a kvetoucího blahobytu. Vždyť bohatství, které bylo vydáno všanc drancování, nebylo menší než později v Karthágu. … Nejvíce Marcella zarmoutil tragický osud Archimédův. Archimédés byl právě zabrán úvahou nad nějakým obrazcem, k jehož vyřešení soustředil mysl i oči tak, že ani včas nezpozoroval, že Římané podnikli útok a že města je dobyto. Když před ním náhle stanul římský voják a kázal mu, aby ho následoval k Marcellovi, Archimédés odepřel, dokud nevyřeší problém a nedovede důkaz do konce. Tu se voják rozhněval, vytáhl meč a probodl ho.

Jiní však vypravují, že římský voják se již před něho postavil s obnaženým mečem s úmyslem jej probodnout; Archimédés, který ho spatřil, prý ho úpěnlivě prosil, aby jen chvilku počkal, aby hledané řešení nebyl nucen nechat nedokončené a nezdůvodněné, avšak voják prý na to nedbal a probodl ho. Podle třetí zprávy Archimédés nesl Marcellovi matematické přístroje jako sluneční hodiny, koule a kvadranty, jimiž se měří velikost slunečního kotouče vzhledem k tomu, jak se nám jeví. Vojáci, kteří ho potkali, se domnívali, že ve skřínce nese zlato, a zabili ho. Jisté je, že to Marcella velmi rmoutilo a že se vrahovi takového muže vyhýbal jako bezbožnému zločinci; také dal vypátrat ‚Archimédovy příbuzné a projevil jim všemožnou přízeň.

Obr. 3 Úkol: Na základě předchozí ukázky popiš situaci na obrázku. Římský voják právě mečem probodl Archiméda, největšího matematika starověku, zabraného do práce v jeho pracovně v Syrákúsách. Edouard Vimont ( ) Archimédova smrt Μ ήμου τούς κύκλους τάραττε Nedotýkej se mých kruhů!

A RCHIMÉDÉS další slavné citáty:Εύρηκα! (Heuréka!) Mám to! Přišel jsem na to! → Archimédův zákon Δως μοι πάστωκαί τάν γάν κινάσω Dej mi pevný bod a pohnu Zemí! → páka Obr. 4 Obr. 5

A RCHIMÉDÉS Obr. 6 F IELDSOVA MEDAILE – udělována jednou za čtyři roky nejlepším mladým matematikům (do 40 let) Úkol: Kolik Čechů dosud získalo Fieldsovu medaili? Žádný 

Zdroje Obrázky: Obr. 1: Obr. 2: MagnaGraecia.jpghttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/MagnaGraecia.jpg/672px- MagnaGraecia.jpg Obr. 3: %29_Archimedes_death.jpg/800px-Edouard_Vimont_% %29_Archimedes_death.jpghttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Edouard_Vimont_% %29_Archimedes_death.jpg/800px-Edouard_Vimont_% %29_Archimedes_death.jpg Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Literatura: Encyklopedie antiky. Academia, Praha Plutarchos, Životy slavných Řeků a Římanů (přel. Hartmannn, A. Mertlík R., Stiebitz, F., Svobodová E., Bahník, V.). Odeon, Praha Slovník antické kultury. Svoboda, Praha