Politické ideologie Roman Annenkov, VII. B

Politická ideologie soustava teorií, myšlenek a názorů vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny zabývá se základními problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politiky, problematikou hospodářského a sociálního vývoje

4 základní funkce pomáhá vysvětlovat politické jevy a události poskytuje hodnotový systém a jeho kritéria poskytuje vědomí identity a sounáležitosti k určité sociální skupině nabízí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti

liberalismus základní myšlenkový proud pro dnešní společnost základní hodnoty: svoboda jedince existence otevřené společnosti soukromé vlastnictví vznik v Anglii od 17. století duchovní otec: John Locke spjat s ekonomickou doktrínou „laissez – faire“ (neviditelná ruka trhu, omezování zásahů vlády do trhu)

2) konzervatismus zachování stávajících pořádků (rodina, vzdělání, víra) vznik v 18. století jako projev znepokojení šlechty a církve se šířením liberalismu zakladatel – Angličan Edmund Burke v 2. polovině 20. století sloučení liberálních teorií s konzervativním přístupem (vláda M. Thatcherové ve Velké Británii a Ronalda Reagana v USA)

3) socialismus usiluje o postupnou přeměnu společnosti k rovným příležitostem a o sociální spravedlnost vznik v 18. a 19. století, kdy během průmyslové revoluce vznikla dělnická třída a s ní snahy o zlepšení její životní úrovně (Robert Owen & Charles Fourier) John M. Keynes – „keynesiánství“ – prosazuje státní zásahy do ekonomiky, veřejné zakázky, má být řešením nezaměstnanosti

4 body ke stejné startovní čáře shodný přístup ke vzdělání bezplatné zdravotnictví sociální podpory (podpora v nezaměstnanosti, důchody, přídavky, minimální mzda) ekonomická a občanská práva

4) komunismus naprostá rovnost ve společnosti a kolektivní vlastnictví „každému podle jeho zásluh“ Karl Marx & Friedrich Engels – díla „Komunistický manifest“ a „Kapitál“ komunismus má nastat jako vrchol lidského vývoje, kdy se dělník vzbouří proti vykořistňovatelům a revolucí zavede rovnost, zruší peníze a každý bude vykonávat práci potřebnou pro společnost a získá to, co potřebuje

po bolševické revoluci v Rusku roku 1917 (Vladimír Iljič Lenin) šíření po Evropě Josif Vissarionovič Stalin – stalinský komunismus, největší totalita; idea, že revoluci je nutno provést v ekonomicky nejslabším článku, kde je proletariát nevědomý 60. léta – neomarximus- Erick Fromm - revoluční silou mají být studenti a inteligence

5) fašismus a nacismus fašismus – nacionálně šovinistické hnutí prosazující rasismus a diktátorskou formu vlády nacismus – nacionální hnutí podporující rasismus, prvky kolektivismu, diktátorská forma vlády - vznik po 1. světové válce (idey Aristotela, Hobbese, Machiavelliho, Nietzscheho)

20. léta – vznik fašistické strany v Itálii, Benito Mussolini; 1922 – Pochod na Řím, král nucen abdikovat Německo – Adolf Hitler po pokusu o převrat v vězení napsal „Mein Kampf“ – o nadřazenosti Němců, 1933 se dostal demokratickými volbami k moci jako říšský kancléř

6) rasismus snaží se legitimovat biologickou a společenskou nerovnost mezi lidmi vyzdvihuje jednu rasu na úkor ostatních vznik v 19. století (Evropané nad černochy, Indiány a Asiaty), vychází z Darwina postaveno na diskriminaci: nerovnost před zákonem, ekonomická, společenská, kulturní a sociální nerovnost

1935 – Norimberské zákony – diskriminace Židů 1942 – „konečné řešení židovské otázky“ 60. léta – zrovnoprávnění Afroameričanů v USA (Martin Luther King) JAR – apartheid – státní režim diskriminující černochy do konce 80. let (Nelson Mandela)

7) anarchismus usiluje o zrušení státu a jeho právního systému, který stojí v cestě absolutní svobodě destrukce byrokracie, armády, kapitalismu a církve Michael Bakunin, Petr Kropotkin anarcholiberalismus- člověk si dělá, co chce anarchosocialismus – bez úplné volnosti pacifismus – prosazuje nenásilně určité myšlenky

8) feminismus hnutí za práva žen od vzniku na konci 19. století se zaměřovalo na získání volebního práva žen prosazuje ekonomické, společenské a politické zrovnoprávnění s muži

9) enviromantalismus zabývá se vztahy mezi přírodou a společností, ochranou životního prostředí usiluje o změnu mechanismů, které ochraně brání zastřešuje řadu ekologických hnutí (Děti Země, Greenpeace) včetně radikálních ekoteroristů

prameny: Odmaturuj ze společenských věd, nakladatelství Didaktis, Brno 2004