Autor: Petr Kindelmann Název materiálu: František Křižík Škola: Základní škola Kladruby Husova 203, Kladruby, 349 61 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3668 Modernizace výuky Autor: Petr Kindelmann Název materiálu: František Křižík Šablona: III/2 Sada: III2_C.02 Předmět: Fyzika Třída: VII.
Anotace: Předmětem tohoto výukového materiálu je František Křižík Anotace: Předmětem tohoto výukového materiálu je František Křižík. Prezentace doplňuje školní učivo, seznamuje žáky s vynálezci a vynálezy, motivuje žáky k zájmu o předmět, poukazuje na historické souvislosti a podporuje mezipředmětové vazby. Klíčová slova: Křižík oblouková lampa diferenciální oblouková lampa tramvaj
František Křižík František Křižík, český elektrotechnik a vynálezce (1847 - 1941)
Kdo to byl Narodil se 8. července 1847 v Plánici u Klatov v chudé rodině ševce a posluhovačky. Zemřel 22. ledna 1941. Významný český elektrotechnik a vynálezce, který měl významný podíl na rozvoji českého elektrotechnického průmyslu. Nazýván českým Edisonem.
Křižíkovo dílo Zdokonalil obloukovou lampu - Křižíkova diferenciální oblouková lampa Svým zařízením vybavil 130 elektráren, první osvítil elektrárnu Žižkově v roce 1889. Postavil elektrickou mlátičku a elektrické lokomotivy. Železniční návěstidlo, vyhýbka, blokovací zařízení – zvýšil bezpečnost železnice. Zkonstruoval první pražskou elektrickou tramvaj z Florence do Vysočan.
Oblouková lampa Oblouková lampa (světelný zdroj, v němž je světlo vyzařováno elektrickým obloukem hořícím mezi dvěma elektrodami) je známa už od první poloviny 19. století (V.Petrov a H. Davy). Nevýhodou doposud bylo uhořívání elektrod a tím i uhasínání elektrického oblouku. Křižík lampu zdokonalil a vytvořil diferenciální obloukovou lampu, která v Paříži v roce 1881 získala zlatou medaili na světové výstavě. Během první poloviny 20. století byly obloukové lampy postupně vytlačovány žárovkami a dalšími méně energeticky náročnými světelnými zdroji.
Princip diferenciální regulace Křižíkův patent spočívá ve změnách proudu v jednotlivých cívkách v důsledku změny vzdálenosti uhlíků (a tím i změny odporu mezi nimi). Vzrostla-li příliš vzdálenost uhlíků U1 a U2, změnil se proud v obou cívkách tak, že cívka C2 vytvářela silnější magnetické pole a vtahovala jádro V2, čímž se vzdálenost uhlíků zmenšila. V případě dotyku uhlíků naopak vzrostl proud procházející cívkou C1 a ta vtáhla jádro V1 natolik, až se vytvořila potřebná mezera mezi uhlíky.
Zdroj http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Krizik.jpg, 1.9.2012 http://athena.zcu.cz/kurzy/deel/000/HTML/75/Vz81.gif , 1.9.2012 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Tram_Karlin_Vysocany_1896.jpg/696px-Tram_Karlin_Vysocany_1896.jpg , 1.9.2012 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/CSD_E424_0_F.jpg , 1.9.2012