Autor: Mgr. Vladimír Drápal Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Tělní tekutiny Autor: Mgr. Vladimír Drápal Př_173_Biologiečlověka_Tělnítekutiny Škola: Základní a mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s tělními tekutinami. Materiál vysvětluje složení a funkci tkáňového moku, mízy a krve. Je určen pro předmět přírodopis, 8.ročník. Tento materiál vznikl ze zápisů autora, který vycházel z učebnice: Černík,V., Bičík,V, Martinec,Z., Přírodopis 3: Biologie člověka se základy etologie a genetiky pro žáky základní školy (8. ročník) a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1.vyd. Praha:SPN, 1998, ISBN 80-85937-97-2

Tělní tekutiny Tělní tekutiny se nacházejí uvnitř buněk mimo buňky Obsahují vodu rozpuštěné látky Patří sem tkáňový mok míza (lymfa) krev

Tkáňový mok Tkáňový mok vyplňuje mezibuněčné prostory zajišťuje výměnu látek mezi buňkami a tekutinami kolujících v cévách - krví a mízou od krve je oddělen stěnami cév, ale obě tekutiny se mohou doplňovat – stěny vlásečnic umožňují prostupování vody i dalších látek z tkáňového moku a naopak nepropouštějí však větší molekuly bílkovin, proto je tkáňový mok neobsahuje. Tím se liší od krevní plazmy, ze které vzniká. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu_capillary_microcirculation.jpg

Míza (lymfa) Míza nažloutlá kapalina vzniká z tkáňového moku ( za 24 hodin se v těle vytvoří 2,5 litru mízy) Mízní soustava odvádí mízními vlásečnicemi přebytky tkáňového moku jako mízu zpět do krve porucha v této soustavě – vznik otoků důležitá funkce mízní soustavy – obranné mechanismy těla Mízní uzliny – drobné uzliny uložené v mízních cévách bílé krvinky (lymfocity) – hromadí se v mízních uzlinách a vytvářejí důležité obranné látky – protilátky Slezina – největší mízní orgán v těle dochází v ní k odstraňování (odbourávání) zanikajících červených krvinek vnímáme ji např. při delším běhu – píchání v levém boku http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu_lymphatic_system.jpg Lymfatická soustava

Složení krve Krev se skládá: krevní plazma červené krvinky (erytrocyty) bílé krvinky (leukocyty) krevní destičky (trombocyty) Krevní plazma nažloutlá tekutina, obsahuje vodu (90%) a rozpuštěné látky (bílkoviny, živiny, hormony, vitaminy a soli) 2) Červené krvinky (erytrocyty) vznikají v kostní dřeni mají kruhovitý tvar, nemají jádro počet - muži okolo 5 milionů v 1 mm krychlovém krve, ženy okolo 4,5 milionů v 1 mm krychlovém krve žijí 120 dnů a zanikají v játrech a slezině obsahují hemoglobin – krevní barvivo – váže se na něj v plících kyslík Skladba krve www.sanaplasma.com http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Redbloodcells.jpg Červené krvinky

Bílé krvinky (leukocyty) Charakteristika bílých krvinek (leukocytů) jejich buňky mají jádro, jsou průsvitné vznikají v kostní dřeni hlavní funkce – obrana lidského těla proti infekci (vykonávají funkci tzv. zdravotní policie v lidském těle) počet – 6-10 tisíc v jednom mm krychlovém krve (zvyšuje se při infekci a zánětech) Fagocytóza – schopnost pohlcovat a zneškodňovat cizorodé částečky a bakterie Leukémie – rakovinné onemocnění krve dochází k nadprodukci bílých krvinek neschopných vykonávat normální funkci postižení nedokáží odolávat infekcím – někdy pomůže transplantace kostní dřeně http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%A1_krvinka Červená krvinka, krevní destička a bílá krvinka

Krevní destičky(trombocyty) Charakteristika krevních destiček bezbarvé úlomky velkých buněk, nemají jádro počet – 200 – 300 tisíc destiček v 1 mm krychlovém krve životnost – v krvi žijí jen několik dnů jejich hlavní význam – srážení krve a zastavení krvácení Proces srážení krve – v ráně se změní rozpustná bílkovina fibrinogen na nerozpustný síťový útvar fibrin. Vzniká krevní koláč, který uzavře poraněné místo. Hemofilie – dědičné onemocnění – chorobná krvácivost – nemá schopnost se srážet http://medicina.ronnie.cz/c-8696-krevni-obraz-a-zanetlive-markery-ii.html

Vliv krevní skupiny na kompatibilitu krve Rozlišujeme čtyři základní krevní skupiny: A B AB O Jan Jánský – podílel se na počátku 20. století na jejich objevení Aglutinogeny A, B – jsou přítomny na povrchu červených krvinek. Mohou reagovat s protilátkami v krevní plazmě – aglutiny ,anti A a anti B (tyto mohou shlukovat červené krvinky). V krvi není nikdy přítomen stejný aglutinogen a aglutin (např. A a anti-A) neboť by došlo ke shlukování(aglutinaci) krvinek Rh-faktor - další aglutinogen na červených krvinkách přítomen asi u 85% populace – odtud Rh pozitivní tam, kde chybí – Rh-negativní krev (Rh-) 15% populace http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Blood_Compatibility.svg Vliv krevní skupiny na kompatibilitu krve při transfúzi.

Použité zdroje Illu capillary microcirculation.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, 27. 9. 2006, 06:07 [cit. 2013 – 01-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu_capillary_microcirculation.jpg Illu lymphatic system.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons,14. 11. 2006, 13:50 [cit. 2013 – 01-25]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu_lymphatic_system.jpg Redbloodcells.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, 27. 4. 2005, 09:21 [cit. 2013 – 01-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Redbloodcells.jpg Red White Blood cells.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, 9. 11. 2005, 20:44 [cit. 2013 – 01-25]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Red_White_Blood_cells.jpg Trombocyty (PLT) - krevní destičky, Medicina Ronnie Cz, cit. 2013 – 01-25. Dostupné z http://medicina.ronnie.cz/c-8696-krevni-obraz-a-zanetlive-markery-ii.html Blood Compatibility.svg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, 25. 8. 2006, 01:53 [cit. 2013 – 01-25]. Dostupné http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Blood_Compatibility.svg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gelenke_Zeichnung01.jpg