Atriální fibrilace Jirka Wild
ÚVOD Poruchy srdečního rytmu neboli arytmie představují různě závažnou škálu abnormalit činnosti srdce – některé mohou vést až k zástavě srdce Atriální neboli síňová fibrilace patří mezi velmi závažné arytmie Výskyt síňové fibrilace je udáván kolem 0,5% v celé dospělé populaci, u osob nad 60 let (4%) a nad 75 let věku je to více než 10%
Srdeční činnost Srdeční cyklus sestává z několika fází, které jsou pravidelné a můžeme je zobrazit pomocí EKG 1) Systola (stah) síní 2) Systola komor 3) Diastola (síní a komor)
EKG
Srdeční frekvence Každý stah zdravého lidského srdce má svůj prvopočátek v SA uzlu (pacemaker) - sinusový rytmus Srdce tepe asi 70krát za minutu a frekvence se buď může zpomalit (bradykardie – pod 60/min) nebo zrychlit (tachykardie – nad 100/min) Síňová fibrilace patří mezi tachykardie
Síňová fibrilace (= míhání) Síně se stahují vysokou frekvencí (300-500/min), avšak zcela nepravidelně a nekoordinovaně Jedná se o chaotické šíření depolarizace myokardem síní bez zjevného pacemakeru Důsledek: Sníží se spotřeba kyslíku, vykonaná srdeční práce – malý pokles srdečního výdeje (15%), nejsou generovány tlaky v srdci a je znatelný nepravidelný arteriální puls
Síňová fibrilace a EKG Na EKG se znázorní nahrazením vlny P mnoha malými nepravidelnými vlnkami (vlnkami F) Vlna P tedy chybí Komorové komplexy mají norm. tvar, ale jsou zcela nepravidelně rozloženy
Síňová fibrilace a pacient Pacient může pocítit srdeční palpitace (nepříjemné, intenzivně vnímané projevy srd. činnosti), to odráží nepravidelnost v srdeční činnosti Malý pokles srdečního výdeje může způsobit pocit únavy, také levostranné srdeční selhání, což se projeví dušností Komplikace – celkové srdeční selhání, mrtvice, vznik krevních sraženin (trombů)
Léčba Medikamentózní léčba (použití antiarytmik) - hl. ovlivnění mechanizmu vzniku - léky proti srážení krve (aspirin, warfarin) Nefarmakologická léčba – výboje, kterými je docílena synchronní depolarizace (přerušení tachykardie) nebo odstranění problematické oblasti vysokofrekvenčním impulsem (katetrizační ablace) a implantace kardioverterů-defibrilátorů
Literatura Ošťádal, B.: Patologická fyziologie srdce a cév, Karolinum, Praha 2003. Ganong, V.-F.: Přehled lékařské fyziologie, H&H, Praha 1999. Nečas, E.: Patologická fyziologie orgánových systémů 1, Karolinum, Praha 2003. Herget, J.: Poznámky k přednáškám z fysiologie I, H&H, Praha 1999. http://www.medmovie.com/mmdatabase/MedMovieRedirect.aspx?ClientID=30