Vypracovala: Bc. Jana Náhlíková, ČJ-OV INDIE Vypracovala: Bc. Jana Náhlíková, ČJ-OV

Indická republika- základní údaje Rozloha: 3 287 263 km² Počet obyvatel: 1 131 043 000 Federativní stát Počet svazových států: 28 Počet svazových teritorií: 7 Hlavní město: Dillí Gramotnost: 65,38% Měna: indická rupie (INR)

Oficiální název: Indická republika, hindsky: Bharát Ganrádžja Jazyky: hindština, angličtina, kašmírština,… Člen Commonwealthu Náboženství: hinduismus, islám, buddhismus, sikhové, džinismus

Hlavní politické strany INC- Indian National Congress- Indický národní konges Strana levého středu Bojuje proti náboženským, etnickým a kastovním předsudkům a privilegiím Voličskou základnou je chudší vrstva obyvatelstva BJP- Bharytiya Janata Party- Indická lidová strana Konzervativní strana pravého středu Politický program založen na nacionalismu a obraně tradičních hinduistických hodnot Silná je na severu země a tam, kde se cítí hinduistické obyvatelstvo ohroženo rostoucím vlivem muslimské menšiny

Prezidentka Pratibha Dévísinh Pátilová (*1934) V úřadu od 25. 7. 2007 První prezidentka v historii Indie

Indie pod nadvládou Británie 16. st.- vznik britské Východoindické společnosti, tj. počátek systematické kolonizace celého indického subkontinentu 19. st.- vznik Britské Indie 20.st.- vlna odporu proti nadvládě Británie ze strany Indů, symbolem Gándhí a jeho nenásilná politika

Gándhí Móhandas Karamčand Gándhí Později na popud indického básníka Rabíndranátha Thákura nazýván Mahátma- Veliký duch * 1869, Pórbandár, obchodnická kasta banijá Ve 13 letech oženěn, 4 synové Práva v Londýně Jistý čas pobýval v Africe

Oblékal se jako indický venkovan- pruh látky omotané kolem beder. W Oblékal se jako indický venkovan- pruh látky omotané kolem beder. W. Churchill ho nazýval „polonahým fakírem“. Spřádal přízi na kolovrátku-symbol podpory domácí výroby( bojkot britských textilních továren)

Prosazoval nenásilnou politiku Totožnost Boha a pravdy- satjágraha Asketický způsob života- vegetarián, od 37 let celibát 30. 1. 1948 na zahradě při pravidelném shromáždění zavražděn maráthským bráhmanem Vinájakem Náthurámem Godsém

Amritsarský masakr Provincie Paňdžáb- nejsilnější odezvy na Gándhího výzvu k protestům proti Rowlattovým zákonům(zákony, které dovolovaly bez zatykače zatýkat podezřelé osoby) Indický dav na protest proti zákonům vypálil několik vládních budov 13.4. 1919- pokojná demonstrace 10 000 neozbrojených Indů. Britský guvernér rozkázal vojákům, aby do demonstrujících začali střílet- 10 až 15 minut střelby Výsledek masakru: 379 mrtvých, 1200 zraněných, jimž se nedostalo lékařské pomoci =>1000 mrtvých Indů

15. 4. 1919 v provincii vyhlášeno guvernérem stanné právo(vlna zatýkání, veřejné bičovaní, umisťování do klecí) Důsledek: poznamenání britsko-indických vztahů, nedůvěra v britské sliby. R. Thákur na protest vrátil Nobelovu cenu za literaturu z roku 1913

Gándhí na rok 1920 vyhlásil celoindickou kampaň nespolupráce

Chiláfatské hnutí Hnutí za práva muslimů žijících v Indii 23.11. 1919- celoindická chiláfatská konference v Dillí – výzvy k úplnému odmítnutí spolupráce s Brity Hostem hinduista Gándhí, který později prosazoval i muslimské požadavky

Kampaň odpírání spolupráce 1. 8. 1920- zahájena Gándhím kampaň, schválena v INC- indický národní kongres Bojkot zboží vyrobeného v Británii, bojkot britských škol, univerzit Gándhí vyzval rolníky k bojkotu pozemkové daně

Indie vs. Pákistán Hinduismus vs. islám- neschopnost žít na jednom území- rozdělení indického území na dva samostatné státy- Indii a Pákistán 15. 8. 1947- nezávislost Indie na Británii 14.srpen-Pákistán slaví Den nezávislosti

Boje o Kašmír Knížecí stát Džammú a Kašmír sousedil na JZ s oblastmi, které měly po roce 1947 připadnout jak Indii, tak Pákistánu Kašmírský mahárádža Hari Sinh byl hinduista , ale ¾ ze 4 milionů poddaných byli muslimové 22. 10. 1947- vtrhnutí ozbrojených pákistánských jednotek Paštúnů ze SZ pohraničí (podpora pákistánských úřadů-dodávání benzínu a zbraní)

24.10. 1947- mahárádža požádal o pomoc Indii, 26.10. 1947- podepsal akt o přistoupení k Indii Začátek nevyhlášené první indicko- pakistánské války- zapojení desítek tisíc Paštúnů, pákistánských dobrovolníků, ale i jednotek pákistánské armády 1.1.1948- Indie podala oficiální stížnost Radě bezpečnosti OSN, která měla Pákistán vyzvat k zastavení bojů Únor 1948- Komise Spojených národů pro Indii a Pákistán (UNCIP)- členem byl i tehdejší čsl. diplomat Josef Korbel(otec pozdější americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové) 1.1. 1949- dohoda o příměří

Kašmír zůstává stále rozdělen, Pákistán část vysokohorského území Kašmíru přenechal v roce 1963 Číně 1965- 2. indicko-pákistánská válka o Kašmír, sjednání míru ze strany OSN Od konce 80. let vedou muslimské radikální skupiny boj proti Indii za osvobození Kašmíru Indie si nárokuje celé území na základě podpisu přístupové smlouvy, připojení k Indii několikrát potvrdil i kašmírský parlament Dillí obviňuje Islamábád z podpory kašmírských separatistických jednotek, což Islamábád odmítá Pákistán odmítá indický nárok na Kašmír s tím, že většinu obyvatel Kašmíru tvoří muslimové

Indie za vlády Indiry Gandhíové Indira Gandhíová (1914- 1977)- dcera Nehrúa-dřívejšího premiéra Indie Manžel Féróz Gándhí nebyl v příbuzenském vztahu s Mahátmou Gándhím Premiérku 1966-1977, 1980-1984

Bangladéšská válka 3. indicko-pákistánská válka, která vypukla v roce 1970 po volbách v Pákistánu Tehdejší pákistánský prezident odmítl uznat vítězství Lidové ligy, jež chtěla osamostatnění V. Pákistánu =>masakr 10 milionů lidí z V. Pákistánu prchlo do Indie V. Pákistán žádal osamostatnění území- Bangladéš Indie ve válce zvítězila, podpora SSSR, posílen post Indiry Gándhíové- nazývána Bohyní Matkou 16.12. 1971-vznik Bangladéšské lidové republiky

Operace Modrá hvězda Konec 70. let separatističtí sikhové žádají svůj vlastní stát, obsazují Zlatý chrám v Amrtisaru 5. 6. 1984- Indira Gandhíová spustila operaci Modrá hvězda =>zabity stovky separatistických sikhů, avšak i nevinných lidí. 2.amritsarský masakr. 31. 10. 1984-atentát sikhských členů ochranky na Indiru Gándhiovou Nastupuje do fce premiéra její syn Rádžív Gándhí, ve fci 1984-1989

Indie v 90.letech 20. st. 1991-volby- sebevražedný atentát na Rádžíva Gándhího, který se měl stát opět premiérem 6. 12.1992 - spor o Báburovu mešitu - hinduisté srovnali mešitu se zemí, následné náboženské boje- 3000 obětí Situace v Kašmíru- vyostření, desítky tisíc mrtvých

Rok 2001 1.10. 2001-teroristé zaútočili proti Zákonodárnému shromáždění svazového státu Džammú a Kašmír, 38 mrtvých 13. 12. 2001- další teroristický útok v indickém parlamentu v Dillí, 14 mrtvých => Indie z útoku obvinila tajné pákistánské služby

Kašmír- současná situace Srpen 2008- indická armáda v pohotovosti, stovky tisíc muslimů protestovaly v indické části Kašmíru =>střet muslimů a hinduistů Indická policie zatkla předáky muslimských separatistických organizací a předsedu separatistické Fronty osvobození Džammú a Kašmíru Jásina Málika

Důvod protestů: vláda odsouhlasila na území obývaném muslimy poskytnout pozemek k výstavbě hinduistické svatyně Vláda nakonec od záměru ustoupila, avšak protesty hinduistů a muslimů přerůstají stále častěji v násilnosti

Literatura Strnad, J. a kol. Dějin Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1187 s. Internetové zdroje