Počátky středověkých jednotných monarchií I. část Veronika Maurerová

Anglie Prehistorie - vznikají komplexy menhirů a kamenných kruhů. Doba rozmachu Říše římské - do roku 410, Římané ovládnou území Británie, vzniklo několik království. Od roku 410 – osidlování Anglie germánskými kmeny Anglosasy. Kolem roku 800 – první nájezdy Vikingů 1066 – vpád Normanů, ovládají dále Anglii. Renesance – dynastie Tudorovců. …

Anglosasové osidlují anglické území kolem roku 410 - Jutové (osidlovali Kent, Isle of Wight a část pobřeží Hampshire), - Sasové (v oblastech na jih od Temže, v Essexu a Middlesexu) - Anglové (Norfolk,Suffolk, Midlands a sever) vzniká heptarchie – sedm království na jihu ostrova křesťanství udrženo tím, že se saský Gildas král ožení s křesťankou a misiemi z Irska a Říma za Řehoře I. Velikého (6. stol) sjednotil král Egbert v jedno hrabství (9. stol) za krále Alfréda Velikého největší rozkvět díky opevněným městům na okrajích ostrova se dokázali bránit i proti Vikingům

Vikingové (piráti) napadají Anglii v 8. Stol 793 – napadnutí Lindisfarne (sídlo na jihu Anglie) 853 – nájezd Vikingů na Kent další nájezdy, tentokrát se Vikingové usazují a tvoří osady Na trůn nastupuje Alfred Veliký postavil se proti Vikingům, strategicky opevnil města uzavřel dohodu s dánským vůdcem Guthrumem -> vytvoření hranice oddělující anglické království a království Danelaw, kde se vyskytovalo dánské právo vybudoval nová opevněná hradiště – např. Oxford, Winchester podpořil též vzdělanost v zdevastované Anglii sám přeložil několik děl do Anlosaštiny obnovil armádu a pokračoval v obléhání Danelawu

po Alfredovi nastupují na trůn další králové a pokračují v obléhání Danelawu Po řadě mocným panovníků ale na trůn sedá Athelred Nerozhodný podniká různá opatření proti Vikingům, ale neúspěšně poslední kapka – rozkaz na vyvraždění všech dánckých obyvatel na území Anglie reakcí dánského vůdce Swena je tvrdé napadnutí Anglie s cílem dobít ji úplné dobytí se ale podaří až nástupci Swena Knutovi 1066 - bitva u Hastings - nejvýznamnější událostí a zároveň zakončením érou Vikingů Harold II. poráží dánská vojska Zároveň je poražen z jihu Normanem Vilémem Dobyvatelem

Normané Potomci části Vikingů osidlující severní část Francie – tzv. Normandii Vilém I. Dobyvatel normandský král, dobyl mnohá území nechá se korunovat anglickým králem usiluje dobít i Skotsko -> poráží Malcolma III. usiluje i o Wales a Irsko, neúspěšně Normané obsazují vévodskou vrstvu, nahrazují anglosaskou v Anglii často nepokoje mezi Anglosasy a Normany přesto dochází k míšení kultur a dokonce vzniká nový jazyk anglo-normandština -> později nazvána středověkou angličtinou

Plantagenetové Královská dynastie nastupující na anglický trůn po Normanech Jindřich II. Plantegenet jeho dědeček byl Jindřich I., anglický král jeho žena Eleanora protivník – francouzský král Ludvík VII. , syn Ludvíka Filip II. August vlastnil území Anglie, sever Francie spory s francouzským králem o území severní Francie nápravy škod v Anglii, reformy soudnictví, reformy školství a vzdělanosti omezení pravomocí církve – Claredonské úmluvy > spor s arcibiskupem canterburským Tomášem Becketem -> vražda války se syny o nástupnictví ( Janem Bezzemkem a Richardem I.), spory s manželkou, spory s Filipem II. Augustem smlouvy o rozdělení půdy vysílen a všemi zrazen umírá

Richard I. Lví srdce po smrti prvního Jindřichova syna a nástupce nasedá na trůn odmítá podle dohody předat Akvitánii Janovi Bezzemkovi jako druh se s Filipem II. Augustem vydává na křížové výpravy seznamuje se s navarrskou princeznou Berengarii a později se s ní ožení vyhrává III. křížovou výpravu a po cestě zpátky je zajat Leopoldem Štýrským vládu mezitím přebírá Jan Bezzemek po propuštění ze zajetí tvrdě útočí na Filipa II. Augusta, který jeho zajetí organizoval, boje vyhrává a Filip se podřizuje náhle umírá na poranění šípem roku 1199 umírá po smrti získává pojmenování Lví srdce díky abnormální velikosti jeho srdce

Další vládci z dynastie Plantagenetů: Jindřich III. Díky neschopnosti Jindřicha vznikl první předchůdce parlamentu Eduard I. Svolal první anglický parlament Eduard II. Eduard III. Za jeho vlády bylo osamostatněno Skotsko a prohlášeno za nezávislé

Francie 834 - Franská říše se rozpadá na tři části, ze Západofranské říše vzniká středověká Francie Rody panující na trůně středověké Francie Karlovci Robertovci Kapetovci Bourboni (odnoš Kapetovců) …

Karlovci Robertovci Karel holý první král po rozpadu franské říše slabý král posiluje na moci šlechta a církev Hugo Kapet nejdříve z rodu Robertovců zakládá dynastii Kapetovců Robertovci

Kapetovci sklonek 13. Století – Francie centralizovaný stát Filip IV. Sličný vládne královská moc nad církevní díky reformám spory s papežem Bonifácem VIII., umírá > zvolen Klement V. – 1309 donucen usídlit se v Avignonu, stále pod dohledem kardinálského sboru velké dluhy za války s Anglií (když už nemůže splácet, vyhání Židy a vyvražďuje Templáře) > vysoké daně, tvrdá politika Karel IV. Nástupce Filipa VI., umírá jako poslední přímí potomek Kapetovců roku 1328

Malé zopakování…

Kolem jaké roku se točí první vikingské nájezdy? 900 n.l. 800 n.l. 700 n.l.

Přiřaď erby. Normané Plantagenetové Kapetovci Richard I. Lví srdce

Za jakého krále byli vyvražděni Templáři? - za Huga Kapeta za Jindřicha II. Plantageneta za Filipa IV. Sličného

Která bitva rozhodla o vládě v Anglii v roce 1066 a kdo od té doby vládne na anglickém území? - bitva u Hastings, Normané - bitva u Hastings, Vikingové - bitva u Lindisfarne, Sasové

Který panovník je proslulý spory s papežem a následnými Claredonskými úmluvami? Jindřich II. Plantagenet Vilém I. Dobyvatel Athelred Nerozhodný

Z které části po rozpadu Franské říše se stává středověká Francie? z Východofranské říše z Jihofranské říše ze Západofranské říše

Jan Bezzemek byl bratr krále: - Filipa II. Augusta - Alfreda Velikého - Richarda I. Lví srdce

Svatá říše římská (Německo) vzniká rozpadem Franské říše z její Východofranské části vlády se ujímá Ludvík Němec přelom 10. stol – za vlády Jindřicha I. Ptáčníka -> sjednocení germánských kmenů

Ota I. Veliký – posílení královské moci a rozrůstání území 955 bitva na řece Lechu -> porážka Maďarů 962 korunovace římským císařem vznik Svaté říše římské národa německého

Al-Andalus (Španělsko) Pyrenejský poloostrov dobýván Araby Berbery (Maury) i přes nevoli Vizigótů přivezen Islám jako náboženství a ovládá kulturu založen chalífát Al-Andalus neustálé boje mezi domácími a dobyvateli konec 9. stol – částečný odliv muslimů zpět do Afriky 10. Stol – vznik cordobského emirátu rok 1000 – největší vzestup muslimské moci za vlády Abi Amira al-Mansúra

Reconquista Po smrti Abi Amira al-Mansúra nastává období občanských válek Vizigóti získávají moc a začínají vytlačovat Maury z území Pyrenejského poloostrova = reconquista Rodrigo Diáz de Vivar – evropský šlechtic vyznamenal se boji s Maury Araby nazýván Cid, později uznán španělským národním hrdinou 1212 – bitva u Las Navas de Tolosa, definitivní porážka Maurů 1242 – dobyta Granada -> konec muslimské vlády na Pyrenejském ostrově vznik Španělského království

A znovu malé zopakování…