Buddhismus

BUDDHA ≠ vlastní jméno = titul = „Osvícený“ také nazýván: Šakjamuni aj. Siddhárta Gótama *563 př.n.l. v Lumbiní †483 př.n.l. v Kušináře

Siddhárta Gótama otec Šuddhódana matka Máhajama teta Mahápradžapatí narození: první zázrak

Siddhárta Gótama setkání s nemocí, stářím, smrtí, mnichem odchod od rodiny u 2 jógínů askese 5 žáků upouští od askese 5 žáků odchází

Siddhárta Gótama nají se medituje pokušení

Buddha nají se medituje pokušení Osvícení: kázání: „roztočení kola“ druhý zázrak kázání: „roztočení kola“ třetí zázrak

Buddha kazatelská činnost mnišské obce smrt v kruhu mnichů: maháparinirvána: čtvrtý zázrak pohřeb žehem - stúpy

Buddhovo učení Čtyři vznešené pravdy: Toto je pravá strast Toto je pravá příčina Toto je pravé ustání Toto je pravá stezka

Buddhovo učení Mniši, toto je první ušlechtilá pravda o strasti: Zrození je strast, stárnutí je strast, nemoc je strast, smrt je strast, spojení s tím, co je nemilé, je strast, odloučení od toho, co je milé, je strast, nedosažení svého přání je strast, zkrátka pět skupin ulpívání je strast.

Buddhovo učení Mniši, toto je druhá ušlechtilá pravda o vzniku strasti: Je to ono toužení, jež vede k opětovnému bytí, které ve spojení s rozkoší a vášní nachází potěšení zde či jinde, totiž toužení po smyslných požitcích, toužení po bytí a toužení po nebytí.

Buddhovo učení Mniši, toto je třetí ušlechtilá pravda o ustání strasti: Je to bezezbytkové vymizení a ustání právě tohoto toužení, jeho opuštění, zanechání, osvobození se od něj a neulpívání na něm.

Buddhovo učení Mniši, toto je čtvrtá ušlechtilá pravda o cestě, vedoucí k zániku strasti: Je to právě tato ušlechtilá osmičlenná stezka: správný názor, správné rozmýšlení, správná řeč, správné jednání, správné živobytí, správné úsilí, správné uvědomění, správné soustředění.

Buddhovo učení Vše je strast… strast - dukkha pomíjivost – anitja 5 faktorů lpění na bytí: tělo, vnímání, cit, vůle, vědomí ne-já – anattá já se skládá z ne-já podstatou všeho je prázdno

Buddhovo učení Příčinou strasti je touha… žízeň, touha - tanhá touha, ale i jakýkoliv zaujatý vztah lpí a tím roztáčí kolo samsary

Buddhovo učení Strast může ustat ustáním touhy… přijetím dvou předcházejících pravd vyhasnutí touhy – nelpět – zastavení kola samsary – vstup do nirvany ≠ věčný život ≠ zánik = „vyhasnutí“: mír, ani bytí ani nebytí…

Buddhovo učení Do nirvány vede osmidílná stezka poznání etika meditace neubližovat, nekrást, nelhat, varovat se sexuálních výstřelků, neužívat omamné látky meditace zpřítomnění pozornosti (na sebe), pohroužení (na jediný předmět, až ke stavu spásy)

Tři útočiště „Utíkám se k…“ Buddha: učitel Neboli tři klenoty (šaranamgamana): „Utíkám se k…“ Buddha: učitel Dharma: učení a jeho aplikace Sangha: vyučování, mnišská obec

Tři útočiště „Utíkám se k…“ Buddha: učitel Neboli tři klenoty (šaranamgamana): „Utíkám se k…“ Buddha: učitel Dharma: učení a jeho aplikace Tripitaka (Vinaja, Sutranta, Adhidharma) Sangha: vyučování, mnišská obec

Tři útočiště „Utíkám se k…“ Buddha: učitel Neboli tři klenoty (šaranamgamana): „Utíkám se k…“ Buddha: učitel Dharma: učení a jeho aplikace Sangha: vyučování, mnišská obec dualita: mniši/mnišky a laikové (upásaka)

Dějiny buddhismu císař Ašóka (vláda 268-233): sjednotitel Indie konvertita ideální stát (zásada neubližování, podpora všech věr…) buddhistická misie: Srí Lanka šíření buddhismu: Zadní Indie, Tibet, Čína, Vietnam, Japonsko… 1207: zánik posledního kláštera v Indii (islám)

Dějiny buddhismu od 16. století: střetávání s křesťanstvím od 19. století: bádání o buddhismu Daisecu Suzuki Thomas W.R. Davids, Hermann Oldenberg Arthur Schopenhauer Allan B. McGregor (1902: první evropský mnich) buddh.misie v Evropě, v USA… Ambédkar: neobuddhismus v Indii

Podoby buddhismu historické proměny buddhismu: základem osoba a učení Buddhy různé akcenty otázka kontinuity a kritérií

Podoby buddhismu Šrávakajána (hínajána) Mahájána Vadžrajána

Podoby buddhismu Šrávakajána („vůz posluchačů“) dříve: „hínajána“ („malý vůz“) konzervativní: jen pálijský kánon mnišská cesta ideálem: arhat (osvícený jedinec) théraváda („učení řádových starších“) kult, magie, lidovost, lepší existence na světě

Podoby buddhismu Mahájána („velký vůz“) od 1.st.př.Kr.: spása dostupná mnoha zachování mnišských pravidel ale v učení: dvojí pravda doslovný význam Buddhovy nauky hlubší význam ideálem: bódhisattva (budoucí buddha, kazatel pro druhé)

Podoby buddhismu Mahájána („velký vůz“) filosofické školy: šúnjaváda jógáčára

Podoby buddhismu Vadžrajána („diamantový vůz“) „mantrajána“ (cesta svatých průpovědí) neboli tantrický buddhismus spojení rituálu, praktik, meditace (mandaly) ideálem: siddha (mág) nešaktická tantra šaktická tantra (tantrická jóga)

Podoby buddhismu Tibetský buddhismus kombinace všech tří vozů magie i meditace 14. dalajláma

Podoby buddhismu Meditativní buddhismus čchan = zen (=meditativní pohroužení) uprostřed života prozření = satori kóan ideálem: róši

Podoby buddhismu Buddhismus víry buddhismus Čisté země – amidismus šin-buddhismus Amitábha/Amida spása skrze víru v jeho zásluhy

Buddhismus a křesťanství Bůh Prázdnota Spása Nirvána Ne-já Meditace a modlitba Buddha a Kristus