Smyslová soustava

Smysly Zrak – světlo Sluch – zvuky Čich – pachy Chuť – látky v kontaktu s jazykem Hmat – tlak na povrchu těla Rovnovážné ústrojí – poloha a pohyb Vnímání teploty Vnímání bolesti Vnímání stavu vnitřních orgánů (svalové napětí, kyselost v žaludku,…)

Zrak

Stavba oka Bělima Bílá vrstva na povrchu oka Udržuje stálý tvar oční koule Vepředu vytváří průhledný tvar zvaná rohovka Rohovka chrání oko zepředu

Cévnatka Prostřední vrstva oka Bohatě prokrvená Vepředu vybíhá v duhovku a v řasnaté tělísko Duhovka Zbarvený svěrač z hladké svaloviny Uprostřed je otvor zvaný zornice Ve tmě se zornice rozšíří – do oka může víc světla Na světle se zornice zúží a zabrání tak přesvětlení obrazu

Řasnaté tělísko Soubor řasnatých svalů – hladká svalovina V něm je napnutá čočka Čočka láme světlo tak, aby se paprsky přicházející z jednoho bodu, setkaly opět v jednom bodě na sítnici. Jedná se o spojnou čočku Při pohledu do dálky se čočka zploští, při pohledu na blízko se zakřiví (díky činnosti řasnatého tělíska)

Sítnice Vnitřní vrstva oka Složená ze smyslových buněk Světelné paprsky dopadající na sítnici aktivují tyto buňky a tak vzniká obraz, který je posílán zrakovým nervem do mozku.

Smyslové buňky: Tyčinky Čípky Velmi citlivé Vidění za šera Nerozlišují barvy Čípky Méně citlivé Vidění na světle Barevné vidění

Zvláštní místa na sítnici Slepá skvrna Místo, kde odchází zrakový nerv Nejsou zde smyslové buňky Žlutá skvrna Místo s největší koncentrací zrakových buněk Naproti čočce

Sklivec Rosolovitá průhledná hmota Vyplňuje oční kouli Brání zhroucení oka dovnitř

Přídatné orgány oka Okohybné svaly Slzné žlázy Víčka Obočí Otáčejí okem Slzné žlázy Brání vysychání oka Dezinfekce Vyplavují nečistoty Víčka Roztírají slzy Chrání oko Řasy zachytávají prach Obočí Ochrana před stékajícím potem

Poruchy zraku Krátkozrakost Dalekozrakost Oko je příliš dlouhé, takže paprsky se protnou před sítnicí a na sítnici se tvoří neostrý obraz vzdálených předmět Odstraníme brýlemi s rozptylkami Dalekozrakost Oko je příliš krátké, nebo řasnaté tělísko unavené, takže se paprsky na sítnici ještě nesetkají a vidění na blízko je neostré Odstraníme brýlemi se spojkami

Šilhání Šedý zákal Zelený zákal Špatná souhra okohybných svalů Zakalí se oční čočka Čočku lze operativně odstranit a nahradit umělou (neumí již zaostřovat). Zelený zákal Zvýšený nitrooční tlak Může vést k oslepnutí

Sluch

Zvuk Zvuk vzniká vibrací předmětu (struna na kytaře, hlasivky,…) Chvění se z předmětu přenáší na okolní vzduch a šíří se jako kruhy na vodě. Rychlé vibrace – vysoké tóny Pomalé vibrace – hluboké tóny Mohutné vibrace – hlasitý zvuk Jemné vibrace – tichý zvuk

Ucho Zevní ucho Ušní boltec Zevní zvukovod Bubínek Zachycuje zvukové vlny a soustřeďuje je do zvukovodu Zevní zvukovod Vede zvukové vlny až k bubínku Bubínek Blána která přehrazuje zvukovod na rozhraní zevního a středního ucha Při nárazech zvukových vln se rozechvívá

Střední ucho Sluchové kůstky Eustachova trubice Kladívko, kovadlinka, třmínek Přenášejí chvění bubínku na oválné okénko ve vnitřním uchu Eustachova trubice Spojuje středoušní dutinu s hltanem Vyrovnává tlak mezi středoušní dutinou a okolím

Vnitřní ucho Blanitý hlemýžď Chvěním oválného okénka se rozechvívá i tekutina, kterou je hlemýžď vyplněn Díky chvění tekutiny se pohybují „vlásky“ buněk ve stěně hlemýždě Tyto buňky převádějí chvění na nervový signál, který je veden zvukovým nervem do mozku

Rovnovážné ústrojí

Blanitý labyrint Vejčitý a kulovitý váček Umístěn ve vnitřním uchu Tři polokruhovité chodby Vyplněny tekutinou Dole rozšířeny v ampuly – zde jsou buňky s vlásky Při pohybu hlavy se (díky pohybu tekutiny) ohýbají vlásky a převádějí tento pohyb na nervový signál, který nás informuje o pohybu hlavy Vejčitý a kulovitý váček

Chuť

Jazyk Celý povrch je pokryt chuťovými pohárky v nichž jsou chuťové buňky Každá buňka reaguje pouze při styku s látkou odpovídající chuti Jsou tedy čtyři typy chuťových buněk, podle čtyř základních chutí Hořká slaná, sladká, kyselá

Rozmístění chuťových buněk na jazyku

Čich

Čichové buňky Umístěny v horní části dutiny nosní Reagují na pachy ve vzduchu, který prochází dutinou nosní Signály vysílají do mozku čichovým nervem Rozlišujeme asi 10 000 pachů

Hmat

Smyslové buňky v kůži Čidla uzpůsobená pro vnímání různých pocitů Vnímání chladu Vnímání tepla Vnímání dotyku a silného tlaku Vnímání bolesti Vnímání pohybu chloupků

Adaptace smyslů

Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich – necítíme pach v místnosti, kde jsme již dlouho Hmat – necítíme dotyk brýlí Sluch – přestáváme vnímat hudbu při práci Výhoda Nezatěžujeme mozek zbytečnými podněty Nevýhoda Smysly nás nemusí varovat před nebepečím Např. neucítíme, že uniká plyn