jméno autora  Mgr. Štěpánka Kočová název projektu Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablony III/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět  Dějepis pořadové číslo DUM 37

Anotace Prezentace stručně přibližuje období od Mnichova až po okupaci Autor Mgr. Štěpánka Kočová Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity kombinovaná Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina 14 - 15 let

Od Mnichova k okupaci

Z 29. na 30. září 1938 = proběhla mnichovská konference = pro ČSR velké ztráty zhruba 1/3 území pokles obyvatel o 1/3 příliv obyvatel do vnitrozemí (asi půl milionu) zpřetrhání železničních a dopravních tepen ztraceno pohraniční pásmo opevnění v odtržených částech bylo 2/5 průmyslové výroby (těžba uhlí, podniky lehkého a potravinářského průmyslu) rozsáhlé lesní bohatství 1/3 orné půdy rozsáhlá emigrace Židů

České obyvatelstvo bylo Mnichovem velmi zklamáno, propadlo beznaději a šířily se projevy morálního úpadku. Heslem dne bylo: přikrčit se a přežít za každou cenu!!! Obsazené pohraniční oblasti se staly součástí německé říše = sudetská župa = její obyvatelé bez ohledu na národnost se stali občany Německa. Občanům české národnosti bylo umožněno, aby se přestěhovali do vnitrozemí. Pokud toho nevyužili do 15.3. 1939, zůstali na území sudetské župy v postavení cizinců.

Autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi Moc na Slovensku a v Podkarpatské Rusi po Mnichovu přešla do rukou autonomních vlád. Toho využila HSLS a vyhlásila dne 6.října 1938 autonomii Slovenska. Předsedou samostatné slovenské vlády se stal Jozef Tiso (1887/1947), byl to slovenský římskokatolický kněz, politik a prezident samostatného Slovenského štátu v letech 1939–1945. Na základě rozsudku Národního soudu byl v r. 1947 v Bratislavě popraven jako zrádce. Úřední a vyučovací řečí na Slovensku byla slovenština.

Československo se změnilo na federativní stát Česko – Slovensko. 22.listopadu 1938 byl přijat zákon o autonomii Podkarpatské Rusi, stát se přejmenoval na Karpatskou Ukrajinu. Pro pomnichovské období se vžil název „druhá republika“ od 1.října 1938 do 15.března 1939 5.října odstoupil prezident Edvard Beneš, své spoluobčany ujistil, že má plán, ale brzy po odletu do zahraničí se začalo s posměchem tvrdit, že ten plán byl aeroplán

k moci se dostávaly jiné politické síly = pravicové a nacionalistické = šířily nenávist k demokracii, rasismus a antisemetismus, špinily T.G.Masaryka, K.Čapka, J.Wericha a J.Voskovce …. rozpadla se vládní koalice nastupuje nová vláda „silné a tvrdé ruky“, měla zajistit přátelskou politiku k Německu jediná vládní strana = Strana národní jednoty

Prezidentem republiky byl Emil Hácha (3.prezident), předsedou vlády byl Rudolf Beran, ministr zahraniční věcí František Chvalkovský. Nová vláda vládla bez kontroly parlamentu, měla právo nahrazovat „nevhodné“ zákony“ novými a měnit ústavu. Přestaly vycházet demokraticky zaměřené noviny a časopisy, vláda zakázala činnost levicových a demokratických stran (byla povolena jen NSDAP nebo SdP). Existovaly jen dvě strany: A) Strana národní jednoty B) Národní strana práce = opoziční strana, zabránila nastolení úplné totality

Situace na Slovensku = nacisté podporovali HSLS. Příprava voleb v prosinci 1938: první volby totalitního typy v dějinách Československa (na kandidátce byla jen jediná politická strana = HSLS) !!! Ve snaze zabránit rozpadu státu se počátkem března 1939 rozhodla pražská vláda nastolit na Slovensku vojenský režim = neúspěch, Jozef Tiso byl podporován Adolfem Hitlerem.

14.března 1939 byl vyhlášen samostatný slovenský stát, Slovenský stát byl pod značným vlivem nacistického Německa, se kterým byla podepsána Ochranná smlouva (Německo bylo „ochráncem“ Slovenska). Slovenské ozbrojené síly se také podílely v září 1939 na napadení Polska. Situace v Podkarpatské Rusi = předseda tamní autonomní vlády prohlásil, že končí ústavní vztah jeho země k Česko – Slovensku a území začala obsazovat maďarská vojska se souhlasem Hitlera.

Protektorát Čechy a Morava Protektorát = forma podřízené závislosti jedné země na druhé, násilně prosazená 15.března 1939 přijel na Pražský hrad Adolf Hitler, aby vyhlásil protektorát Čechy a Morava (německy Protektorat Böhmen und Mähren), trval až do kapitulace Německa 9.května 1945. Protektorát neměl vlastní armádu = pouze tzv. vládní vojsko (mělo asi 7 000 mužů, špatně vyzbrojených). Byl zrušen parlament, vedoucí představitelé státu v čele se státním prezidentem se stali fakticky loutkami úřadujícího říšského protektora.

Jejich působení bylo rozporuplné – na straně jedné kolaborovali s okupační správou, na straně druhé byla snaha vytěžit pro české obyvatelstvo maximum možného. Představitelé protektorátní správy: Státní prezident Emil Hácha Předseda vlády Rudolf Beran (15. 3. 1939 – 27. 4. 1939) Alois Eliáš (27. 4. 1939 – 28. 9. 1941) Jaroslav Krejčí (19. 1. 1942 – 19. 1. 1945) Richard Bienert (19. 1. 1945 – 5. 5. 1945)

Byla zřízena německá okupační správa v čele s říšským protektorem, který zastupoval A.Hitlera (rozhodoval o všem důležitém) Říšský protektor Konstantin von Neurath (1939– 27.září 1941) Reinhard Heydrich (1941–1942) Kurt Daluege (1942–1943) Wilhelm Frick (1943–1945)

Později většinu pravomocí okupační správy převzala nová okupační instituce: Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu, státním ministrem se stal Karl Hermann Frank, nejnenáviděnější ze všech představitelů okupační správy. Od dětství byl veden k nenávisti k Čechům a hlavně Židům. Prosazoval tvrdé a neústupné jednání s Čechy a vypracoval návrhy na konečné řešení české otázky založené na germanizaci, snažil se o úplné začlenění českých zemí do německé říše. Po válce byl shledán vinným z válečných zločinů a z vyhlazení obcí Lidice a Ležáky. Karl Hermann Frank byl odsouzen k smrti oběšením a 22. 5. 1946 na dvoře Pankrácké věznice před zraky 5000 diváků oběšen.

Karl Hermann Frank

Všemu napomáhala německá státní tajná policie = gestapo, nejbrutálnější součást okupační moci.   Politické strany byly zrušeny, díky E. Háchovi vzniklo v roce 1939 jednotné politické hnutí Národní souručenství. Do této "strany" se přihlásilo 98 % českých mužů. Tak vznikla půda pro určitou formu národního odboje. Roku 1943 bylo Národní souručenství pro svůj ryze národní postoj rozpuštěno.

Kulturní život byl podřízen zájmům německé propagandy Kulturní život byl podřízen zájmům německé propagandy. Vydavatelskou a nakladatelskou činnost omezila cenzura. Bylo zakázáno vydávat, prodávat a půjčovat anglickou, americkou, polskou, židovskou, francouzskou, ruskou a jugoslávskou literaturu. Mnoho knih i hudebních děl se dostalo na index zakázané kultury. Lepší život měl český film, i když i ten podléhal tlakům okupantů. Tlaku bylo vystavěno i české školství. V roce 1942 bylo vydáno tzv. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (KVMČM), byla to organizace zaměřená na rozvoj sportovních aktivit a branné zdatnosti mladých. Pravým smyslem Kuratoria byla převýchova českého obyvatelstva podle cílů nacistické ideologie. Jejím zakladatelem byl ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec.

V Kuratoriu byly používány nacistické symboly, pozdrav vztyčenou pravicí a uniformy připomínající stejnokroje SS. Řada představitelů Kuratoria pro výchovu české mládeže se po válce odpovídala před Národním soudem.   Počet českých středních škol se na příkaz okupačních orgánů snížil na polovinu, povinným jazykem ve škole se stala němčina. Učitelům Čj, D, Z bylo nařízeno, co a jak smějí učit. Řada učitelů musela absolvovat přeškolení. Mezi učiteli se našlo mnoho statečných duší.

Život v protektorátu Strach před gestapem, udavačství z vlastních řad, němčina se stala úředním jazykem, byl zaváděn režim nucených prací (od roku 1942 byly na práci do Německa nasazovány celé ročníky mládeže, celkový odhad totálně nasazených se odhaduje na 600.000). Hospodářská situace = snaha okupačních orgánů využít hospodářské možnosti českých zemí, zaveden systém řízeného válečného hospodářství, do země rychle pronikal německý kapitál. Nevýhodný kurz koruny k marce 1 : 10 (za 1 marku 10,-korun). Německé banky si přisvojily devizové rezervy bývalé ČSR.

Do důležitých podniků byli dosazeni němečtí správci Do důležitých podniků byli dosazeni němečtí správci. Nejdůležitější podniky a doly přešly do německého vlastnictví, Německo také zabavilo veškerou výzbroj československé armády. Němci zabavovali židovský majetek, Židé byli zbaveni nejen majetku, ale i občanských práv a veškeré lidské důstojnosti. Museli nosit na viditelném místě žlutou šesticípou hvězdu – Davidovu.

Začaly hromadné transporty Židů od podzimu 1941 do vyhlazovacích táborů. Ze 70.000 dospělých vyvraždili 60.000, z přibližně 13.000 židovských dětí (do 18 let) se z koncentračních táborů vrátilo 242 dětí!!!!!!!!!!!!!!!!!! V říjnu 1941 zřídily nacistické úřady v městě Terezín ghetto – Židé se zde shromažďovali, odsud byli deportováni do vyhlazovacích táborů, zejména do Osvětimi (63 transportů, vyvezeno 87.000 vězňů). Tímto vězením prošlo 140.000 vězňů, více než 30.000 z nich zahynulo.

Perzekuce Rómů = byly zřízeny kárné pracovní tábory v Letech u Písku a v Hodoníně v okresu Blansko. Romům byl po příchodu do tábora odebrán majetek, byli ostříháni dohola a rozděleni do skupin na muže, ženy a děti. Podle táborového řádu nesměli mluvit romsky, pokus o útěk se trestal okamžitým odesláním do Osvětimi. Táborová správa Romy "pronajímala" podnikatelům v okolí za mzdu 10 haléřů za hodinu.

Zavedení lístků Regulace spotřeby se týkala másla a jiných jedlých tuků, cukru, masa a masných výrobků, mléka, kávy, čaje, mouky, chleba a pečiva. Nepovolená porážka domácího zvířete byla jistou smrtí.

Později byl systém doplněn o povinnost vydávat příděly i na jídlo v různých typech veřejného stravování. Od ledna 1940 se na území protektorátu nesměla prodávat káva, čokoláda a jižní ovoce. Byly zavedeny i tzv. šatenky na textil a poukazy na obuv. Výsledkem přídělového hospodářství byl černý trh, kde se nakupovalo za mnohem vyšší ceny. Nedostatek pohonných hmot = omezování automobilové dopravy, benzín nahrazován pohonem na dřevoplyn. Náhražky všeho druhu : místo másla margarín, místo džemu marmeláda z červené řepy, místo kávy pili cikorku, místo cigaret kouřili domovinu.

Protinacistický odpor a odboj Přes veškerá zklamání a beznaděj se na území protektorátu zrodil odboj proti okupantům = typicky český, tj. nenásilný. K tomu bylo zapotřebí odvahy a hrdinství = hrozily nejpřísnější tresty: trest smrti nebo transport do koncentračního tábora. V počátcích odboje = živelné odmítavé reakce na okupaci = lidé vytvořili desatero – zásady, jak se chovat k Němcům (v kině při německém týdeníku hlasitě kašlali nebo šoupali nohama, v divadle při narážce na režim hlasitě tleskali, v hospodách se zpívali národní písně, důležitou roli sehrál rozhlas – používání jinotajů, národ se bránil i anekdotami – např. protektorát byl přejmenován na protentokrát, poslouchalo se české vysílání z Londýna.

Otevřenější akce odporu bylo převezení ostatků K. H. Máchy z Litoměřic na vyšehradský hřbitov či národní poutě a slavnosti na památných místech (důležitou roli sehrála i katolická církev). K odbojové činnosti patřilo i roznášení ilegálních novin a letáků, poslech zahraničního rozhlasu – na většině rozhlasových přijímačů byly odstraňovány vlnové rozsahy umožňující poslech Londýna či Moskvy – každý rozhlasový přijímač musel být opatřen výstražným textem : Pamatuj, že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno a trestá se káznicí nebo smrtí.

Symbolem vysílání londýnského rozhlasu = věž Big Ben s charakteristickými údery zvonů = znělka rozhlasové stanice BBC. Z Londýna pravidelně promlouval k českým posluchačům populární ministr zahraničí v exilu Jan Masaryk. Z Moskvy to byla znělka kremelského orloje a promlouval Klement Gottwald či Zdeněk Nejedlý.

17.listopad 1939 28.října 1939 přivedla vzpomínka na vznik ČSR český národ do ulic = největší demonstrace probíhala v Praze. Okupanti proti ní zasáhli, padly i výstřely, došlo k zabití pekařského dělníka Václava Sedláčka (22 let) a dalších 5 osob bylo zraněno, mezi nimi byl i Jan Opletal, student medicíny. Jeho zranění bylo těžké a on zranění podlehl 11.11. Jeho pohřeb 15.11. přerostl v národní protinacistickou manifestaci.

Důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí říšským protektorem Konstantinem von Neurathem. Více než tisíc studentů bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět studentů bylo bez řádného soudu 17. listopadu popraveno. Z důvodu připomenutí této události byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentů Mezinárodním dnem studentstva. Přesně po 50 letech studenti opět bojují s totalitou. Historie má smysl pro svou symboliku!!!

Zdroje: www.wikipedia.com Učebnice dějepisu pro 9. ročník základní školy, SPN, Praha 2002