Dopady světové finanční krize na rozvojové země 7. června 2012, Barevná kavárna,Praha

Zasáhla vůbec krize rozvojové země? Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný

Zasáhla vůbec krize rozvojové země? Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný

Zasáhla vůbec krize rozvojové země? Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný

Zasáhla vůbec krize rozvojové země? HDP Německo na obyvatele (2011): USD, při růstu 3,1% se zvýšilo o USD HDP Číny na obyvatele (2011): USD, při růstu 9,2% se zvýšilo o 478 USD HDP Keni na obyvatele (2011): 900 USD, při růstu 5,1% se zvýšilo o 46 USD V Německu žije pod hranicí chudoby méně než 2 % obyvatel V Číně žije pod hranicí chudoby (méně než 1,25 USD na den) asi 18%, tj. 207 milionů lidí, v Indii 455 milionů lidí. Vzhledem k demografickému vývoji (např. Indie) tempo ekonomického růstu musí být vysoké, jinak hrozí pokles pracovních míst, nárůst chudoby, nerovností apod. (v případě Indie je potřebný růst odhadován na 5% HDP) Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný

Faktory, které je třeba mít na paměti při srovnání  Obtížná měřitelnost: rozdílné výchozí podmínky (výše dluhu, rezerv, politická situace apod.)  Různá míra zapojení do globální ekonomiky: různá míra závislosti na komoditách, vývozu apod.  Setrvačnost krize: ekonomické a společenské se projevují po delší době Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný

Koho postihla krize více a koho méně (1) Záleží na tom, na jaké kanály, kterými se krize šířila a šíří, jsou země napojeny:  Finanční trhy: JAR: v roce 2006 činil podíl kapitálových trhů na HDP 20%  Obchod: exportéři postiženi poklesem poptávky, dovozci komodit postiženi růstem jejich ceny (viz potravinová krize)  Remitence: v minulých krizích průměrný pokles o 20% 5 zemí nejvíce závislých na remitencích (zdroj: WB a IMF, statistiky z roku 2008, v mil. USD) Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný Region eShare in GDP (2007) TajikistanECA ,0191,6911, % MoldovaECA ,1821,4981, % LesothoSSA % HondurasLAC1,1751,8212,3912,6252, % LebanonMNA5,5914,9245,2025,7696, %

Koho postihla krize více a koho méně (2)  Dostupnost půjček: snížení dostupnosti o 30 – 50%, postihlo zejména země závislé na exportu a FDI  Ekonomické dopady: mzdy, zaměstnanost (v Číně hned po krizi ztráta 20 milionů pracovních míst v důsledku poklesu obchodu, v roce 2009 čínská vláda schválila obrovský stimulační balíček ve výši 460 miliard eur).  ODA: (Irsko, Itálie a další země snížili své výdaje na ODA. Již před krizí pouze 5 zemí dávalo na ODA alespoň 0,7% HND. Rozdíl mezi přislíbenými a potřebnými zdroji činí 168 mld. USD (ODA) mld. USD (klima) ročně (OECD / Leading Group on Innovative Financing). Nicméně 120 mld. USD není z hlediska všech zdrojů/finančních proudů zdaleka nejdůležitější zdroj (FDI v roce 2006 činily 376 mld. USD, viz remitence apod.). Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný

Koho postihla krize více a koho méně (2) Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný Zdroj: Světová banka, Migration and Remittances Factbook, 2011

Hrubé porovnání dopadů dle regionů Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný Finanční krize ObchodKomodityInvesticeDluhRemitenceODA Východní Asie a Pacifik Xx Evropa a střední Asie Xxx Latinská Amerika a Karibik xxX Střední východ a severní Afrika xxx Jižní AsieXXx Sub-Saharská Afrika XxXXX

Křižovatka, aneb o jakých změnách se mluví  Krátkodobé: regulace finančních trhů nastartování růstu snížení úniků kapitálu z Jihu  Dlouhodobé: krize Západu: nový rozvojový model nebo starý model (demokratický vs. autoritářský kapitalismus) geopolitický posun: ztráta vlivu nebo multipolárnější svět? Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný

Další otázky  Změna v kategorizaci: jsou země/státy správnou relační jednotkou, neměli bychom spíš hovořit o komunitách?  Hledání rozvojového modelu: krize zpochybnila mnohá doporučení „vyspělých zemí“, co znamená selhání „západního rozvojového paradigmatu“ pro rozvojové/vyspělé země? Naděje pro udržitelnější, férovější, stabilnější rozvoj nebo nebezpečí čínského modelu?  Ekonomizace rozvojové spolupráce: návrat k pojetí „každá koruna/euro se musí mít efekt v ekonomice donorské země“?  Hledání nových zdrojů: spolupráce se soukromým sektorem: naděje na nové zdroje nebo nebezpečí pro principy rozvojové spolupráce?  Reforma institucí: IMF, posun od G8 ke G20… Dopady krize na rozvojové země Prague | Ondřej Kopečný

ČAS NA DISKUSI