Algoritmizace a základy programování
Algoritmus – postup, který určuje postup, jak vyřešit libovolnou úlohu. Algoritmy nalezneme například v kuchařkách, jenže je nenazýváme algoritmy, ale recepty. Postup jak ovládat video kamery, fotoaparáty, mikrovlnky, automatické myčky, … jsou ve své podstatě taky algoritmy. Teoreticky lze každou činnost prevést na algoritmy.
Algoritmus můžeme zapsat: Slovně - používá se jen pro jednoduché postupy. Pro složitější postupy může být slovní popis nepřehledný a nesrozumitelný. Příkladem algoritmů zapsaných slovně jsou návody k použití, kuchařské recepty, apod. Graficky- tento způsob zápisu využívá grafické symboly, které mají předem definovaný význam.
Vlastnosti algoritmů Elementárnost - algoritmus je složen z konečného počtu jednoduchých kroků. Determinovanost - v každé fázi zpracování existuje další postup. V jakékoliv situaci (krok algoritmu) musí být stanoveno, jak pokračovat dál. Konečnost - činnost algoritmu musí skončit v reálném čase. Rezultativnost - libovolná vstupní data musí vést k výsledkům. I informace: „nelze vypočítat“ je výsledek. Hromadnost - algoritmus musí být aplikovatelný pro všechny úlohy stejného typu.
Vývojové diagramy: Vývojový diagram je grafické znázornění algoritmu. Vývojové diagramy se skládají z grafických značek. Značky jsou různé a různě se kombinují, tím se simulují různé situace a různé příkazy, do těchto značek se pak vypisují upřesňující údaje. Takto vypadají jednotlivé části vývojového diagramu.
Programovací metody 1. Strukturované programování - složitá úloha se rozdělí na dílčí úkoly, které lze řešit samostatně - při návrhu řešení dílčích úloh lze použít pouze povolené řídící struktury, což jsou sekvence, větvení a cykly 2. Objektové programování - v rámci úlohy se identifikují objekty (např. formulář, tlačítko, …) - každý objekt má svoje vlastnosti a metody - zdrojový kód se vytváří formou procedur, které jsou připojeny k událostem určitého objektu - uvnitř procedur však stejně postupujeme strukturovaně