Moravsko-slezský kraj -Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v česku. -Centrem tohoto kraje je -Rozloha:5 427 km²

Administrativní členění Území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu ještě tyto obce: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov,Hlučín, Jablunkov, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Odry, Orlová, Rýmařov, Třinec, Vítkov. V kraji je 299 obcí, z toho 22 obce s rozšířenou působností. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava.

Přírodní podmínky Horopisně leží území kraje na rozhraní českého masívu a vnějších Západních Karpat. Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m).

Vodstvo Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava,Ostravice, Olše) do Baltského moře. Pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do černého moře. I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří  CHKO: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKOv Česku),  Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 131 maloplošných chráněných území.

Doprava Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrifikované tratě č. 270 a č. 320, které jsou součástí druhého a třetího tranzitního železničního koridoru. Modernizace druhého železničního koridoru byla dokončena v roce 2005, modernizace části 3. koridoru vedené po území Moravskoslezského kraje začala v roce 2007. Silniční i železniční veřejná osobní doprava je postupně integrována v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému. Dosažitelnost regionu letecky je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, druhého největšího letiště v Česku, jehož délka přistávací dráhy 3600 m umožňuje přistávání všech kategorií letadel bez omezení.

Obyvatelstvo Kraj má třetí nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²;). 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1453), nejnižší na Bruntálsku (63).

Věda a vzdělání Širokou škálu 42 gymnázií, 101 středních odborných škol a 57 středních odborných učilišť doplňuje 11 vyšších odborných škol a čtyři vysoké školy (Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Opavě a Vysoká škola podnikání), které svými 13 fakultami zabezpečují výuku pro více než 38 tisíc studentů.

Hospodářství Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. V souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost. Dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí. Přes polovinu území kraje zabírá zemědělská půda, dalších 35 % připadá na lesní plochy (zejména v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).

Průmysl Kraj je územím s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou. Hlavním průmyslovým centrem regionu je Ostrava a její okolí s okresy Karviná, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Převládající je důlní, energetický a hutnický průmysl. Dalšími významnými odvětvími jsou chemický a farmaceutický průmysl, strojírenský, elektrotechnika, papírenský, textilní a potravinářský průmysl.

Hlavním nerostným bohatstvím je černé uhlí v Ostravské pánvi, na jeho těžbu navazuje železářství a těžké strojírenství na Ostravsku (Nová huť, (Vítkovické železárny), podniky v Třinci, Bohumíně a Frýdku-Místku). Strojírenství je zastoupeno v Ostravě, Studénce (výroba nákladních železničních vagónů), Kopřivnici, ve Fulneku (výroba praček) a v Opavě, chemický průmysl na Ostravsku a v Odrách (Optimit), textilní závody (Tonak Nový Jičín, Krnov). Nadnárodní význam má výroba varhan ve firmě Rieger-Closs v Krnově.

Zápis -krajsým městem je Ostrava -Rozloha:5 427 km² -Území kraje je vymezeno ůzemími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město. -Horopisně leží území kraje na rozhraní českého masívu a vnějších Západních Karpat. Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m)

-Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. -Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m). - Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava,Ostravice, Olše) -tří  CHKO: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKOv Česku),  Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 131 maloplošných chráněných území.

-Kraj má třetí nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²;). 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1453), nejnižší na Bruntálsku (63).

Zápis-prům. Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. V souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost. Dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí. Přes polovinu území kraje zabírá zemědělská půda, dalších 35 % připadá na lesní plochy (zejména v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).

Hlavním průmyslovým centrem regionu je Ostrava a její okolí s okresy Karviná, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Převládající je důlní, energetický a hutnický průmysl. Dalšími významnými odvětvími jsou chemický a farmaceutický průmysl, strojírenský, elektrotechnika, papírenský, textilní a potravinářský průmysl.

Hlavním nerostným bohatstvím je černé uhlí v Ostravské pánvi, na jeho těžbu navazuje železářství a těžké strojírenství na Ostravsku (Nová huť, (Vítkovické železárny), podniky v Třinci, Bohumíně a Frýdku-Místku). Strojírenství je zastoupeno v Ostravě, Studénce (výroba nákladních železničních vagónů), Kopřivnici, ve Fulneku (výroba praček) a v Opavě, chemický průmysl na Ostravsku a v Odrách (Optimit), textilní závody (Tonak Nový Jičín, Krnov). Nadnárodní význam má výroba varhan ve firmě Rieger-Closs v Krnově.