Komplexní geriatrické hodnocení Velké geriatrické syndromy Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D.

POSOUZENÍ FUNKČNÍHO STAVU, CGA, EPIDEMIOLOGICKÉ MINIMUM Nárůst počtu starých osob v populaci má za následek zvýšené nároky na zdravotnické a sociální služby Zdravotní problémy a obtíže se tak prolínají s problémy psychosociálními

CGA V geriatrické medicíně se začal uplatňovat nový přístup, nazvaný „komplexní geriatrické hodnocení“ (Comprehensive Geriatric Assessment - CGA) V ČR se užívá označení funkční geriatrické vyšetření (FGV)

CGA

CGA Vícerozměrná specifická metoda Kromě zdravotního stavu hodnotí i psychosociální problémy a celkové funkční schopnosti Umožňuje celistvý pohled na starého pacienta jako na biopsychosociální jednotku exitující v určitých socioekonomických podmínkách

EFEKTIVITA FUNKČNÍHO GERIATRICKÉHO VYŠETŘENÍ SE PROJEVUJE V Snížení mortality Zlepšení funkčního stavu Prevenci zdravotního postižení Omezení (re)hospitalizací Oddálení ústavních pobytů Snížení nákladů Zlepšení kvality života

CGA Umožňuje nejen objektivizovat potřeby nemocného, ale i stanovit reálné terapeutické a rehabilitační cíle a realistickou prognózu a více zlepšit komunikaci mezi lékařem, pacientem a jeho rodinou a dalšími členy pečujícího týmu

VÝZNAM FUNKČNÍHO GERIATRICKÉHO VYŠETŘENÍ PRO PACIENTA SPOČÍVÁ V Zpřesnění diagnózy Zlepšení léčebných výsledků Objektivní posouzení potřeb, péče a služeb Zlepšení spolupráce a motivace pacienta Zlepšení kvality života

SOUČÁSTI KOMPLEXNÍHO GERIATRICKÉHO HODNOCENÍ Osobnost pacienta Tělesné zdraví Funkční výkonnost Duševní zdraví Sociální souvislosti

· Test základních všedních činností podle Barthelové (ADL) TYPY TESTŮ · Test základních všedních činností podle Barthelové (ADL) · Test instrumentálních všedních činností ( AIDL) · Hodnocení kognitivních funkcí seniora- (MMSE) · Škála deprese pro geriatrické pacienty · Test hodin

EPIDEMIOLOGICKÉ MINIMUM Úmrtnost Je věkově specifická úmrtnost narůstá s věkem. V současnosti více jak 75% úmrtí nastává ve věku nad 65 let Hlavní příčiny úmrtnosti ve vyšším věku: kardiovaskulární onemocnění (ICHS, cévní onemocnění mozku),infekce, maligní onemocnění, úrazy a demence

EPIDEMIOLOGICKÉ MINIMUM Nemocnost Populace seniorů je z hlediska zdravotního stavu velmi heterogenní. Tento celek se vyznačuje vyšší morbiditou, vysokým výskytem chronických a degenerativních chorob, ale i vyšší výskyt akutních zhoršení a dekompenzací Nejčastější choroby vyššího věku:kardiovaskulární, nemoci pohybového aparátu, metabolická onemocnění, onemocnění GIT a respirační onemocnění

EPIDEMIOLOGICKÉ MINIMUM Zdravotní postižení, invalidita Postižení se může týkat jak fyzických tak i mentálních schopností Za zdravotně postižené jsou považovány osoby, které nejsou schopny bez potíží nebo bez pomoci vykonávat takovou aktivitu, která je přiměřená jejich věku

EPIDEMIOLOGICKÉ MINIMUM Soběstačnost a závislost Soběstačný je ten, kdo nemá podstatné omezení tělesných nebo duševních funkcí Bez asistence druhé osoby vykonává každodenní aktivity a potřeby v prostředí ve kterém žije

EPIDEMIOLOGICKÉ MINIMUM Stáří a nemoc Stárnutí je nezvratný, univerzální a druhově specifický proces, který se nedá jednoznačně definovat Postihuje s různou rychlostí všechny orgány, které ztrácejí svou funkční rezervu Starý organismus se špatně přizpůsobuje měnícím se podmínkám vnitřního a vnějšího prostředí S věkem se mění spektrum nemocnosti , narůstají chronické a degenerativní nemoci, polymorbidita

EPIDEMIOLOGICKÉ MINIMUM S věkem se mění spektrum nemocnosti Narůstají chronické a degenerativní nemoci, polymorbidita Podle epidemiologických studií trpí téměř 90% osob nad 75 let jednou či více chronickýma nemocema Nemoce mohou přicházet buď na sobě nezávisle nebo jedna vyvolává druhou

EPIDEMIOLOGICKÉ MINIMUM Klinický obraz chorob ve stáří Mikrosymptomatologie (ubývá klinických příznaků, nebo jsou málo zřejmé) Nespecifické příznaky (únava, nechutenství) Symptomy druhotného postižení (selhávání ledvin- projevy demence) Prudká zhoršení stavu Invalidizující potenciál nemoci Sociální rozměr nemoci (předčasná ztráta výdělku, nesoběstačnost, neschopnost samostatného bydlení- umístění do DD)

Velké geriatrické syndromy Instabilita Imobilita Inkontinence Intelektové poruchy

Instabilita je podmíněna poruchou mechanismu detekce a schopnosti korigovat umístění organismu v prostoru / ve stoje i během pohybu /. Tento pojem souvisí těsně s dalšími příznaky , jako jsou rovnováha, stoj, poruchy rovnováhy, závratě a jejich následky- pády.

Imobilita jde o poruchu schopnosti nezávislého pohybu v prostoru. Může mít podle doby trvání charakter přechodný nebo trvalý. Mezi všemi onemocněními spojenými s imobilitou zaujímají závažné místo ty, které způsobují dlouhodobou a trvalou poruchu hybnosti.

Inkontinence Nechtěný samovolný, objektivně prokazatelný únik moči, který je pro pacienta či ošetřující osoby sociálním nebo hygienickým problémem. Stresová inkontinence – převýšení tlaku v močovém měchýři nad uzávěrovým tlakem uretry. Projevy jsou od unikání moči po kapkách až po únik moči při hlubokém dýchání Urgentní inkontinence – únik moči s naléhavým nucením na moč. Smíšená inkontinence, reflexní inkontinence

Intelektové poruchy –„ intellectual impairment „ označení pro psychické změny ve stáří, terminologicky se také užívá označení jako : senilita , zmatenost, cerebrální dysfunkce. Pojem intelektové poruchy či mozkové dysfunkce lze vnímat jako mozkové selhávání, v anglosaské literatuře – „brain failure“, které je přirovnáváno k srdečnímu či renálnímu selhávání. Demence, delíria.