Socioekonomická sféra 1. Obyvatelstvo na Zemi Mgr. Jana Nováková

Socioekonomická sféra zkoumá ji socioekonomická geografie je tvořena lidskou společností a její hospodářskou činností složky: socioekonomická geografie studuje lidskou společnost a aktivity lidí ve vazbách s přírodním prostředím v prostoru a čase

Obyvatelstvo hlavní složka socioekonomické sféry pojem obyvatelstvo je třeba odlišovat od pojmu populace, jenž je vymezen jako skupina lidí, mezi nimiž dochází k demografickým událostem tvůrcem i spotřebitelem všech vytvořených hodnot = zkoumá vývoj a složení obyvatelstva odhad z roku 2003 říkal, že 7 miliard dosáhneme až 2013

Počet obyvatel 2002 – 6,215 miliard

Demografická revoluce proces, při kterém v populaci dochází ke snižování úmrtnosti a následně i porodnosti z původních vysokých kolísajících hodnot na nízké a stabilní 7. – 6. tisíciletí př. n. l., od sběru plodin a lovu zvěře k zemědělství druhá polovina 18. století, růst počtu obyvatel i podílu městských obyvatel porodnost a úmrtnost ustalují na nízkých hodnotách – nízký přírůstek obyv. někdy i úbytek vyspělé země již za sebou, rozvojové tím procházejí

hrubá míra porodnosti – počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel v určitém kalendářním roce (‰) hrubá míra úmrtnosti – počet zemřelých na tisíc obyvatel v určitém kalendářní roce (‰)

Rozmístění obyvatelstva velmi nerovnoměrné Ø hustota zalidnění zemské souše ob./km2 malá hustota zalidnění do ob./km2 velmi vysoká hustota zalidnění nad ob./km2

Populační vývoj nerovnoměrný populační vývoj patří mezi globální problémy lidstva výrazná územní diferenciace diferenciace dle jednotlivých skupin obyvatel

Změny počtu obyvatel v obci či městě, regionu nebo státě – rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých – migrace na sledovaném území za určité období (rok) celkový přírůstek nebo úbytek obyvatel = (počet narozených – počet zemřelých) + (počet (přistěhovalých – počet vystěhovalých) + = populační přírůstek - = populační úbytek http://esa.un.org/unpd/wpp/index.htm

Hrubé míry , udává počet narozených na 1000 obyvatel za časové období počet narozených/počtu všech obyvatel*1000 počet zemřelých/počet obyvatel*1000 , udává počet narozených na 1000 obyvatel za časové období , udává počet zemřelých na 1000 obyvatel za časové období , průměrný počet potomků na jednu ženu (k zachování populace = 2,1)

Věk člověka ženy 20 – 35 let – rodí nejvíce dětí lidé nad 60 let – větší pravděpodobnost úmrtí lidé 18 – 35 – se nejčastěji stěhují počet roků, který v průměru ještě prožije osoba v určitém věku za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života zůstanou zachovány předpokládané podmínky = průměrný věk, kterého se lidé daného území (státu) dožijí

Sčítání lidu = census Český statistický úřad www.czso.cz Organizace spojených národů www.un.org/popin/ http://esa.un.org/unpd/wpp/index.htm populační institut USA www.prg.org

POPULAČNÍ PYRAMIDY

pokles počtu narozených v 90. letech 20. století zvýšený počet narozených => důsledek propopulačních opatření 70. léta 20. st. po 2. sv. válce hospodářská krize 30. léta 20. století průběh 1. sv. válka

kulturní aspekty při rozlišování lidí jazyk náboženství vazby k území = utváření národů

národ objektivní znaky subjektivní vědomí dlouhodobý historický vývoj v jednom územním celku společný jazyk ekonomické vazby subjektivní vědomí sounáležitost k určitému společenství lidí více než 1 milion příslušníků = asi 300 na světě 50 – územního typu, ostatní jazykové FORMY NÁRODŮ jazykového typu (130 má vlastní stát, desítky dalších mají vlastní vymezený administrativní útvar) územního typu – dlouhodobá existence ve společném administrativně vymezeném území (státní útvar) Austrálie, Amerika, Afrika nemusí se odlišovat jazykově (Venezuelané a Kolumbijci = šp), nebo mluví více jazyky (Švýcarsko)

Jazykové národy typické pro Evropu, ale částečně i pro Asii a Oceánii základem vzniku je jazyk odlišují se jím od svých sousedů někdy mohou být velmi blízké čeština X slovenština, srbština X chorvatština, dánština X norština nejrozšířenější mateřské jazyky čínština 1 230 mil. lidí španělština 332 mil. lidí angličtina 322 mil. lidí hindština 260 mil. lidí arabština 221 mil. lidí dále bengálština, hindština, portugalština, ruština, japonština, němčina 98 mil. lidí

= souhrnné označení národů a kmenů nelze totiž určit, zda se jedná už o národ nebo jen o kmen = část národa, která žije na území jiného státu (minorita) nebo národy bez vlastního státu

Jazyková rodina je jednotkou, ve které mají všechny obsažené jazyky společného předchůdce (prajazyk) Indoevropské jazyky Kavkazské jazyky Altajské Uralské Drávidské jazyky Čínsko-austroasijské jazyky Africké jazyky Indiánské jazyky … Jazykové skupiny, větve, mrtvé a živé jazyky

Písma systém symbolů a znaků, kterých se používá k zápisu jazyka – každé slovo má svůj znak - slabičné - abecední