Žijeme ve společném světě Stav, vývoj, rizika a možnosti v soudobé „multikulturní“ společnosti a globálním světě.

Planeta Země – „živá“ planeta je planetou rozmanitých ekosystémů. Právě její rozmanitost a pestrost neživého prostředí i živých forem života z ní činí jedinečnou v dosud známém Vesmíru.

Rozmanitost je znakem také soudobé LIDSKÉ SPOLEČNOSTI. V rámci ní rozlišujeme tzv. „lidské rasy“. Tj. velké skupiny lidí se stejnými tělesnými znaky, které vznikly vlivem odlišného přírodního a geografického prostředí.

I přes jisté odlišnosti platí, že všichni lidé jsou si rovni…Všichni musíme jíst, pít, spát, milujeme. Nikdo z nás není více ani méně. Každý z nás je člověkem. Všichni se umíme smát.

Všichni se umíme bát.

V očích každého z nás najdete lásku, strach, touhu i radost, bolest, naději i očekávání….

Jak je tedy možné, že i v moderním světě stále více dětí bere do rukou zbraně a se zbraní umírá?

Proč lidé bojují, plení, ničí a marní takový zázrak, jakým je život?

Proč jedni žijí v blahobytu, zatímco řada lidí umírá v bídě hlady, vyčerpáním?

Původcem všeho je jen člověk a jeho kultura. Kulturou rozumíme historicky vzniklý a s vývojem člověka se rozvíjející systém hodnot. Z antropologického hledisky je kultura vše to, co souvisí s činností člověka nebo je jejím výsledkem.

Kultura je jedním ze znaků etnicity – tj. systému jazykových, kulturních, náboženských a teritoriálních faktorů, vymezujících etnikum. Kultura je rozmanitá a právě její rozmanitost – tzv. kulturní pluralismus je podle řady myšlenkových proudů předpokladem úspěšného přežití lidského druhu.

V současném světě dochází v souvislosti s globalizací,

ale také nezadržitelnou migrací obyvatelstva, ke střetávání jednotlivých kultur. Snad nejlépe tento proces označuje termín akulturace, tj. proces vývoje a střetávání i prolínání jednotlivých kultur, přejímání jejích hodnot, tradic či vzorců chování, jejich přetváření i vylučování.

Dochází k míšení architektury, technologií, vzorců chování i náboženství. Řada příkladů ukazuje, že kultury a náboženství mohou existovat vedle sebe i mezi sebou. Jde však o dlouhodobé procesy akulturace, adaptace i integrace.

Jak toho však dosáhnout ve světě, ve kterém stále existuje: - xenofóbie (strach z cizinců) - rasismus (nepřátelské a diskriminační jednání na základě rasové odlišnosti) - extrémní nacionalismus - předsudky a hloupá omezení?

Východisko je jediné – OSVĚTA, tj. výchova a vzdělávání v oblasti multikulturní problematiky.

Jde o cílené poznávání odlišných kultur, jejich znaků (náboženství, hodnot, tradic atd.). Rozvíjení dovedností komunikace, kooperace a vzájemného soužití.

Významnou roli hrají nejen vzdělávací programy, ale také legislativní ochrana na úrovni lokální i mezinárodní.

V této oblasti působí řada státních, dobrovolných a mezinárodních organizací a institucí.

Pokusme se chápat odlišnost jako hodnotu. Zrušme hranice v komunikaci a bariéry ve vzájemném soužití.

Jedině cestou tolerance, úcty a respektu dosáhneme toho, abychom všichni stáli na stejné startovní čáře příležitosti.