Druhá světová válka

Okolnosti vzniku a začátek druhé světové války Ke druhé světové válce se schylovalo už v průběhu 30. let. V roce 1939 byly stále zřetelnější rozdíly v politice mezi demokratickými mocnostmi – Velkou Británií, Francií a USA – a fašistickými a militaristickými režimy, představovanými Německem, Itálií a Japonskem.

Po ovládnutí zbytku českých zemí v polovině března 1939 pokračovaly další fašistické výboje. V polovině dubna 1939 okupovala Itálie Albánii. V květnu 1939 byl uzavřen sovětsko-německý pakt o neútočení.

Vlastní začátek 2. světové války znamenalo napadení Polska Německem 1 Za dva dny nato vypověděly Německu válku Francie a Velká Británie. Z východu pak 17. 9. 1939 obsadil část polského území Sovětský svaz.

Průběh druhé světové války Vzhledem k svému průběhu byla válka v Evropě od podzimu 1939 nazývána „podivnou válkou“. Na moři se naopak tvrdě bojovalo. V průběhu roku 1940 Německo zaútočilo postupně na Dánsko, Norsko, Holandsko, Belgii, Lucembursko, Francii a Velkou Británii. V letecké bitvě o Británii úspěšně bojovali i českoslovenští letci.

Na jaře 1941 Německo obrátilo svou pozornost k Balkánskému poloostrovu. V červnu 1941 Německo zaútočilo na Sovětský svaz. Na východní frontě se odehrály závažné bitvy o Moskvu a Stalingrad, a bitva u Kurska.

Boje 2. světové války probíhaly i v Africe. V prosinci 1941 Japonci napadli americkou vojenskou základnu Pearl Harbor. USA tak vstoupily do války. Na začátku roku 1942 vznikla protihitlerovská koalice v čele s USA, Velkou Británií a Sovětským svazem.

V červnu 1944 otevřeli Spojenci druhou frontu na západním pobřeží Francie. 8. května 1945 kapitulovalo Německo. V Evropě tím skončila 2. světová válka. V Asii boje pokračovaly. V srpnu 1945 svrhli Američané atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki.

2. září 1945 Japonsko podepsalo kapitulaci. Tím druhá světová válka definitivně skončila.

Ovládnutí Československa Německem Nacistické Německo ovládlo československé pohraničí po mnichovské dohodě z konce září 1938. Okleštěný stát se nazýval druhá republika. Prezidentem byl E. Hácha. 7. 10. 1938 získalo Slovensko samosprávu. Premiérem první autonomní slovenské vlády se stal J. Tiso.

Autonomní vláda vznikla v říjnu 1938 i na Podkarpatské Rusi. 14. 3. 1939 byla vyhlášena samostatnost slovenského státu. Slovenská republika byla státem závislým na nacistickém Německu. Hlavní politickou silou na Slovensku byla Hlinkova slovenská ľudová strana.

Podkarpatskou Rus obsadilo Maďarsko. 15. 3. 1939 došlo k okupaci zbytku českého území a následně byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. Německou okupační moc představoval říšský protektor.

Obyvatelé Protektorátu měli velké obavy z tajné německé policie – gestapa. Začalo systematické pronásledování židovských obyvatel. Mnoho lidí umíralo v koncentračních táborech.

Situace v českých zemích za 2. světové války; holocaust Okupace v mnoha směrech krutě zasáhla do života obyvatel protektorátu Čechy a Morava. Část z nich byla totálně nasazena na práce do Velkoněmecké říše. Pro mnoho příslušníků české inteligence znamenala okupace smrt. Mezi Čechy se však objevili i kolaboranti a konfidenti.

Nacistickou perzekucí byli nejvíce postiženi Židé, ale také Romové a další skupiny „nepřátel Říše“. Na území Protektorátu byli Židé internováni v terezínském koncentračním táboře, Romové pak v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Odtud byli posíláni na smrt do vyhlazovacích táborů.

Bylo vyvražděno téměř všechno židovské a romské obyvatelstvo protektorátu Čechy a Morava. Celkem bylo vyvražděno 6 mil. evropských Židů a čtvrt až půl miliónu Romů.

Boj Čechů proti německé okupaci; osvobození Československa Mnoho Čechů odešlo do zahraničí a odtud organizovalo boj za osvobození vlasti od nacistů. Centry českého odboje byly na západě Londýn a na východě Moskva. V čele západního odboje stál Edvard Beneš, komunistický odboj organizovaný v Sovětském svazu vedl K. Gottwald.

V zahraničí vznikla i československá vojenská jednotka. V letech 1944 – 1945 se účastnila osvobozovacích bojů spolu se sovětskou armádou. V Protektorátu vznikaly ilegální odbojové organizace. Samostatně vedla v Protektorátu aktivní odboj proti Němcům komunistická strana.

17. listopadu 1939 Němci uzavřeli české vysoké školy. K největším odbojovým akcím patřil atentát na R. Heydricha v květnu 1942. Němci se za něj krutě pomstili na českém obyvatelstvu. Postupně se organizovaly partyzánské skupiny.

Velkou akcí odporu proti nacistům bylo Slovenské národní povstání. Vypuklo na konci srpna 1944. Na jaře 1945 doházelo k protinacistickým akcím občanů. Největší bylo Pražské povstání, které začalo 5. 5. a skončilo 9. 5. 1945.

Hlavní podíl na osvobození českého a slovenského území měl Sovětský svaz. Západní Čechy osvobodila americká armáda.

Jednání o uspořádání světa po skončení druhé světové války Jednání o poválečném uspořádání světa po porážce Německa vedly státy protifašistické koalice už od roku 1941. Spojenci se snažili své akce proti státům fašistického bloku koordinovat. Hlavní diplomatická jednání o uspořádání světa po válce probíhala v Teheránu v listopadu a na začátku prosince 1943, na Jaltě v únoru 1945 a v Postupimi v červenci a na začátku srpna 1945.

Jednání byla velmi složitá. Sověti měli často jiný názor než Američané a Britové. K jistým dohodám však nakonec došlo. „Velkou trojku“ představovali Stalin,Churchill a Roosevelt, kterého po jeho smrti na jaře 1945 vystřídal Truman. Součástí jednání byla i příprava vzniku Organizace spojených národů.

Ta byla založena v roce 1945. OSN se pak stala velmi rozvětvenou organizací. Jejím cílem zůstává bránit ve světě válkám a přispívat k mírové spolupráci mezi státy.

Zahraniční odboj 2. centra – Londýn (čs. exilová vláda – E. Beneš) Moskva (KSČ – K. Gottwald) 2 hlavní směry západního odboje – politický a vojenský jejich cíl: obnova samostatné ČSR v předmnichovských hranicích

předpoklady: a) uznání neplatnosti Mnichovské dohody b) uznání čs. prozatímní vlády v Londýně (1940 V.Británií, 1941 SSSR) c) ČSR členem protihitlerovské koalice (prosinec 1941) d) 12. 12. 1943 Československo-sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci (Stalin – Beneš)

Českoslovenští vojáci: a) na Východě – 1941 zformování čs. Vojenské jednotky (H. Píka, L. Svoboda; asi 20 000 mužů) b) na Západě – 1939 – 1940 ve Francii a V. Británii, zejména letci a parašutisté (F. Peřina, F. Fajtl, …)

Atentát na Heydricha důvody: a) vyhlášení stanného práva (zatýkání, popravy, odříznutí od informací) b) transporty českých Židů a Romů do vyhlazovacích koncentračních táborů c) rozbití odbojové organizace

akce řízena z Londýna účastníci: Jan Kubiš, Josef Valčík (Češi), Jozef Gabčík (Slovák) atentát proveden 27. 5. 1942 v Praze - Kobylisích

důsledky: a) snaha o likvidaci české inteligence b) popraveno asi 1 500 osob c) vypálení obcí Lidice a Ležáky (červen 1942) toto období označováno jako heydrichiáda

význam: akce přispěla k upevnění mezinárodního postavení čs význam: akce přispěla k upevnění mezinárodního postavení čs. exilové vlády v Londýně

Osvobozování území ČSR od roku 1944 růst odbojové činnosti v Protektorátu v srpnu 1944 povstání na Slovensku – organizátorem Slovenská národní rada, požadavkem obnovení Československa září – říjen 1944 karpatsko-dukelská operace 6. 10. 1944 vstup československých a sovětských vojáků na naše území

duben 1945 osvobození a) Bratislavy a Brna (z jihu) – sovětská armáda b) Ostravy (ze severu) – sovětská armáda c) Chebu a Plzně (ze západu) – americká armáda stanovení demarkační linie – Linz, Č. Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Chemnitz

Květnové povstání podíl na přípravách: odbojová organizace Obrana národa, četnictvo, policie, vládní vojsko povstání vypuklo 1. 5. v Přerově, v Praze 5. 5. 1945 do čela povstání Česká národní rada boje o Český rozhlas

8. 5. 1945 přijala Česká národní rada kapitulaci německých vojsk

Slovensko za války 14. 3. 1939 vyhlášení samostatnosti 23. 3. 1939 smlouva s Německem – Německo mělo ochraňovat slovenské území, získat kontrolu nad slovenskou armádou, zahraniční politikou a hospodářstvím prezidentem Jozef Tiso jediná politická strana – Hlinkova slovenská ľudová strana (HSLS)

nastolen totalitní režim označovaný jako klerofašistický Slovensko mělo být „vzorovým státem“ – fungující ekonomika, dobrá životní úroveň, dobudováno vysoké školství zpočátku spojenec postupně přibývalo odpůrců důvody: a) vyhlášení války SSSR b) perzekuce Židů

1943 vznik Slovenské národní rady – příprava ozbrojeného povstání (srpen 1944) povstání potlačeno zapojení do osvobozování území ČSR